Biologika u dětí: pomáhají malým pacientům s nemocnými klouby
1. 6. 2016
Revmatologická onemocnění se bohužel nevyhýbají ani dětem. Dokazuje to juvenilní idiopatická artritida, chronické onemocnění postihující jedince mladší 16 let. Také v jeho léčbě se uplatňuje cílená terapie. Je ale její podávání pro děti bezpečné?
Podobně jako u dospělých také u dětí se v léčbě artritidy využívají takzvané TNF inhibitory. Působí na principu cílené blokády imunitních reakcí. Ty podněcují autoimunitní zánět a přispívají tak ke vzniku vlastních obtíží, kterými dítě s juvenilní idiopatickou artritidou trpí. Cílená léčba se uplatňuje v terapii středně těžkých a těžkých forem onemocnění. Především pak u dětí, které netolerovaly terapii klasickou nebo u nichž tato léčba nevedla ke kýženým výsledkům. Před nasazením biologik musí být vyloučen:
imunodeficit (nedostatečnost imunitního systému),
porucha jaterních funkcí,
přítomnost skryté tuberkulózy,
nádorové onemocnění.
Cílená léčba je schopna dítěti ulevit od nepříjemných obtíží, ale také zpomalit, nebo dokonce zastavit zhoršování onemocnění. Tím se předchází závažnému poškození kloubů a případné invaliditě.
Nežádoucí účinky mírné
Provedené studie prokázaly, že nejčastěji se vyskytující nechtěné dopady léku jsou obvykle mírné a přechodné. Patří mezi ně:
nevolnost,
místní reakce po vpichu (svědění, začervenání, otok),
nezávažné infekce (např. horních cest dýchacích nebo močového měchýře).
Pod dohledem
Existuje však i riziko vzácných komplikací. Může jít o rozvoj závažnější infekce, krevních, nádorových nebo jiných autoimunitních a neurologických onemocnění či poškození jater. Také z tohoto důvodu je nutné, aby dítě docházelo na pravidelné kontroly k lékaři. Ten vedle efektu léčby dohlíží též na její bezpečnost.
I přes možná rizika, která s sebou cílená léčba nese, lze říci, že je její zavedení do praxe pro malé pacienty velikým přínosem. Mnohdy je totiž schopna zabránit velkým ortopedickým výkonům, které byly u takto nemocných dětí v minulosti prováděny daleko častěji.
Pacientská organizace Revma Liga, která pomáhá lidem s revmatickými onemocněními, si jako jednu z hlavních náplní své činnosti v roce 2020 zvolila pořádání podpůrných workshopů pro pacienty a jejich blízké. V návaznosti na sebe tak proběhly začátkem letošního roku semináře Jak zvládnout svoji nemoc a Komunikace (nejen) s lékařem.
O cílené léčbě se často mluví jako o terapii budoucnosti. Mnozí pacienti trpící artritidou nebo lupénkou by tato slova jistě potvrdili. I jim totiž preparáty v podobě inhibitorů TNF-alfa velmi pomáhají. S jakými neduhy konkrétně si tyto léky poradí?
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covid-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Mj. na to jsme se zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
Revmatoidní artritida zdaleka není jen nemocí starších lidí. Trpí ji přibližně 1 % celosvětové populace a může se objevit v každém věku. Častěji jsou postiženy ženy, v poměru 2–3:1 oproti mužům. A jak se toto onemocnění pozná?
Základem zdraví je zůstávat fyzicky aktivní. Pravidelný a různorodý pohyb pomůže ulevit od bolesti a ztuhlosti zad i těla, posílit svaly, spálit kalorie, zlepšit náladu a snížit riziko některých závažných onemocnění.
V současné době je cílená biologická léčba standardem v léčbě mnoha onemocnění, včetně nádorových nemocí či autoimunitních chorob (včetně revmatoidní artritidy, psoriázy či Bechtěrevovy choroby). Její využití s sebou nese řadu benefitů, přesto však není vhodná pro každého. V některých případech nemůže být podána vůbec, v některých je na ošetřujícím lékaři, aby zvážil její přínosy a rizika.
