Stále nemocné a bolavé klouby? Je čas zauvažovat nad biologiky!
4. 4. 2016
Hlavním cílem léčby revmatoidní artritidy je navození klidového stadia, či alespoň snížení aktivity nemoci na minimum. Zabránit nevratnému poškození kloubů je důležité pro každodenní život pacienta. Skutečným průlomem je v tomto směru tzv. cílená léčba.
Léky jsou základ
Terapie revmatoidní artritidy vyžaduje dlouhodobou rehabilitaci a dodržování opatření týkajících se mimo jiné úprav životního stylu. Medikamentózní léčba, tedy užívání léků, však představuje skutečný základ terapie. Přispívá ke:
zmírnění obtíží (především bolesti),
potlačení probíhajícího zánětu,
zastavení nebo zpomalení poškození pohybového aparátu a udržení jeho funkce,
kontrole mimokloubních projevů onemocnění.
Biologika mají sílu
Objevení cílené léčby a její zavedení do praxe znamenalo pro mnoho nemocných s těžkou a obtížně léčitelnou formou revmatoidní artritidy novou naději. Biologické preparáty, vyráběné metodami genového inženýrství, cílí proti jednotlivým složkám imunity, které v organismu udržují nežádoucí dlouhodobý zánět. Dokážou významně ovlivnit nepříjemné příznaky choroby a zastavit její zhoršování.
Až když vše selže
Cílená terapie je v současnosti využívána a pojišťovnami proplácena v případě, že užívání jiných, běžných léků nemělo u dotyčného dostatečný účinek nebo je nemocný ze zdravotních důvodů netoleroval. Biologiky jsou tak léčeni jedinci se střední či vysokou aktivitou onemocnění a nepříznivou prognózou. Některé provedené vědecké studie však naznačily, že zahájení cílené léčby v časném stadiu nemoci může vést k ještě lepším výsledkům.
Pokud trpíte revmatoidní artritidou, neváhejte se lékaře zeptat na možnost využití cílené terapie právě ve vašem případě. V současnosti nejsou tímto způsobem léčeni všichni nemocní. Přesto se dá očekávat, že se bude podíl biologických preparátů v řešení revmatoidní artritidy v budoucnu významně zvyšovat.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Na takzvanou fibromyalgii, chorobu obtěžující nemocného především trvajícími bolestmi svalů a povětšinou i celkovou únavou, bohužel dnešní medicína ještě tak úplně nevyzrála. Lékaři toto onemocnění zatím neumí zcela vyléčit, dokážou však poskytnout alespoň částečnou úlevu od potíží, které fibromyalgii provází.
Přestože se v názvu této nemoci skrývá slovo „arthros“ neboli kloub, není to jediné místo, které může postihnout. Nemocné revmatoidní artritidou totiž často trápí také různé postižení očí.
Pacientská organizace Revma Liga, která pomáhá lidem s revmatickými onemocněními, si jako jednu z hlavních náplní své činnosti v roce 2020 zvolila pořádání podpůrných workshopů pro pacienty a jejich blízké. V návaznosti na sebe tak proběhly začátkem letošního roku semináře Jak zvládnout svoji nemoc a Komunikace (nejen) s lékařem.
Hlavním cílem při léčbě juvenilní idiopatické artritidy je umožnit dítěti, aby vedlo co nejnormálnější život. Léčba je proto komplexní a kombinuje farmakologickou terapii spolu s fyzikálními metodami.
Přinášíme několik tipů, jak se věnovat hrátkám s jehlou a nití, přestože trpíte revmatem. Stačí několik prostých pomůcek, správná technika a častější přestávky – radosti z vyšívání pak již nestojí nic v cestě!
