Existují pohybové aktivity, které lidem trpícím některou z revmatických nemocí nijak neubližují. Stejně tak však jsou jisté druhy sportovních disciplín, které pro revmatiky z hlediska jejich onemocnění vhodné rozhodně nejsou.
Pozor, nevhodné!
Týmové disciplíny
Pro revmatiky jsou nevhodné obecně, nelze u nich zvolit individuální tempo.
Hrozí zde vyšší riziko poranění.
Stojíte-li přesto o pohyb ve skupině, je ideální obyčejná chůze nebo její severská varianta s holemi, společná vyjížďka na kole, případně návštěva bazénu.
Míčové hry
Představují pro klouby velkou zátěž.
Jsou u nich častá zranění.
Týká se to i jinak šetrného a prospěšného golfu, který není při artritidě vhodný pro nutnost nárazové zátěže při odpalu.
Bojové sporty
Vyhýbejte se i kontaktním a bojovým sportům.
Riziko úrazu obvykle převažuje přínosy z pohybu a sportovní aktivity.
Běh
I když klouby právě nebolí a necítíte je, nezatěžujte je během.
Dobrou alternativou je chůze, nordic walking či jízda na kole.
Lyžování
Sjezd není pro nemocné klouby vhodný – nárazová zátěž pro opěrný systém a svalstvo je velká.
Zvolte raději běžkové lyže, zde je pohyb rovnoměrný.
Jak skloubit sport a revma?
O vhodnosti sportovní disciplíny by měl vždy rozhodnout lékař, nejlépe ošetřující revmatolog nebo ortoped.
Záleží na konkrétním onemocnění – při lokalizovaném kloubním postižení může pomoci například kloubní ortéza.
Mezi nejšetrnější sportovní a pohybové disciplíny patří plavání, běh na lyžích, chůze s hůlkami nebo bez nich, tanec či jízda na kole.
Cvičení a sport by měly být v případě akutního kloubního zánětu tabu.
Pozor na analgetika – potlačení bolesti může vyřadit ochranné mechanismy, kterými nám organismus signalizuje, abychom přestali s pohybem a odpočali si.
Pacienti s revmatickými nemocemi často považují cvičení a jiné aktivity za nesmyslné vydávání energie, protože častým průvodcem revmatické nemoci je také únava. Pravý opak je ale pravdou.
Chrupavka z kmenových buněk skýtá naději pro poškozené kolenní klouby. Vědci totiž zjistili, že chrupavka může vzniknout použitím dospělých kmenových buněk kostní dřeně a kůže, a v současnosti navíc experimentují s rozličnými chemickými a mechanickými stimuly, aby zlepšili její vlastnosti.
Je známo, že mysl je silným spojencem v boji s řadou nemocí, revmatické choroby nevyjímaje. Projevy onemocnění se často zhoršují stresem, a proto se na úspěchu léčby nemalou měrou podílí i duševní pohoda pacienta. V případě dětí to platí dvojnásob.
Revmatoidní artritida (RA) trápí v Česku zhruba 100 tisíc pacientů. Česká revmatologická společnost ČLS JEP proto vydala pro lékaře doporučení pro léčbu RA, která pro pacienty upravila a zjednodušila pacientská organizace Revma Liga Česká republika.
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covidu-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Na to jsme se mj. zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
