Nadměrná fyzická zátěž může vést ke vzniku artritidy
17. 1. 2010
Na výročním zasedání Radiologické společnosti v Severní Americe padlo v prosinci 2009 překvapivé tvrzení – nadměrná fyzická aktivita může u mužů a žen ve středním věku způsobit postižení kolenních kloubů a také zvyšovat riziko vzniku osteoartritidy.
Klouby otékají i bolí
Osteoartritida je degenerativní kloubní postižení, které způsobuje bolest, otoky a tuhnutí kloubů. Nemocné klouby jsou postupně deformovány a ztrácejí svoji funkčnost. Jedná se o nejčastější formu artritidy a jen ve Spojených státech postihuje na 27 miliónů dospělých pacientů.
Vliv má práce na zahrádce i doma
Vědci nedávno provedli studii, které se zúčastnilo celkem 236 pacientů ve věku mezi 45 a 55 lety, z toho bylo 136 žen a 100 mužů. Tito pacienti sice aktuálně žádné příznaky neměli, ale v minulosti se všichni s bolestí kolenních kloubů setkali.
Pacienti byli následně rozřazeni do 3 skupin podle úrovně jejich fyzické aktivity:
skupina s nízkou úrovní pohybové aktivity,
skupina se střední úrovní pohybové aktivity
a skupina s vysokou úrovní pohybové aktivity.
Pro představu – do poslední skupiny s vysokým stupněm fyzické aktivity patřili například pacienti, kteří provozovali několik hodin týdně chůzi či jakýkoliv sport, ale také práci na zahrádce nebo domácí práce.
Spojitost mezi vyšším stupněm tělesné aktivity a tíží kolenního postižení prokázala následně provedená magnetická rezonance. Postižení kolenních kloubů zahrnovala zejména poranění menisků, chrupavky nebo vazů a otok kostní dřeně.
Běhání versus cyklistika
Nejen tato, ale i některé předchozí studie napovídají, že zátěžová tělesná aktivita jako běhání či skákání může být pro zdraví chrupavky nevhodná. Na druhou stranu můžete chrupavku ochránit při plavání nebo jízdě na kole. Zamyslete se, kterému sportu dáte přednost!
Práce vsedě je pro řadu lidí samozřejmostí i za „běžných“ okolností. Ovšem s dobou covidovou přišel i významný fenomén práce z domova. Jak si poradit s dlouhým sezením u počítače často v ne příliš optimálních podmínkách, aniž bychom si zdevastovali svou tělesnou schránku?
Velká část z více než 80 tisíc lidí, které u nás trápí revmatická onemocnění, je v produktivním věku, v podobě juvenilní idiopatické artritidy se ale vyskytují i u dětí. Potřebnou změnu pohledu na současnou léčbu revmatoidní artritidy nastartovala kampaň Revma výzva, díky níž se podařilo prosadit úhradu biologické léčby už ve stadiu střední závažnosti onemocnění. Jak moc důležitý je tento krok pro pacienty a co dalšího jim pomáhá, se dozvíte v rozhovoru s Editou Müllerovou, předsedkyní pacientské organizace Revma Liga Česká republika, z.s.
Obě výše uvedené zdravotní komplikace jsou v posledních letech na vzestupu. Vědce proto začalo zajímat, zda obezita nemůže zvyšovat pravděpodobnost rozvoje revmatoidní artritidy.
V léčbě revmatické artritidy se uplatňuje nejen užívání protizánětlivých léků, ale také fyzioterapie, rehabilitace a balneoterapie v lázních. Ty jsou vhodné zejména pro pacienty, u nichž má nemoc mírnější průběh.
Cílenou léčbu si můžeme představit jako zkušeného odstřelovače. Její hlavní pracovní náplní je precizní zaměření terče, stisknutí spouště a úspěšné zneškodnění protivníka zásahem přesným na milimetr. Tajuplně znějící léčba vyvinutá díky pokrokům molekulární biologie se uplatňuje v terapii řady závažných onemocnění, a to včetně revmatoidní artritidy.
Klasické grilované jídlo revmatikům neprospívá. Přesto si tímto v létě oblíbeným způsobem mohou připravit opravdové pochoutky, které nebudou zatěžovat jejich zažívání.
