Revoluce v léčbě – tak se často hovoří o cílené terapii, která zabírá nejen na revmatoidní nemoci. Co je na ní tak zázračného? A kdy přichází při řešení artritidy na řadu?

Nepřítelem je zánět

Tak jako ostatní léky proti revmatoidní artritidě i cílená terapie má dva jasné cíle:

• zpomalit a ideálně zastavit postup nemoci,
• zmírnit příznaky choroby a zvýšit tak kvalitu života nemocných.

Důležité je uvědomit si, že hlavním protivníkem v boji proti revmatoidní artritidě je zánět. Normálně jde o obrannou reakci organismu na nějaké poškození. U pacientů s artritidou ale vzniká i tam, kde není zrovna potřeba, tedy v kloubech. Proto většina léků, které se k terapii této nemoci využívají, působí protizánětlivě.

Mazaná biologika 

Stejný účinek má i cílená terapie, jde na to ale velmi rafinovaně. Tyto léky totiž napodobují protilátky, které vyrábí i naše tělo a velmi specificky se vážou na konkrétní místa. Většina biologik patří do skupiny takzvaných anti-TNF či inhibitorů TNF-alfa. Toto jméno získaly, protože se vážou na látku zvanou „tumor necrosis factor alfa“. Ta hraje velmi důležitou roli v řízení zánětu. Pokud dojde k jejímu zablokování, sníží se aktivita zánětu a tím vymizí i hlavní příznaky nemoci.

Většinou jde o injekce

Cílená terapie není metodou první volby. Předepisuje se tehdy, když pacient užíval alespoň dva přípravky ze skupiny DMARDs po dobu 6 měsíců a během té doby nedošlo ke zlepšení příznaků. DMARDs neboli „chorobu modifikující léky“ představují základní terapii revmatoidní artritidy. Na rozdíl od nich může biologika předepsat jen specialista v oblasti revmatologie. Podávají se formou injekcí, a to buď do kůže, či do žíly. Četnost aplikace se může u různých pacientů lišit – pohybuje se většinou od jedné dávky týdně po jednu za osm týdnů.

Pozor na infekci!

Lidé užívající cílenou léčbu jsou náchylnější k infekci. Proto je důležité, aby všichni lékaři věděli o tom, že daný pacient je aktuálně těmito preparáty léčen. Před tím, než se začnou biologika podávat, je nutné probíhající infekci vyloučit. Toho lze docílit pomocí rentgenu plic a krevních testů.

Obecně se předpokládá, že cílená terapie je účinnější než DMARDs. Bohužel nefunguje u každého a předem se nedá říci, do které skupiny bude daný pacient patřit. Zda cílená léčba funguje tak, jak má, se většinou ukáže do 12 týdnů od první dávky.

(mak)

Zdroj: 
http://patient.info