Stále nemocné a bolavé klouby? Je čas zauvažovat nad biologiky!
4. 4. 2016
Hlavním cílem léčby revmatoidní artritidy je navození klidového stadia, či alespoň snížení aktivity nemoci na minimum. Zabránit nevratnému poškození kloubů je důležité pro každodenní život pacienta. Skutečným průlomem je v tomto směru tzv. cílená léčba.
Léky jsou základ
Terapie revmatoidní artritidy vyžaduje dlouhodobou rehabilitaci a dodržování opatření týkajících se mimo jiné úprav životního stylu. Medikamentózní léčba, tedy užívání léků, však představuje skutečný základ terapie. Přispívá ke:
zmírnění obtíží (především bolesti),
potlačení probíhajícího zánětu,
zastavení nebo zpomalení poškození pohybového aparátu a udržení jeho funkce,
kontrole mimokloubních projevů onemocnění.
Biologika mají sílu
Objevení cílené léčby a její zavedení do praxe znamenalo pro mnoho nemocných s těžkou a obtížně léčitelnou formou revmatoidní artritidy novou naději. Biologické preparáty, vyráběné metodami genového inženýrství, cílí proti jednotlivým složkám imunity, které v organismu udržují nežádoucí dlouhodobý zánět. Dokážou významně ovlivnit nepříjemné příznaky choroby a zastavit její zhoršování.
Až když vše selže
Cílená terapie je v současnosti využívána a pojišťovnami proplácena v případě, že užívání jiných, běžných léků nemělo u dotyčného dostatečný účinek nebo je nemocný ze zdravotních důvodů netoleroval. Biologiky jsou tak léčeni jedinci se střední či vysokou aktivitou onemocnění a nepříznivou prognózou. Některé provedené vědecké studie však naznačily, že zahájení cílené léčby v časném stadiu nemoci může vést k ještě lepším výsledkům.
Pokud trpíte revmatoidní artritidou, neváhejte se lékaře zeptat na možnost využití cílené terapie právě ve vašem případě. V současnosti nejsou tímto způsobem léčeni všichni nemocní. Přesto se dá očekávat, že se bude podíl biologických preparátů v řešení revmatoidní artritidy v budoucnu významně zvyšovat.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Umělý vánoční stromeček je poslední dobou možná více populární, ale nyní se objevil poměrně zajímavý důvod, proč dát přednost stromečku živému. Vědci totiž identifikovali skupinu protizánětlivých sloučenin v kůře skotské borovice.
Od potíží při revmatoidní artritidě pomáhají léky. Zkrotit tuhle úpornou a bolestivou nemoc dá ale práci i jim. Podpořte jejich dopad tím, že začnete konzumovat vhodnou, vyváženou a pestrou stravu. Potraviny, které tlumí zánětlivou reakci v organismu, umí spolu s léky vytvořit silnou bariéru.
Starší pacienti s revmatickým onemocněním si možná ještě vzpomínají na dříve používané „revmatické diety“. Ty se však již dlouho nedoporučují, přestože role výživy u této nemoci nevýznamná není.
Děti s juvenilní idiopatickou artritidou trpí bolestmi, otoky a zhoršením hybnosti kloubů. Jedním z příznaků této nemoci bývá také únava. Napovíme, jak malého pacienta podpořit a čím mu vrátit chuť do života.
