Starší pacienti s revmatickým onemocněním si možná ještě vzpomínají na dříve používané „revmatické diety“. Ty se však již dlouho nedoporučují, přestože role výživy u této nemoci nevýznamná není.
Jak na to
Změna stravování tím správným směrem při revmatoidní artritidě pomáhá. Je však třeba mít na paměti, že chronický zánět kloubů zvyšuje riziko dalších onemocnění, například srdce a cév, při jejichž předcházení hraje i dieta významnou roli. Přinášíme několik tipů, jak by se měli revmatici vhodně stravovat.
Jezte méně masa a uzenin. Obsahují arašídovou (arachidonovou) kyselinu, která podporuje rozvoj zánětu, čímž zhoršuje průběh revmatoidní artritidy. Méně této kyseliny obsahuje telecí, hovězí nebo drůbeží maso.
Zařaďte do jídelníčku ryby. V nich obsažené omega-3 mastné kyseliny mají naopak protizánětlivé účinky. Rybu je vhodné jíst aspoň dvakrát týdně. Protože však obsah omega-3 mastných kyselin v nich kolísá, doporučují se i potravinové doplňky s rybím olejem.
Olej dobře vybírejte. Dávejte přednost kvalitnímu řepkovému, slunečnicovému nebo sójovému oleji. Omezte živočišné tuky, opět kvůli obsahu arachidonové kyseliny. Tu mají i vejce přítomná ve vaječných těstovinách nebo sladkém pečivu (koláče, buchty, dorty).
Nezapomínejte na ovoce a zeleninu. Je v nich řada zdraví prospěšných látek – minerály, vitamíny, vláknina, antioxidanty.
Zkuste středomořskou dietu. Je též bohatá na antioxidanty, vitamíny, minerály a polynenasycené mastné kyseliny, naopak obsahuje jen minimum nasycených tuků. Výsledkem je snížení aktivity zánětlivého onemocnění, což se může projevit zmírněním bolestí. Středomořská dieta svědčí mimořádně i srdci, cévám a kostem.
Pijte mléko. Obsahuje vápník, který je důležitý pro prevenci osteoporózy, a také i cenné minerální látky.
Nezanedbávejte pitný režim. Vhodné jsou kvalitní stolní a minerální vody, které je lépe střídat. Dále čaje a nealkoholické nápoje bez cukru. Alkohol naopak zvyšuje tvorbu oxidantů, a proto se ve větším množství nedoporučuje.
Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.
Pro lidské tělo je obecně výhodnější získávat vitamíny a minerály z jídla než z tzv. doplňků. Chybění či nedostatek některých z těchto důležitých prvků se mimo jiné zdá být spojeno i s rychlejším postupem revmatoidní artritidy. Nabízíme seznam toho, co by našemu organismu nemělo chybět.
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covidu-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Na to jsme se mj. zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
Přestože je revmatoidní artritida především onemocněním kloubů, choroba samotná, ale i léky užívané k její terapii mohou zapříčinit také změny pozorovatelné na kůži.
Revmatoidní artritida nepostihuje zdaleka jen klouby. Může zasáhnout i jiné části těla, proto bychom ji spíše měli nazývat revmatickou nemocí. Ani postižení plic nebývá zřídkavé a může být i velmi vážné.
Většina pacientů trpících revmatickou nemocí hledá cesty, jak se vypořádat s bolestmi. Může nám ulevit teplo? Ovlivňuje revmatickou bolest naše psychika? Jak nám dokážou pomoci lékaři a co můžeme pro zlepšení udělat my sami? Na otázky nám odpověděla MUDr. Marta Olejárová, CSc., z Revmatologické kliniky 1. lékařské fakulty a Revmatologického ústavu.
