Může být alkohol prevencí proti revmatoidní artritidě?
25. 10. 2012
Zřejmě ano, ale jen v malém množství! Jeho střídmá konzumace údajně snižuje riziko rozvoje této nemoci, alespoň to tvrdí studie nedávno publikovaná v medicínském časopise British Medical Journal. Alkohol tak někdy může být i zdraví prospěšný.
Zřejmě ano, ale jen v malém množství! Jeho střídmá konzumace údajně
snižuje riziko rozvoje této nemoci, alespoň to tvrdí studie nedávno
publikovaná v medicínském časopise British Medical Journal. Alkohol tak
někdy může být i zdraví prospěšný.
Pozitivní vliv pravidelného užívání nízké dávky alkoholu v prevenci
kardiovaskulárních onemocnění je již všeobecně znám a odborníky uznáván.
Vědci však nyní přišli s informací, že takovýto způsob konzumace může
snižovat i riziko rozvoje některých chronických chorob, jako je právě
revmatoidní artritida. Na druhou stranu však varují, že vliv požívání
většího množství alkoholických nápojů na rozvoj této nemoci doposud není
dostatečně prozkoumán.
3 piva týdně
Revmatoidní artritida postihuje zhruba 1 % populace, přičemž třikrát
častěji ženy. Švédští vědci se rozhodli prozkoumat vliv užívání alkoholu
na rozvoj revmatoidní artritidy právě u ženského pohlaví.
Analyzovali data 34 141 Švédek narozených mezi léty 1914 a 1948.
Ukázalo se, že v okruhu žen, které popíjely více než 3 skleničky
alkoholických nápojů týdně, se vyskytlo o 52 % méně případů tohoto
onemocnění v porovnání s abstinentkami.
Standardní "sklenička" přitom představovala 500 ml piva, 150 ml vína
nebo 50 ml destilátu a mezi jednotlivými typy nápojů nebyl nalezen
žádný statisticky významný rozdíl.
Pro a proti
Odborníci se domnívají, že ochranný vliv alkoholu před rozvojem
revmatoidní artritidy coby autoimunitní choroby tkví v jeho schopnosti
do jisté míry oslabit imunitní systém. A to je pověstný kámen úrazu.
Zatímco pro některé druhy chorob může představovat účinnou prevenci,
v případě infekčních a mnohých jiných onemocnění je jeho užívání více
než nežádoucí.
Revmatoidní artritida je dlouhodobé a komplikované onemocnění především kvůli tomu, že dosud není známa jeho příčina. Ze stejného důvodu není proto snadná ani jeho léčba. Lékaři volí tzv. léčbu symptomatickou, která ovlivňuje příznaky (symptomy) nemoci, ale vlastní vyvolávající příčinu samozřejmě nevyřeší
Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivá revmatická choroba, jíž trpí zhruba jedno procento naší populace. I když nejčastěji postihuje lidi ve středním a vyšším věku, nevyhýbá se ani mladým ženám, které by rády založily rodinu. Sama revmatoidní artritida (RA) mateřství nebrání a těhotenství může probíhat nekomplikovaně. „Graviditu je ale nutno dobře naplánovat na dobu, kdy je žena, respektive její nemoc, v dobrém stavu, tedy s nižší aktivitou, a kdy nebere léky, které se neslučují s těhotenstvím,“ upozorňuje MUDr. Dana Tegzová z Revmatologického ústavu a Revmatologické kliniky, 1. LF UK, Praha.
Při každé návštěvě vyšetří lékař vaše klouby. Také se budete muset podrobit pravidelným rentgenům a vyšetřením krve. Těmito způsoby lékař sleduje postup onemocnění a zjišťuje, zda léčba vyhovuje...
Osteoartróza představuje nejčastější kloubní onemocnění, které bývá spjato s obtěžující bolestí a omezením pohybu. Lékaři nyní přišli s novinkou – nemocným aplikují do poškozeného kloubu jejich vlastní plazmu.
Francouzští vědci prokázali, že aerobní cvičení je bezpečné pro lidi trpící revmatoidní artritidou i jinými revmatickými nemocemi. Spolu se zlepšením funkce srdce a plic zmírňuje bolesti kloubů, a tím zlepšuje kvalitu života těchto pacientů.
Řada pacientů s psoriatickou artritidou se svých ošetřujících lékařů ptá, zda bezlepková dieta může pomoci při jejich onemocnění a zda by ji měli dodržovat. V současné době žádné takové obecné doporučení neexistuje a jasné důkazy o vztahu stravy obsahující lepek a průběhu jednotlivých autoimunitních onemocnění chybí. Mimo to je lidský organismus velmi komplexní systém a choroba u každého jedince probíhá odlišně. Všechny tyto skutečnosti je proto nutné brát v úvahu a případné doporučení bezlepkové diety zvažovat s ohledem na potřeby konkrétního pacienta.