Britští vědci z bostonské univerzity před nedávnem ohromili veřejnost tvrzením, že konzumace třešní statisticky významně snižuje riziko záchvatů dny.
Britští vědci z bostonské univerzity před nedávnem ohromili
veřejnost tvrzením, že konzumace třešní statisticky významně snižuje
riziko záchvatů dny. Navíc toto poměrně časté zánětlivé onemocnění není
prý jediné, před kterým oblíbené ovoce s peckou klouby chrání.
Choroba milionů lidí
Takzvaná dnavá artritida obtěžuje podle odhadů kolem osmi milionů Britů. O jakou nemoc se jedná?
Charakteristická pro dnu je tvorba krystalků z kyseliny močové, které se hromadí v kloubech.
Tyto krystaly kloub dráždí a podporují tak rozvoj zánětu s jeho typickými projevy – otokem, zarudnutím a intenzivní bolestí.
Moderní medicína sice umí tento stav léčit, záchvaty dny se však u
postižených často opakují – vedle dlouhodobého užívání léků je tak
rovněž nutné dodržovat určitá dietní opatření.
Nahradí léky?
V souvislosti s dnou byly již v minulosti zmiňovány třešně coby ovoce
snižující hladinu kyseliny močové v organismu a zároveň disponující
protizánětlivými vlastnostmi. Až nyní však byly tyto domněnky potvrzeny
studií již zmiňovaného týmu vědců.
Vědci sledovali přes šest set lidí trpících dnavou artritidou.
Respondenti, kteří se během jednoho roku pozorování třešní ani
nedotkli, měli o celých 35 % vyšší riziko rozvoje bolestivého záchvatu
dny.
Zjištěn byl pozitivní vliv pravidelné konzumace třešní i na jiná zánětlivá kloubní onemocnění, například revmatoidní artritidu.
Důvodem je přítomnost antioxidantů, přirozených inhibitorů stejných enzymů, proti kterým zasahují běžné protizánětlivé léky.
Nyní budou odborníci při dalších výzkumech zjišťovat, zda by
mohly třešně nebo extrakty z nich vyrobené plnohodnotně nahradit léky
používané na tyto choroby. Zapotřebí bude ale provedení celé řady
dalších vědeckých studií, proto si na výsledky budeme muset nějaký čas
počkat.
Řada lidí si spojuje chlad a vlhko mimo jiné se zhoršením kloubních bolestí. Věří, že počasí může souviset s mírou bolesti a potažmo tak ovlivňovat kromě kloubů i náladu. Opravdu zde existuje jasná souvislost, nebo je to jen další zakořeněný mýtus?
Je známo, že mysl je silným spojencem v boji s řadou nemocí, revmatické choroby nevyjímaje. Projevy onemocnění se často zhoršují stresem, a proto se na úspěchu léčby nemalou měrou podílí i duševní pohoda pacienta. V případě dětí to platí dvojnásob.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
Lidově řečeno revma je autoimunitní onemocnění, které vyvolává zánět kloubů. Projevuje se převážně ranní ztuhlostí, únavou nebo teplotami. Přestože tato choroba není úplně vzácná, moc se o ní neví. Pojďme vyvrátit pár dezinformací a nahradit je ověřenými fakty.
Vitamin D je spíše látkou na pomezí vitaminu a hormonu. Můžeme ho přijímat z vnějších zdrojů nebo si ho sami tvořit – stačí vystavit kůži slunečnímu záření. Vitamin D velmi významně zasahuje do metabolismu vápníku. Ale nejen to, má i řadu dalších účinků.
Léčba je vždy o spolupráci mezi lékařem a pacientem. A žádná úspěšná spolupráce se neobejde bez otevřené komunikace. Ani v případě revmatoidní artritidy tomu není jinak. Velmi pomůže, pokud budeme při pravidelných návštěvách v ordinaci upřímně mluvit o všech těžkostech, obavách a očekáváních spojených s nemocí a léčbou.
