Únava při revmatoidní artritidě obtěžuje. Lze ji ale zvládnout
16. 9. 2012
Až 70 % lidí trpících revmatoidní artritidou bojuje s ochromující únavou. Samotní pacienti považují únavu dokonce za větší problém než bolest, kterou jim choroba způsobuje. Naštěstí se dá tato vyčerpanost zmírnit.
Únava u pacientů s revmatoidní artritidou je jiná než běžná únava a zasahuje do všech oblastí každodenního života. Může mít obrovský negativní dopad na fyzickou aktivitu a energii, náladu i komunikaci a soužití s dalšími lidmi. Objevuje se, když artritida není pod kontrolou. Lidé s tímto onemocněním mají nekvalitní spánek a to ještě negativně podpoří náladovost, vyčerpanost, zvýšená bolest a stres. Léčba se zaměřuje na snížení zánětu a zmírnění bolesti než jen na příznaky únavy.
Tipy pro boj s únavou:
Plánujte – pište si jednoduchý deník na výpočet energetických hladin. Poté si naplánujte svůj čas podle energetické hladiny.
Cvičte – pravidelná cvičení na posílení svalů vám mohou zvýšit energii. Poraďte se s odborníkem!
Dopřejte si kvalitní spánek v dostatečné délce – 7–8 hodin spánku denně. Potíže se spánkem konzultujte se svým lékařem.
Nepřepínejte se!
Nebojte se požádat o pomoc, když ji potřebujete.
Nejdůležitější je zaměřit se na to, co opravdu potřebujete udělat, co je důležité, a neztrácet energii na věci, které jsou nedůležité. Klíčem k úspěchu je zdravý životní styl.
Trpí celé tělo
Pokud máte revmatoidní artritidu, nejsou to jen vaše klouby, které trpí. Lokální zánět kloubů může způsobit nejen bolest, otoky, ztuhlost a ztrátu funkce kloubů, ale zánětlivá odpověď je systémová – to znamená, že má vliv na celé tělo. A únava je jedním z nejčastějších příznaků revmatoidní artritidy. Mezi její další příznaky však patří:
Artritida i deprese jsou obě velmi častým, ale také léčitelným problémem. Se správnou terapií se většina lidí z deprese vzpamatuje – důležité je však vyhledat pomoc včas
Děti s juvenilní idiopatickou artritidou trpí bolestmi, otoky a zhoršením hybnosti kloubů. Jedním z příznaků této nemoci bývá také únava. Napovíme, jak malého pacienta podpořit a čím mu vrátit chuť do života.
Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.
Revmatoidní artritida je jen obtížně léčitelné autoimunitní onemocnění. Lékaři se doposud revmatoidní artritidu nejrůznějšími způsoby snažili především zpomalit a ulevit nemocnému od tolik omezujících obtíží, především od bolesti. Dnes dokážou mnohem více. Mají totiž k dispozici biologickou neboli cílenou léčbu.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Nejlepším zdrojem vitaminů pro zdravého člověka je vyvážená strava, případné vitaminové doplňky je vhodné prodiskutovat s lékařem. První skupinou vitaminů jsou vitaminy rozpustné v tucích. Vitaminy se ale rozpouštějí i ve vodě...
