Starší pacienti s revmatickým onemocněním si možná ještě vzpomínají na dříve používané „revmatické diety“. Ty se však již dlouho nedoporučují, přestože role výživy u této nemoci nevýznamná není.
Jak na to
Změna stravování tím správným směrem při revmatoidní artritidě pomáhá. Je však třeba mít na paměti, že chronický zánět kloubů zvyšuje riziko dalších onemocnění, například srdce a cév, při jejichž předcházení hraje i dieta významnou roli. Přinášíme několik tipů, jak by se měli revmatici vhodně stravovat.
Jezte méně masa a uzenin. Obsahují arašídovou (arachidonovou) kyselinu, která podporuje rozvoj zánětu, čímž zhoršuje průběh revmatoidní artritidy. Méně této kyseliny obsahuje telecí, hovězí nebo drůbeží maso.
Zařaďte do jídelníčku ryby. V nich obsažené omega-3 mastné kyseliny mají naopak protizánětlivé účinky. Rybu je vhodné jíst aspoň dvakrát týdně. Protože však obsah omega-3 mastných kyselin v nich kolísá, doporučují se i potravinové doplňky s rybím olejem.
Olej dobře vybírejte. Dávejte přednost kvalitnímu řepkovému, slunečnicovému nebo sójovému oleji. Omezte živočišné tuky, opět kvůli obsahu arachidonové kyseliny. Tu mají i vejce přítomná ve vaječných těstovinách nebo sladkém pečivu (koláče, buchty, dorty).
Nezapomínejte na ovoce a zeleninu. Je v nich řada zdraví prospěšných látek – minerály, vitamíny, vláknina, antioxidanty.
Zkuste středomořskou dietu. Je též bohatá na antioxidanty, vitamíny, minerály a polynenasycené mastné kyseliny, naopak obsahuje jen minimum nasycených tuků. Výsledkem je snížení aktivity zánětlivého onemocnění, což se může projevit zmírněním bolestí. Středomořská dieta svědčí mimořádně i srdci, cévám a kostem.
Pijte mléko. Obsahuje vápník, který je důležitý pro prevenci osteoporózy, a také i cenné minerální látky.
Nezanedbávejte pitný režim. Vhodné jsou kvalitní stolní a minerální vody, které je lépe střídat. Dále čaje a nealkoholické nápoje bez cukru. Alkohol naopak zvyšuje tvorbu oxidantů, a proto se ve větším množství nedoporučuje.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
Práce vsedě je pro řadu lidí samozřejmostí i za „běžných“ okolností. Ovšem s dobou covidovou přišel i významný fenomén práce z domova. Jak si poradit s dlouhým sezením u počítače často v ne příliš optimálních podmínkách, aniž bychom si zdevastovali svou tělesnou schránku?
Bolest v dolní části zad, ranní ztuhlost, záněty končetinových kloubů a svalových úponů, ale také poruchy vidění. Poměrně vzácná forma autoimunitního onemocnění páteřních kloubů může mít řadu projevů, které nemusí vést ke stanovení správné diagnózy. Obzvláště když na rentgenových snímcích nejsou patrné zánětlivé změny v oblasti páteře.
Sjögrenův syndrom patří mezi další členy rodiny autoimunitních chorob. Sice není jednou z těch nejčastějších, ale i přesto svým majitelům dokáže velmi znepříjemnit život. Jedná se o poruchu funkce žláz se zevní sekrecí, jako jsou například slinné nebo slzné žlázy.
Lékaři různých oborů, často pak revmatologové, se setkávají s dotazy nemocných na účinnost tzv. biolampy, biosvětla, polarizovaného světla nebo světelné terapie.
Řada pacientů s psoriatickou artritidou se svých ošetřujících lékařů ptá, zda bezlepková dieta může pomoci při jejich onemocnění a zda by ji měli dodržovat. V současné době žádné takové obecné doporučení neexistuje a jasné důkazy o vztahu stravy obsahující lepek a průběhu jednotlivých autoimunitních onemocnění chybí. Mimo to je lidský organismus velmi komplexní systém a choroba u každého jedince probíhá odlišně. Všechny tyto skutečnosti je proto nutné brát v úvahu a případné doporučení bezlepkové diety zvažovat s ohledem na potřeby konkrétního pacienta.
