Vyšší konzumace vlákniny má příznivý vliv na stav zánětu při revmatických nemocech. Tyto překvapivé výsledky přinesli američtí vědci. Vláknina prospívá srdci, může předejít některým nádorům a zlepšuje trávení.
Vyšší konzumace vlákniny má příznivý vliv na stav zánětu při revmatických nemocech. Tyto překvapivé výsledky přinesli američtí vědci.
Vláknina vs. zánět
Přínos vlákniny pro naše zdraví je všeobecně známá. Vláknina prospívá srdci, může předejít některým nádorům a hlavně zlepšuje trávení. Nyní vědci objevili její další prospěšnou vlastnost – snižuje C-reaktivní protein (CRP), ukazatel zánětu v těle, který se stanovuje z krve při krevním odběru. Vysoká hladina CRP v krvi signalizuje zánět, a může tak upozornit na cokoliv zánětlivého, od infekce až k revmatoidní artritidě.
Není možné říct, že ovoce, zelenina a další potraviny s vysokým obsahem vlákniny pomohou při artritidě jako mávnutím kouzelného proutku, ale snížení hladin CRP v krvi je dost dobrým důvodem k jejich začlenění do jídelníčku. Američtí lékaři z Univerzity v Jižní Karolíně studovali pacienty s revmatoidní artritidou, kteří jedli velké množství vlákniny, mezi 27 a 28 gramy denně. Hladina jejich CRP v krvi šla rapidně dolů, ať už dostávali vlákninu do těla přirozeně jídlem, anebo pomocí potravinových doplňků.
Nejvíce úspěchu slaví „červená“ vláknina u hubených lidí
U hubených lidí byl pokles CRP velmi výrazný, celých 40 procent. U lidí s nadváhou poklesl CRP „pouze“ o 10 procent. Lékaři ještě zcela nevědí, proč ani jak zvýšení příjmu vlákniny v jídle způsobuje pokles CRP, a tím pádem ústup zánětu. Výsledky výzkumu ale mluví samy za sebe. Jiný výzkum v Německu tuto hypotézu potvrdil – při zvýšení konzumace ovoce a zeleniny ze 2 kusů na 8 kusů denně poklesla hladina CRP o celou třetinu, čili o 33 procent. Snížení CRP je nejvíce přisuzováno ovoci a zelenině bohatým na karotenoidy, speciální antioxidanty v mrkvi a dalších poživatinách s červenou barvou.
Řada pacientů s psoriatickou artritidou se svých ošetřujících lékařů ptá, zda bezlepková dieta může pomoci při jejich onemocnění a zda by ji měli dodržovat. V současné době žádné takové obecné doporučení neexistuje a jasné důkazy o vztahu stravy obsahující lepek a průběhu jednotlivých autoimunitních onemocnění chybí. Mimo to je lidský organismus velmi komplexní systém a choroba u každého jedince probíhá odlišně. Všechny tyto skutečnosti je proto nutné brát v úvahu a případné doporučení bezlepkové diety zvažovat s ohledem na potřeby konkrétního pacienta.
Pravidelné cvičení utužuje fyzické i psychické zdraví. Toto pravidlo platí dvojnásob pro jedince trpící revmatoidní artritidou. Vědecké výzkumy totiž ukazují, že pohyb zlepšuje pohyblivost kloubů, brání rozvoji svalové slabosti a přispívá k udržení duševní pohody.
Revmatoidní artritidu a artrózu mnoho lidí zaměňuje. Tato dvě onemocnění mají sice leccos společného, mají však také celou řadu odlišností. Jaké příznaku jsou pro ně typické?
Rodiče dětí s juvenilní revmatoidní artritidou dobře vědí, jak je u tohoto onemocnění zásadní včasné zahájení léčby. V opačném případě totiž postupem času dochází k nevratnému poškození kloubů, prohlubuje se doprovodná bolest a únava a rozvíjí se obávané omezení hybnosti. Tomuto nepříznivému průběhu onemocnění účinně brání cílená léčba.
Tvrdé podkožní útvary o velikosti hrášku až vlašského ořechu, které se typicky objevují v blízkosti kloubů. I tak se může projevit revmatoidní artritida. Naštěstí nejde o neléčitelný problém. Léčebných možností existuje dokonce několik.
Revmatoidní artritida patří mezi autoimunitní onemocnění, u kterých si dosud odborníci nejsou jisti, co přesně je způsobuje. Dosud je známo několik rizikových faktorů, včetně genetických, které se na vzniku revmatoidní artritidy podílejí. Jak ale přesně ke spuštění chorobného procesu dochází, zatím nikdo neví.
