Revmatoidní artritida je onemocnění, které začíná plíživě a pomalu a jeho příznaky se následně stupňují v průběhu mnoha týdnů a měsíců. Poznejte přicházející artritidu včas a vyrazte k lékaři co nejdříve!
Nejen postižení kloubů
Jedním z příznaků, které předchází kloubním projevům, je zvýšená únava. Pocit vyčerpání se projevuje celé týdny a může se stupňovat. Častým brzkým příznakem revmatoidní artritidy je i ranní ztuhlost kloubů. Ta je typická i po delší době nečinnosti. Stává se vám, že když dlouho sedíte nebo když si zdřímnete přes den v křesle, trvá nějaký čas, než se zase „rozhýbete“? Raději tento problém konzultujte se svým lékařem. Pacienti s revmatoidní artritidou také často pozorují nápadnou nepohyblivost kloubů rukou. Někdy se pro ně stává obtížné i uchopit a udržet předmět v ruce, takže vše častěji padá na zem.
Problémy s pohybem
Postižené malé i velké klouby také bolí. Nejprve jen při zátěži po čase i v období klidu a odpočinku. Projevuje se zpravidla symetricky na obou stranách těla. Nepříjemné pocity se nejčastěji objevují v ramenech, kotnících, prstech i zápěstích, obtíže se nevyhýbají ani kolenům. Klouby jsou oteklé, na dotek teplé – to vše je známkou probíhajícího zánětu. Pomalu se mění i pohyblivost. Zvedání rukou nad hlavu, chůze, jízda na kole nebo další činnosti, které jste dříve byli zvyklí vykonávat snadno, se nyní mohou zdát obtížné až nemožné.
Napoví i tělesná teplota
Revmatoidní artritida je často spojena i se zvýšením teploty. Nemusí se jednat o nějaké dramatické změny, navíc pokud je vaše teplota vyšší než 38 °C, je to průvodním znakem spíše jiného akutního onemocnění, zejména infekčního původu. Ale dlouhodobě zvýšená teplota jen o něco málo oproti tomu, na jakou jste u sebe zvyklí, obvykle napovídá, že je s tělem něco v nepořádku.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Kromě špatností, které dokáže nadělat revmatické onemocnění na lidském těle, může mít zničující vliv i na psychiku člověka. Ti, kdo pečují o svého partnera s revmatickým onemocněním, se musí umět vypořádat s jeho náladovostí, nebo dokonce depresemi.
Lidé s nemocnými klouby skoro nepotřebují předpověď počasí. Jeho změnu jim „hlásí“ bolavá kolena, ramena, kyčle, páteř i drobné klouby prstů. V zimě se přitom bolest stává téměř nesnesitelnou. Poradíme, jak na ni vyzrát.
Řada pacientů s psoriatickou artritidou se svých ošetřujících lékařů ptá, zda bezlepková dieta může pomoci při jejich onemocnění a zda by ji měli dodržovat. V současné době žádné takové obecné doporučení neexistuje a jasné důkazy o vztahu stravy obsahující lepek a průběhu jednotlivých autoimunitních onemocnění chybí. Mimo to je lidský organismus velmi komplexní systém a choroba u každého jedince probíhá odlišně. Všechny tyto skutečnosti je proto nutné brát v úvahu a případné doporučení bezlepkové diety zvažovat s ohledem na potřeby konkrétního pacienta.
44letý Zdeněk patří mezi pacienty, které dlouhou dobu trápily bolesti zad, ovšem příčinu svých potíží neznal. Už na střední škole na tělocviku například při fotbale opakovaně upadl, měl problémy se zvednout a pak ho několik dní bolela záda. Stejně tak na vojně a později při nástupu do zaměstnání. Až pozorná oční lékařka jej v 27 letech nasměrovala na revmatologii.
Přestože existuje široká nabídka možností léčby revmatoidní artritidy, žádný z léků potlačujících zánětlivou odpověď zatím nevyřešil problém již poškozené tkáně. U terapie kmenovými buňkami je tomu ale jinak – napomáhá totiž právě hojení postižených kloubů.
