Těhotenství s revmatickou chorobou si raději naplánujte
15. 8. 2011
Ženám trpícím vážnější revmatickou chorobou bylo po dlouhou dobu těhotenství spíše rozmlouváno. Dnes už je možné za předpokladu specializované lékařské péče miminko počít a úspěšně donosit.
Revmatická onemocnění postihují ženy nejčastěji právě v reprodukčním věku. V případě, že je těhotenství plánované a že je choroba v daném období pod kontrolou, je někdy možné touze po miminku vyhovět. U chorob potenciálně postihujících ledviny, jako je například systémový lupus, však může být průběh gravidity komplikovanější než u jiných.
V těhotenství se může revmatické onemocnění zklidnit i vzplanout
Jak může být samotné onemocnění těhotenstvím ovlivněno, to závisí na konkrétním typu. Například příznaky revmatoidní artritidy se během gravidity obvykle mírní, zato po porodu se choroba může významně zhoršit. Problematičtější bývá situace u lupusu, který především v druhé polovině těhotenství i v období po něm jeví tendenci ke vzplanutí.
Postižení ledvin znamená pro těhotnou i plod riziko
Revmatická choroba může rovněž nepříznivě ovlivnit vlastní těhotenství a plod, a to hlavně v případě postižení ledvin. Porucha ledvinných funkcí totiž představuje riziko pro zvýšení krevního tlaku a rozvoj nebezpečné preeklampsie, která může na životě ohrozit jak matku, tak dítě.
Některé léky ano, jiné raději ne
I v těhotenství je obvykle nutné užívat některé léky. Přestože obecně jejich podávání gravidním ženám není zrovna nejvhodnější, je díky nim možné předejít případnému vzplanutí choroby. A to by mohlo pro plod i matku představovat významné zdravotní riziko. Oproti tomu o některých přípravcích lékaři vědí, že mohou poškozovat spermie. Proto je doporučováno takové léky vysadit alespoň tři měsíce před plánovaným početím.
Pro každou ženu trpící jakoukoliv revmatickou chorobou platí, že by své mateřství měla s dostatečným předstihem naplánovat a konzultovat s odborníky. Ti jistě udělají všechno pro to, aby bylo těhotenství možné a zároveň bezpečné.
Nohy nás nosí celý život, přesto se k nim často chováme doslova macešsky. Dají se však přirovnat ke stavbě domu: Máme-li špatný základ, může se zřítit nakonec celý dům. Bohužel si někdy uvědomíme, že je třeba se o nohy starat, až když začnou problémy.
Zřejmě ano, ale jen v malém množství! Jeho střídmá konzumace údajně snižuje riziko rozvoje této nemoci, alespoň to tvrdí studie nedávno publikovaná v medicínském časopise British Medical Journal. Alkohol tak někdy může být i zdraví prospěšný.
Revmatoidní artritida je obecně považována za chronické celoživotní onemocnění. Díky moderní léčbě však dochází u řady nemocných k dramatickému zlepšení projevů a zpomalení průběhu onemocnění. Cílem současné léčby je kromě zlepšení kvality života nemocných také dosažení remise, tedy stavu, při kterém dochází k ústupu příznaků nemoci.
Přestože se v názvu této nemoci skrývá slovo „arthros“ neboli kloub, není to jediné místo, které může postihnout. Nemocné revmatoidní artritidou totiž často trápí také různé postižení očí.
Revmatoidní artritida (RA) trápí v Česku zhruba 100 tisíc pacientů. Česká revmatologická společnost ČLS JEP proto vydala pro lékaře doporučení pro léčbu RA, která pro pacienty upravila a zjednodušila pacientská organizace Revma Liga Česká republika.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
