Pro mnoho pacientů s revmatoidní artritidou je dobrou zprávou, že existuje cílená léčba v tabletách.
Rozšíření léčebných možností
Pro léčbu revmatických onemocnění je v současnosti k dispozici několik možností. Tzv. biologické nemoc modifikující léky působí tak, že se zaměřují na struktury mimo buňku s cílem potlačit zánět, ovšem jejich podání je injekční. Nová cílená léčba pomocí tzv. inhibitorů Janusových kináz založená na blokaci skupiny enzymů, které jsou uvnitř buněk zapojeny do prozánětlivých odpovědí autoimunitních procesů, je k dispozici ve formě tablet.
Pacienti preferují tablety
V roce 2016 byly publikovány dvě studie, které shodně ukázaly, že pacienti s revmatoidní artritidou upřednostňují léčbu podávanou ústně. Ústní podání umožňují právě inhibitory Janusových kináz. Užívají se 1× nebo 2× denně, s jídlem nebo bez něj. Několik klinických výzkumů navíc potvrdilo, že tyto léky jsou stejně účinné, nebo dokonce účinnější než dosavadní léčebné možnosti.
Podle čeho vybírat
Ve výběru lékové formy má nicméně vždy poslední slovo lékař, každá léková forma má totiž své výhody i nevýhody, a hodí se tak pro jiné typy pacientů.
Tablety:
jsou pohodlnější, protože jejich aplikace je bezbolestná,
si dokáže vzít každý, není u nich tedy nutné speciální školení pacienta,
obvykle stačí uchovávat je při pokojové teplotě,
se snadno převážejí,
nabízejí možnost postupného uvolňování léčiva,
mohou dráždit žaludek,
jsou nevhodné při potížích s polykáním.
Naproti tomu injekce:
znamenají přímé vstřebání látky do krevního oběhu,
jsou šetrné k trávicímu ústrojí,
se v případě biologických léčiv aplikují vesměs v delších časových intervalech,
mohou znamenat riziko podráždění místa vpichu,
v případě biologických léčiv se uchovávají v lednici,
mohou být v některých případech (při nitrožilním podání) aplikovány pouze pod dohledem zdravotnického personálu.
Při výběru léků na revmatická onemocnění lékař zohledňuje řadu faktorů. Nebojte se svěřit se mu se svými očekáváními a obavami, aby mohl vybrat lék, který pro vás bude nejvhodnější.
Revmatoidní artritida je stejně jako další autoimunitní choroby považována za tzv. multifaktoriální onemocnění. To znamená, že se na jejím vzniku podílí více okolností, od vrozených dispozic po životní styl. Podle vědců patří mezi možné spouštěče artritidy také bakterie žijící v našich střevech.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Vyrůstat s revmatoidní artritidou jistě není snadné. Přesto je možné najít si dobré přátele, zažít legraci a být nezávislý. Někdy není na škodu seznámit se s někým, kdo žije se stejnou diagnózou, a potýká se tedy s podobnými problémy. Přinášíme tipy, jak snáze bojovat s chorobou a užívat si přitom mládí.
Na vzniku nebo vzplanutí revmatoidní artritidy se podílejí i zevní vlivy. Ukazuje se, že mezi ně patří i kouření cigaret. Švédští vědci si dali za cíl zjistit, jaký je vztah mezi výskytem revmatoidní artritidy různé závažnosti, mírou kouření cigaret a genetickými předpoklady pro revmatoidní artritidu...
Imunitní systém je v dnešní době zatěžován ze všech stran: znečistěným ovzduším, nekvalitním stravováním, nedostatkem odpočinku, pohybu, a také stresem. Psychika má totiž na imunitu velký vliv.
Kvalita sexuálního života se individuálně velmi liší i u zdravých lidí, a proto jen těžko můžeme hledat obecnou odpověď, jak si jedinci s revmatoidní artritidou vedou v intimní sféře. Jedno je však jisté – revmatikům stojí v cestě více překážek.
