Těhotenství s revmatickou chorobou si raději naplánujte
15. 8. 2011
Ženám trpícím vážnější revmatickou chorobou bylo po dlouhou dobu těhotenství spíše rozmlouváno. Dnes už je možné za předpokladu specializované lékařské péče miminko počít a úspěšně donosit.
Revmatická onemocnění postihují ženy nejčastěji právě v reprodukčním věku. V případě, že je těhotenství plánované a že je choroba v daném období pod kontrolou, je někdy možné touze po miminku vyhovět. U chorob potenciálně postihujících ledviny, jako je například systémový lupus, však může být průběh gravidity komplikovanější než u jiných.
V těhotenství se může revmatické onemocnění zklidnit i vzplanout
Jak může být samotné onemocnění těhotenstvím ovlivněno, to závisí na konkrétním typu. Například příznaky revmatoidní artritidy se během gravidity obvykle mírní, zato po porodu se choroba může významně zhoršit. Problematičtější bývá situace u lupusu, který především v druhé polovině těhotenství i v období po něm jeví tendenci ke vzplanutí.
Postižení ledvin znamená pro těhotnou i plod riziko
Revmatická choroba může rovněž nepříznivě ovlivnit vlastní těhotenství a plod, a to hlavně v případě postižení ledvin. Porucha ledvinných funkcí totiž představuje riziko pro zvýšení krevního tlaku a rozvoj nebezpečné preeklampsie, která může na životě ohrozit jak matku, tak dítě.
Některé léky ano, jiné raději ne
I v těhotenství je obvykle nutné užívat některé léky. Přestože obecně jejich podávání gravidním ženám není zrovna nejvhodnější, je díky nim možné předejít případnému vzplanutí choroby. A to by mohlo pro plod i matku představovat významné zdravotní riziko. Oproti tomu o některých přípravcích lékaři vědí, že mohou poškozovat spermie. Proto je doporučováno takové léky vysadit alespoň tři měsíce před plánovaným početím.
Pro každou ženu trpící jakoukoliv revmatickou chorobou platí, že by své mateřství měla s dostatečným předstihem naplánovat a konzultovat s odborníky. Ti jistě udělají všechno pro to, aby bylo těhotenství možné a zároveň bezpečné.
Existují pohybové aktivity, které lidem trpícím některou z revmatických nemocí nijak neubližují. Stejně tak však jsou jisté druhy sportovních disciplín, které pro revmatiky z hlediska jejich onemocnění vhodné rozhodně nejsou.
Onemocnění pohybového aparátu bývá provázeno bolestí, otoky a omezením hybnosti. Lékaři se snaží nemocným od těchto příznaků ulevit za pomoci řady metod. Jedna z nich, tzv. magnetoterapie, využívá účinků elektromagnetického pole.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
Juvenilní idiopatická artritida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění kloubů, které se objeví už v dětském věku. Jsou pro něj charakteristické bolesti, otoky a omezení pohybu v kloubu. Zejména bolest pak dokáže pořádně potrápit nejen dětské pacienty, ale i jejich rodiče. Ti pak vyzkouší kromě pravidelného rozcvičování i řadu léků s různým efektem.
Ovlivnit hladiny cholesterolu lze kromě úpravy životosprávy i užíváním léků. Odborníci nyní odhalili, že tzv. statiny, přípravky předepisované právě na krevní tuky, mají i další příznivé účinky – snižují nebezpečí vzniku revmatoidní artritidy a zlepšují její průběh.
Revmatoidní artritida patří mezi autoimunitní onemocnění, u kterých si dosud odborníci nejsou jisti, co přesně je způsobuje. Dosud je známo několik rizikových faktorů, včetně genetických, které se na vzniku revmatoidní artritidy podílejí. Jak ale přesně ke spuštění chorobného procesu dochází, zatím nikdo neví.
