Nadměrná fyzická zátěž může vést ke vzniku artritidy
17. 1. 2010
Na výročním zasedání Radiologické společnosti v Severní Americe padlo v prosinci 2009 překvapivé tvrzení – nadměrná fyzická aktivita může u mužů a žen ve středním věku způsobit postižení kolenních kloubů a také zvyšovat riziko vzniku osteoartritidy.
Klouby otékají i bolí
Osteoartritida je degenerativní kloubní postižení, které způsobuje bolest, otoky a tuhnutí kloubů. Nemocné klouby jsou postupně deformovány a ztrácejí svoji funkčnost. Jedná se o nejčastější formu artritidy a jen ve Spojených státech postihuje na 27 miliónů dospělých pacientů.
Vliv má práce na zahrádce i doma
Vědci nedávno provedli studii, které se zúčastnilo celkem 236 pacientů ve věku mezi 45 a 55 lety, z toho bylo 136 žen a 100 mužů. Tito pacienti sice aktuálně žádné příznaky neměli, ale v minulosti se všichni s bolestí kolenních kloubů setkali.
Pacienti byli následně rozřazeni do 3 skupin podle úrovně jejich fyzické aktivity:
skupina s nízkou úrovní pohybové aktivity,
skupina se střední úrovní pohybové aktivity
a skupina s vysokou úrovní pohybové aktivity.
Pro představu – do poslední skupiny s vysokým stupněm fyzické aktivity patřili například pacienti, kteří provozovali několik hodin týdně chůzi či jakýkoliv sport, ale také práci na zahrádce nebo domácí práce.
Spojitost mezi vyšším stupněm tělesné aktivity a tíží kolenního postižení prokázala následně provedená magnetická rezonance. Postižení kolenních kloubů zahrnovala zejména poranění menisků, chrupavky nebo vazů a otok kostní dřeně.
Běhání versus cyklistika
Nejen tato, ale i některé předchozí studie napovídají, že zátěžová tělesná aktivita jako běhání či skákání může být pro zdraví chrupavky nevhodná. Na druhou stranu můžete chrupavku ochránit při plavání nebo jízdě na kole. Zamyslete se, kterému sportu dáte přednost!
Lidé s nemocnými klouby skoro nepotřebují předpověď počasí. Jeho změnu jim „hlásí“ bolavá kolena, ramena, kyčle, páteř i drobné klouby prstů. V zimě se přitom bolest stává téměř nesnesitelnou. Poradíme, jak na ni vyzrát.
Velikonoce jsou svátky plné zajímavých tradic, ale také dobou, kdy si více dopřáváme, a to především v jídle. Trpíte-li artritidou nebo jiným revmatickým onemocněním, měli byste si ušít jídelníček na míru i v době těchto svátků. Zaměřte se proto na ty potraviny, které vám prospívají, nikoli na ty, které se o Velikonocích „musí“ konzumovat.
Škola není pro dítě jen místem učení a vzdělávání, ale podílí se i na jeho společenských či sportovních aktivitách. Pokud kvůli chronické chorobě nemůže dítě delší dobu školu navštěvovat, často kromě znalostí ztratí i své místo v kolektivu spolužáků a kamarádů. Čím delší taková absence je, tím déle a obtížněji se po návratu vše vrací k normálu.
Cílenou léčbu si můžeme představit jako zkušeného odstřelovače. Její hlavní pracovní náplní je precizní zaměření terče, stisknutí spouště a úspěšné zneškodnění protivníka zásahem přesným na milimetr. Tajuplně znějící léčba vyvinutá díky pokrokům molekulární biologie se uplatňuje v terapii řady závažných onemocnění, a to včetně revmatoidní artritidy.
Noční bolest je jedním z charakteristických příznaků revmatických chorob. Napovíme, co dělat, když se utrpení vymkne kontrole a když ani léky příliš nepomáhají.
