Stále nemocné a bolavé klouby? Je čas zauvažovat nad biologiky!
4. 4. 2016
Hlavním cílem léčby revmatoidní artritidy je navození klidového stadia, či alespoň snížení aktivity nemoci na minimum. Zabránit nevratnému poškození kloubů je důležité pro každodenní život pacienta. Skutečným průlomem je v tomto směru tzv. cílená léčba.
Léky jsou základ
Terapie revmatoidní artritidy vyžaduje dlouhodobou rehabilitaci a dodržování opatření týkajících se mimo jiné úprav životního stylu. Medikamentózní léčba, tedy užívání léků, však představuje skutečný základ terapie. Přispívá ke:
zmírnění obtíží (především bolesti),
potlačení probíhajícího zánětu,
zastavení nebo zpomalení poškození pohybového aparátu a udržení jeho funkce,
kontrole mimokloubních projevů onemocnění.
Biologika mají sílu
Objevení cílené léčby a její zavedení do praxe znamenalo pro mnoho nemocných s těžkou a obtížně léčitelnou formou revmatoidní artritidy novou naději. Biologické preparáty, vyráběné metodami genového inženýrství, cílí proti jednotlivým složkám imunity, které v organismu udržují nežádoucí dlouhodobý zánět. Dokážou významně ovlivnit nepříjemné příznaky choroby a zastavit její zhoršování.
Až když vše selže
Cílená terapie je v současnosti využívána a pojišťovnami proplácena v případě, že užívání jiných, běžných léků nemělo u dotyčného dostatečný účinek nebo je nemocný ze zdravotních důvodů netoleroval. Biologiky jsou tak léčeni jedinci se střední či vysokou aktivitou onemocnění a nepříznivou prognózou. Některé provedené vědecké studie však naznačily, že zahájení cílené léčby v časném stadiu nemoci může vést k ještě lepším výsledkům.
Pokud trpíte revmatoidní artritidou, neváhejte se lékaře zeptat na možnost využití cílené terapie právě ve vašem případě. V současnosti nejsou tímto způsobem léčeni všichni nemocní. Přesto se dá očekávat, že se bude podíl biologických preparátů v řešení revmatoidní artritidy v budoucnu významně zvyšovat.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
Revmatoidní artritida i o něco méně známá psoriatická artritida jsou choroby charakteristické postižením kloubů. V obou případech je na vině imunitní systém, který napadá zdravé buňky vlastního organismu. Přesto se jedná o odlišná onemocnění a jako k takovým je nutné k nim přistupovat. V následujících řádcích budou popsány společné rysy obou chorob i znaky, pomocí kterých je možné je od sebe odlišit.
Vyvážená strava a vhodný pohyb jsou důležité pro všechny děti. U těch, které trpí juvenilní idiopatickou artritidou a dalšími chronickými nemocemi, to ale platí dvojnásob.
Trpíte-li revmatoidní artritidou, měli byste být obeznámeni s dalšími chorobami, které s ní souvisí. Mohou být způsobeny zánětlivou reakcí provázející artritidu nebo vedlejšími účinky její léčby. Často se však objevují i ze zcela neznámých příčin.
Nejsnazším a nejúčinnějším způsobem, který vám usnadní život s revmatoidní artritidou, je preventivní ochrana kloubů. Je to soubor činností a drobných triků, které vám při minimálních nákladech přinesou velký užitek a ochrání vaše ruce před vznikem deformit.