S nadcházejícím jarem se blíží i období velkého úklidu. Ten může ale pro některé nemocné znamenat nepředstavitelnou překážku. Například lidé s artritidou díky své omezené hybnosti zkrátka nemohou vykonávat všechny činnosti tak efektivně jako zdraví jedinci.
Přinášíme proto několik tipů, jak velký jarní úklid zvládnout i s fyzickým hendikepem.
1. Určete si priority
Prvním tipem je rozvržení samotné práce. Je třeba se totiž rozhodnout, které části úklidu jsou nezbytné, a na ty se zaměřit. Vše ostatní může počkat. Dalším důležitým krokem je naplánovat si pořadí jednotlivých úkonů. Některé práce se totiž dělají lépe po ránu, jiné spíše později. Navíc změnou činností se také vystřídají jednotlivé části těla, takže žádná z nich nebude zatěžována příliš dlouho.
2. Uklízejte s rozumem
Vybrané činnosti není třeba zvládnout za jedno odpoledne. Pokud vám úklid bude trvat několik dní, nebo dokonce celý týden, nic hrozného se určitě nestane. Vaše zdraví je přednější.
3. Odpočívejte
Důležité je naplánovat si kromě samotných činností také pravidelné přestávky. Každých 15, 30 nebo 60 minut, zkrátka podle potřeby, si odpočinout. Nejen že znovu načerpáte energii, ale také toho zvládnete více. Odpočatý člověk totiž pracuje efektivněji.
4. Přiměřeně se oblečte
Základem při každém úklidu je vhodné pracovní oblečení. Pokud ale trpíte artritickými obtížemi, oblečte se teple, ale přitom pohodlně.
Zároveň zapomeňte na nošení těžších předmětů v kapsách. Ulevíte tak svým zádům i ramenům.
Vhodné je používat i cokoli, co vám pomůže přepravit těžší věci z bodu A do bodu B, například nástrojový vozík.
Pokud uklízíte větší prostor, je vhodné si jednotlivé čisticí prostředky nanosit do jednotlivých místností, abyste se vyhnuli jejich neustálému přenášení.
Velkým pomocníkem jsou i ergonomické nástroje, které jsou dlouhé a lehké, takže vám výrazně práci usnadní.
Na vysoká místa použijte spíše stupačku než žebřík, ze kterého lze poměrně snadno spadnout.
5. Chraňte své klouby
Při úklidu by artritici neměli příliš pevně držet hadry v ruce nebo je mít zapřené pouze o klouby. Místo hadříků je možné použít houbičky, které se daleko lépe drží a také ždímají. Nezapomeňte ani na rukavice – kromě kloubů ochrání i pokožku.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Myslíte si, že srdce ohrožují hlavně stres a rozčilování? Strašáků je mnohem více. A někteří jsou hezky skrytí. Jedním z nich může být zánět. Například lidé s artritidou a dalšími chronickými záněty mají až dvakrát vyšší riziko infarktu než ostatní.
Kvalita sexuálního života se individuálně velmi liší i u zdravých lidí, a proto jen těžko můžeme hledat obecnou odpověď, jak si jedinci s revmatoidní artritidou vedou v intimní sféře. Jedno je však jisté – revmatikům stojí v cestě více překážek.
Revmatoidní artritida není jen kloubní záležitost, je to nemoc celého těla. Postižené mohou být i dásně. Jejich stav upřesňuje celkovou prognózu revmatoidní artritidy – dásně totiž docela spolehlivě ukazují, jak rychle bude choroba postupovat.
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covidu-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Na to jsme se mj. zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
Ačkoliv „revma“ je běžně dáváno do souvislosti s vyšším věkem, toto spojení není zcela namístě. Typickým příkladem je juvenilní idiopatická artritida, která je jedním z nejčastějších revmatických onemocnění u dětí.
