Revmatoidní artritida je onemocnění, které začíná plíživě a pomalu a jeho příznaky se následně stupňují v průběhu mnoha týdnů a měsíců. Poznejte přicházející artritidu včas a vyrazte k lékaři co nejdříve!
Nejen postižení kloubů
Jedním z příznaků, které předchází kloubním projevům, je zvýšená únava. Pocit vyčerpání se projevuje celé týdny a může se stupňovat. Častým brzkým příznakem revmatoidní artritidy je i ranní ztuhlost kloubů. Ta je typická i po delší době nečinnosti. Stává se vám, že když dlouho sedíte nebo když si zdřímnete přes den v křesle, trvá nějaký čas, než se zase „rozhýbete“? Raději tento problém konzultujte se svým lékařem. Pacienti s revmatoidní artritidou také často pozorují nápadnou nepohyblivost kloubů rukou. Někdy se pro ně stává obtížné i uchopit a udržet předmět v ruce, takže vše častěji padá na zem.
Problémy s pohybem
Postižené malé i velké klouby také bolí. Nejprve jen při zátěži po čase i v období klidu a odpočinku. Projevuje se zpravidla symetricky na obou stranách těla. Nepříjemné pocity se nejčastěji objevují v ramenech, kotnících, prstech i zápěstích, obtíže se nevyhýbají ani kolenům. Klouby jsou oteklé, na dotek teplé – to vše je známkou probíhajícího zánětu. Pomalu se mění i pohyblivost. Zvedání rukou nad hlavu, chůze, jízda na kole nebo další činnosti, které jste dříve byli zvyklí vykonávat snadno, se nyní mohou zdát obtížné až nemožné.
Napoví i tělesná teplota
Revmatoidní artritida je často spojena i se zvýšením teploty. Nemusí se jednat o nějaké dramatické změny, navíc pokud je vaše teplota vyšší než 38 °C, je to průvodním znakem spíše jiného akutního onemocnění, zejména infekčního původu. Ale dlouhodobě zvýšená teplota jen o něco málo oproti tomu, na jakou jste u sebe zvyklí, obvykle napovídá, že je s tělem něco v nepořádku.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Lupénka je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje především kůži. Podle odhadů se s ní potýkají zhruba 2–3 % populace, kterým může nepříjemně zasahovat do života. Prozatím nemáme žádný lék, který by lupénku dokázal zcela vyléčit, ale i tak existuje celá řada možností, jak ji dostat pod kontrolu. A to včetně neustále se rozvíjející cílené biologické léčby.
Obecně převažuje i mezi lékaři názor, že přibývání na váze může revmatoidní artritidu spíše zhoršit. Zvýšení tělesné hmotnosti optimálním způsobem, tedy posílením svalů, přitom těmto lidem může pomoci cítit se lépe.
Základním příznakem revmatoidní artritidy je samozřejmě kloubní postižení. Jeho příčinou je chronický zánět, který při svém dlouhodobém průběhu kloub deformuje. A v konečném stadiu může kloub dokonce ztratit svoji funkčnost. Abyste se s tímto problémem potýkali co nejméně, seznamte se s tipy profesionálů.
Rodiče dětí s juvenilní revmatoidní artritidou dobře vědí, jak je u tohoto onemocnění zásadní včasné zahájení léčby. V opačném případě totiž postupem času dochází k nevratnému poškození kloubů, prohlubuje se doprovodná bolest a únava a rozvíjí se obávané omezení hybnosti. Tomuto nepříznivému průběhu onemocnění účinně brání cílená léčba.
