Může být alkohol prevencí proti revmatoidní artritidě?
25. 10. 2012
Zřejmě ano, ale jen v malém množství! Jeho střídmá konzumace údajně snižuje riziko rozvoje této nemoci, alespoň to tvrdí studie nedávno publikovaná v medicínském časopise British Medical Journal. Alkohol tak někdy může být i zdraví prospěšný.
Zřejmě ano, ale jen v malém množství! Jeho střídmá konzumace údajně
snižuje riziko rozvoje této nemoci, alespoň to tvrdí studie nedávno
publikovaná v medicínském časopise British Medical Journal. Alkohol tak
někdy může být i zdraví prospěšný.
Pozitivní vliv pravidelného užívání nízké dávky alkoholu v prevenci
kardiovaskulárních onemocnění je již všeobecně znám a odborníky uznáván.
Vědci však nyní přišli s informací, že takovýto způsob konzumace může
snižovat i riziko rozvoje některých chronických chorob, jako je právě
revmatoidní artritida. Na druhou stranu však varují, že vliv požívání
většího množství alkoholických nápojů na rozvoj této nemoci doposud není
dostatečně prozkoumán.
3 piva týdně
Revmatoidní artritida postihuje zhruba 1 % populace, přičemž třikrát
častěji ženy. Švédští vědci se rozhodli prozkoumat vliv užívání alkoholu
na rozvoj revmatoidní artritidy právě u ženského pohlaví.
Analyzovali data 34 141 Švédek narozených mezi léty 1914 a 1948.
Ukázalo se, že v okruhu žen, které popíjely více než 3 skleničky
alkoholických nápojů týdně, se vyskytlo o 52 % méně případů tohoto
onemocnění v porovnání s abstinentkami.
Standardní "sklenička" přitom představovala 500 ml piva, 150 ml vína
nebo 50 ml destilátu a mezi jednotlivými typy nápojů nebyl nalezen
žádný statisticky významný rozdíl.
Pro a proti
Odborníci se domnívají, že ochranný vliv alkoholu před rozvojem
revmatoidní artritidy coby autoimunitní choroby tkví v jeho schopnosti
do jisté míry oslabit imunitní systém. A to je pověstný kámen úrazu.
Zatímco pro některé druhy chorob může představovat účinnou prevenci,
v případě infekčních a mnohých jiných onemocnění je jeho užívání více
než nežádoucí.
Těhotné ženy s revmatoidní artritidou jsou ohroženy předčasným porodem. Narozené děti těchto žen mají také častěji nízkou porodní hmotnost. S těmito výsledky přichází nový výzkum dánských lékařů.
Některou z forem juvenilní idiopatické artritidy onemocní 1 dítě z 1000. Nemoc může propuknout v jakémkoliv věku, i když to zřídka bývá před šestým měsícem života. I přes tuto diagnózu by měl malý pacient vést v co největší míře normální život.
Přestože existuje široká nabídka možností léčby revmatoidní artritidy, žádný z léků potlačujících zánětlivou odpověď zatím nevyřešil problém již poškozené tkáně. U terapie kmenovými buňkami je tomu ale jinak – napomáhá totiž právě hojení postižených kloubů.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
S narůstající střední délkou života populace, která jde ruku v ruce s výrazným rozvojem léčby chronických i akutních onemocnění, se v poslední době dostává do popředí termín kvalita života. O co se jedná, jak se hodnotí a proč v současnosti patří mezi základní ukazatele úspěšnosti léčby?