Pro mnoho pacientů s revmatoidní artritidou je dobrou zprávou, že existuje cílená léčba v tabletách.
Rozšíření léčebných možností
Pro léčbu revmatických onemocnění je v současnosti k dispozici několik možností. Tzv. biologické nemoc modifikující léky působí tak, že se zaměřují na struktury mimo buňku s cílem potlačit zánět, ovšem jejich podání je injekční. Nová cílená léčba pomocí tzv. inhibitorů Janusových kináz založená na blokaci skupiny enzymů, které jsou uvnitř buněk zapojeny do prozánětlivých odpovědí autoimunitních procesů, je k dispozici ve formě tablet.
Pacienti preferují tablety
V roce 2016 byly publikovány dvě studie, které shodně ukázaly, že pacienti s revmatoidní artritidou upřednostňují léčbu podávanou ústně. Ústní podání umožňují právě inhibitory Janusových kináz. Užívají se 1× nebo 2× denně, s jídlem nebo bez něj. Několik klinických výzkumů navíc potvrdilo, že tyto léky jsou stejně účinné, nebo dokonce účinnější než dosavadní léčebné možnosti.
Podle čeho vybírat
Ve výběru lékové formy má nicméně vždy poslední slovo lékař, každá léková forma má totiž své výhody i nevýhody, a hodí se tak pro jiné typy pacientů.
Tablety:
jsou pohodlnější, protože jejich aplikace je bezbolestná,
si dokáže vzít každý, není u nich tedy nutné speciální školení pacienta,
obvykle stačí uchovávat je při pokojové teplotě,
se snadno převážejí,
nabízejí možnost postupného uvolňování léčiva,
mohou dráždit žaludek,
jsou nevhodné při potížích s polykáním.
Naproti tomu injekce:
znamenají přímé vstřebání látky do krevního oběhu,
jsou šetrné k trávicímu ústrojí,
se v případě biologických léčiv aplikují vesměs v delších časových intervalech,
mohou znamenat riziko podráždění místa vpichu,
v případě biologických léčiv se uchovávají v lednici,
mohou být v některých případech (při nitrožilním podání) aplikovány pouze pod dohledem zdravotnického personálu.
Při výběru léků na revmatická onemocnění lékař zohledňuje řadu faktorů. Nebojte se svěřit se mu se svými očekáváními a obavami, aby mohl vybrat lék, který pro vás bude nejvhodnější.
Možné léčebné účinky marihuany jsou v posledních letech diskutovány stále častěji. Američtí vědci nedávno zveřejnili studii, která odhalila prospěšný vliv hlavní psychoaktivní složky této rostliny na průběh některých autoimunitních chorob.
Lupénka je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje především kůži. Podle odhadů se s ní potýkají zhruba 2–3 % populace, kterým může nepříjemně zasahovat do života. Prozatím nemáme žádný lék, který by lupénku dokázal zcela vyléčit, ale i tak existuje celá řada možností, jak ji dostat pod kontrolu. A to včetně neustále se rozvíjející cílené biologické léčby.
Zda se u člověka během života rozvine revmatoidní artritida, či nikoliv, to může ovlivnit řada okolností. Vedle těch genetických hraje roli mnoho faktorů vnějších. Jedním z nich je zřejmě i skutečnost, zda žena v minulosti kojila, nebo ne. Alespoň to tvrdí nedávno provedená čínská studie.
Zatímco například revmatoidní artritida je poměrně časté a také známé onemocnění, u něhož mohou od loňského roku lékaři svým pacientům již od středně těžkého stadia předepisovat biologickou léčbu, u systémové sklerodermie (SS) je to jinak. Tato revmatická nemoc je vzácná, její projevy jsou velmi různorodé, a proto bývá diagnostika choroby zdlouhavá a obtížná. Jde přitom o velmi závažné onemocnění, což demonstruje také příběh 41leté pacientky Michaely Linkové.
„Bude mrznout, cítím to v kostech.“ Možná jste i vy slyšeli tyto předpovědi počasí od lidí, kteří trpí artritidou. A možná vás překvapuje, že se často také vyplní. Ve skutečnosti to není nic neobvyklého. Tito lidé jsou totiž velmi citliví na změnu počasí, hlavně pokud se blíží ochlazení, déšť nebo sněhová vánice. Artritida postihuje velkou část populace...
