I při revmatoidní artritidě se můžete stát maminkou
11. 8. 2008
Těhotenství nemusí znamenat zhoršení probíhajícího revmatologického onemocnění. Předem plánované těhotenství, pečlivé sledování a vhodná léčba umožňují těmto ženám prožít úspěšné období čekání na miminko. Je ale důležité dodržovat několik pravidel.
V minulosti bylo těhotenství považováno za vysoce rizikové pro ženy trpící revmatickým onemocněním i pro jejich nenarozené děti. V současné době je tomu už naštěstí jinak. Předem plánované těhotenství, pečlivé sledování a vhodná léčba umožňují těmto ženám prožít úspěšné období čekání na miminko. Je ale důležité dodržovat několik pravidel.
Na revmatologickém kongresu v Barceloně v roce 2007 byla zveřejněna studie dokazující dokonce zlepšení revmatoidní artritidy během těhotenství a po něm. Výzkumu se zúčastnilo 124 žen, u podstatné části – u 40 % – došlo ke zlepšení průběhu onemocnění.
Těhotenství je ale přesto vhodné plánovat v době, kdy je onemocnění stabilní, a vyhnout se těhotenství ve fázi rychlého zhoršení a komplikací onemocnění. I během těhotenství lze užívat některé léky tlumící projevy revmatického onemocnění.
Péče o těhotnou vyžaduje přístup více odborníků:
revmatologa
internisty
gynekologa
pediatra
Tito lékaři zajišťují nejvhodnější léčbu před těhotenstvím, během něj, při porodu a i v dalším období s ohledem na matku i její dítě.
Bohužel stále je těhotenství a hormonální změny s ním související velkou zátěžovou situací pro lidské tělo. A tak hlavně u žen, které neví, že jsou nositelky vloh pro revmatologické onemocnění, může těhotenství vyprovokovat projevy revmatického onemocnění nebo je zhoršit. Novorozené děti žen s touto chorobou pak vyžadují sledování pro možný negativní vliv přenesených protilátek z těla matky.
(jate)
Zdroje:
Improvement Of Rheumatoid Arthritis Found During Pregnancy
ScienceDaily (June 15, 2007) z EULAR 2007, the Annual European Congress of Rheumatology in Barcelona, Spain
Rheumatology 2008 47(Supplement 3): III 16-III 18; doi: 10.1093/rheumatology/ken174
Revmatoidní artritida patří mezi autoimunitní onemocnění, u kterých si dosud odborníci nejsou jisti, co přesně je způsobuje. Dosud je známo několik rizikových faktorů, včetně genetických, které se na vzniku revmatoidní artritidy podílejí. Jak ale přesně ke spuštění chorobného procesu dochází, zatím nikdo neví.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Sezením, chůzí nebo postáváním trávíme většinu dne. Proto je důležité dělat tyto činnosti správně. Že to umí každé malé děcko? Omyl, tak snadné to není.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Obecně převažuje i mezi lékaři názor, že přibývání na váze může revmatoidní artritidu spíše zhoršit. Zvýšení tělesné hmotnosti optimálním způsobem, tedy posílením svalů, přitom těmto lidem může pomoci cítit se lépe.
Zřejmě ano, ale jen v malém množství! Jeho střídmá konzumace údajně snižuje riziko rozvoje této nemoci, alespoň to tvrdí studie nedávno publikovaná v medicínském časopise British Medical Journal. Alkohol tak někdy může být i zdraví prospěšný.
