Únava při revmatoidní artritidě obtěžuje. Lze ji ale zvládnout
16. 9. 2012
Až 70 % lidí trpících revmatoidní artritidou bojuje s ochromující únavou. Samotní pacienti považují únavu dokonce za větší problém než bolest, kterou jim choroba způsobuje. Naštěstí se dá tato vyčerpanost zmírnit.
Únava u pacientů s revmatoidní artritidou je jiná než běžná únava a zasahuje do všech oblastí každodenního života. Může mít obrovský negativní dopad na fyzickou aktivitu a energii, náladu i komunikaci a soužití s dalšími lidmi. Objevuje se, když artritida není pod kontrolou. Lidé s tímto onemocněním mají nekvalitní spánek a to ještě negativně podpoří náladovost, vyčerpanost, zvýšená bolest a stres. Léčba se zaměřuje na snížení zánětu a zmírnění bolesti než jen na příznaky únavy.
Tipy pro boj s únavou:
Plánujte – pište si jednoduchý deník na výpočet energetických hladin. Poté si naplánujte svůj čas podle energetické hladiny.
Cvičte – pravidelná cvičení na posílení svalů vám mohou zvýšit energii. Poraďte se s odborníkem!
Dopřejte si kvalitní spánek v dostatečné délce – 7–8 hodin spánku denně. Potíže se spánkem konzultujte se svým lékařem.
Nepřepínejte se!
Nebojte se požádat o pomoc, když ji potřebujete.
Nejdůležitější je zaměřit se na to, co opravdu potřebujete udělat, co je důležité, a neztrácet energii na věci, které jsou nedůležité. Klíčem k úspěchu je zdravý životní styl.
Trpí celé tělo
Pokud máte revmatoidní artritidu, nejsou to jen vaše klouby, které trpí. Lokální zánět kloubů může způsobit nejen bolest, otoky, ztuhlost a ztrátu funkce kloubů, ale zánětlivá odpověď je systémová – to znamená, že má vliv na celé tělo. A únava je jedním z nejčastějších příznaků revmatoidní artritidy. Mezi její další příznaky však patří:
Konzumace ryb, zejména pak jejich oleje, může pomáhat v léčbě pacientů trpících revmatoidní artritidou. To jsou závěry výzkumu britských a amerických vědců zveřejněné v populárněnaučném časopise Nature na podzim roku 2009.
Ačkoliv „revma“ je běžně dáváno do souvislosti s vyšším věkem, toto spojení není zcela namístě. Typickým příkladem je juvenilní idiopatická artritida, která je jedním z nejčastějších revmatických onemocnění u dětí.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Artritida je závažné autoimunitní onemocnění, které postihuje klouby i jiné části těla. Tato choroba však často dlouho uniká správné diagnóze. Její příznaky mohou napodobovat jiné nemoci a jsou velmi pestré. Zjistěte, jaká „překvapení“ může revmatoidní artritida skrývat.
Artritida i deprese jsou obě velmi častým, ale také léčitelným problémem. Se správnou terapií se většina lidí z deprese vzpamatuje – důležité je však vyhledat pomoc včas
Každému pacientovi s revmatickým onemocněním sdělí informace o správném užívání léku nejdříve jeho ošetřující lékař, revmatolog. Následně je pak připomene ještě lékárník, kterému je předepsaný recept předložen. Dodržování předepsané léčby už poté záleží jen na pacientovi. Právě nedůslednost na jeho straně může vyvolat mylný dojem, že léčba neúčinkuje, jak má. Lékaři často o tomto problému hovoří jako o nedostatečné adherenci k léčbě.
