Britští vědci z bostonské univerzity před nedávnem ohromili veřejnost tvrzením, že konzumace třešní statisticky významně snižuje riziko záchvatů dny.
Britští vědci z bostonské univerzity před nedávnem ohromili
veřejnost tvrzením, že konzumace třešní statisticky významně snižuje
riziko záchvatů dny. Navíc toto poměrně časté zánětlivé onemocnění není
prý jediné, před kterým oblíbené ovoce s peckou klouby chrání.
Choroba milionů lidí
Takzvaná dnavá artritida obtěžuje podle odhadů kolem osmi milionů Britů. O jakou nemoc se jedná?
Charakteristická pro dnu je tvorba krystalků z kyseliny močové, které se hromadí v kloubech.
Tyto krystaly kloub dráždí a podporují tak rozvoj zánětu s jeho typickými projevy – otokem, zarudnutím a intenzivní bolestí.
Moderní medicína sice umí tento stav léčit, záchvaty dny se však u
postižených často opakují – vedle dlouhodobého užívání léků je tak
rovněž nutné dodržovat určitá dietní opatření.
Nahradí léky?
V souvislosti s dnou byly již v minulosti zmiňovány třešně coby ovoce
snižující hladinu kyseliny močové v organismu a zároveň disponující
protizánětlivými vlastnostmi. Až nyní však byly tyto domněnky potvrzeny
studií již zmiňovaného týmu vědců.
Vědci sledovali přes šest set lidí trpících dnavou artritidou.
Respondenti, kteří se během jednoho roku pozorování třešní ani
nedotkli, měli o celých 35 % vyšší riziko rozvoje bolestivého záchvatu
dny.
Zjištěn byl pozitivní vliv pravidelné konzumace třešní i na jiná zánětlivá kloubní onemocnění, například revmatoidní artritidu.
Důvodem je přítomnost antioxidantů, přirozených inhibitorů stejných enzymů, proti kterým zasahují běžné protizánětlivé léky.
Nyní budou odborníci při dalších výzkumech zjišťovat, zda by
mohly třešně nebo extrakty z nich vyrobené plnohodnotně nahradit léky
používané na tyto choroby. Zapotřebí bude ale provedení celé řady
dalších vědeckých studií, proto si na výsledky budeme muset nějaký čas
počkat.
Revmatoidní artritida patří mezi autoimunitní onemocnění, u kterých si dosud odborníci nejsou jisti, co přesně je způsobuje. Dosud je známo několik rizikových faktorů, včetně genetických, které se na vzniku revmatoidní artritidy podílejí. Jak ale přesně ke spuštění chorobného procesu dochází, zatím nikdo neví.
Bolest v dolní části zad, ranní ztuhlost, záněty končetinových kloubů a svalových úponů, ale také poruchy vidění. Poměrně vzácná forma autoimunitního onemocnění páteřních kloubů může mít řadu projevů, které nemusí vést ke stanovení správné diagnózy. Obzvláště když na rentgenových snímcích nejsou patrné zánětlivé změny v oblasti páteře.
Sjögrenův syndrom patří mezi další členy rodiny autoimunitních chorob. Sice není jednou z těch nejčastějších, ale i přesto svým majitelům dokáže velmi znepříjemnit život. Jedná se o poruchu funkce žláz se zevní sekrecí, jako jsou například slinné nebo slzné žlázy.
Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.
Kvalita sexuálního života se individuálně velmi liší i u zdravých lidí, a proto jen těžko můžeme hledat obecnou odpověď, jak si jedinci s revmatoidní artritidou vedou v intimní sféře. Jedno je však jisté – revmatikům stojí v cestě více překážek.
Juvenilní idiopatická artritida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění kloubů, které se objeví už v dětském věku. Jsou pro něj charakteristické bolesti, otoky a omezení pohybu v kloubu. Zejména bolest pak dokáže pořádně potrápit nejen dětské pacienty, ale i jejich rodiče. Ti pak vyzkouší kromě pravidelného rozcvičování i řadu léků s různým efektem.
