Nadměrná fyzická zátěž může vést ke vzniku artritidy
17. 1. 2010
Na výročním zasedání Radiologické společnosti v Severní Americe padlo v prosinci 2009 překvapivé tvrzení – nadměrná fyzická aktivita může u mužů a žen ve středním věku způsobit postižení kolenních kloubů a také zvyšovat riziko vzniku osteoartritidy.
Klouby otékají i bolí
Osteoartritida je degenerativní kloubní postižení, které způsobuje bolest, otoky a tuhnutí kloubů. Nemocné klouby jsou postupně deformovány a ztrácejí svoji funkčnost. Jedná se o nejčastější formu artritidy a jen ve Spojených státech postihuje na 27 miliónů dospělých pacientů.
Vliv má práce na zahrádce i doma
Vědci nedávno provedli studii, které se zúčastnilo celkem 236 pacientů ve věku mezi 45 a 55 lety, z toho bylo 136 žen a 100 mužů. Tito pacienti sice aktuálně žádné příznaky neměli, ale v minulosti se všichni s bolestí kolenních kloubů setkali.
Pacienti byli následně rozřazeni do 3 skupin podle úrovně jejich fyzické aktivity:
skupina s nízkou úrovní pohybové aktivity,
skupina se střední úrovní pohybové aktivity
a skupina s vysokou úrovní pohybové aktivity.
Pro představu – do poslední skupiny s vysokým stupněm fyzické aktivity patřili například pacienti, kteří provozovali několik hodin týdně chůzi či jakýkoliv sport, ale také práci na zahrádce nebo domácí práce.
Spojitost mezi vyšším stupněm tělesné aktivity a tíží kolenního postižení prokázala následně provedená magnetická rezonance. Postižení kolenních kloubů zahrnovala zejména poranění menisků, chrupavky nebo vazů a otok kostní dřeně.
Běhání versus cyklistika
Nejen tato, ale i některé předchozí studie napovídají, že zátěžová tělesná aktivita jako běhání či skákání může být pro zdraví chrupavky nevhodná. Na druhou stranu můžete chrupavku ochránit při plavání nebo jízdě na kole. Zamyslete se, kterému sportu dáte přednost!
Nalézt obuv, která by prospívala vašim chodidlům, není vždy tak snadné, jak by se mohlo zdát. Nemusíte se však obávat. Přívlastek kvalitní ještě rozhodně nemusí znamenat, že jsou boty předražené. Jak se tedy správně a rozumně obout, když tělo sužuje revmatická choroba?
Bolest. Nedílná a pravděpodobně nejtěžší součást života nemocných s revmatoidní artritidou. Proto bychom vám o ní chtěli poskytnout několik informací a také návod, jak se s ní vyrovnat.
Přestože je revmatoidní artritida především onemocněním kloubů, choroba samotná, ale i léky užívané k její terapii mohou zapříčinit také změny pozorovatelné na kůži.
Přinášíme několik tipů, jak se věnovat hrátkám s jehlou a nití, přestože trpíte revmatem. Stačí několik prostých pomůcek, správná technika a častější přestávky – radosti z vyšívání pak již nestojí nic v cestě!
Lékaři různých oborů, často pak revmatologové, se setkávají s dotazy nemocných na účinnost tzv. biolampy, biosvětla, polarizovaného světla nebo světelné terapie.
Sjögrenův syndrom patří mezi další členy rodiny autoimunitních chorob. Sice není jednou z těch nejčastějších, ale i přesto svým majitelům dokáže velmi znepříjemnit život. Jedná se o poruchu funkce žláz se zevní sekrecí, jako jsou například slinné nebo slzné žlázy.
