Lidé s revmatoidní artritidou by měli pravidelně cvičit. Důvodem, proč pohyb ze svého denního režimu často vyřazují, může být omezená pohyblivost a/nebo nedostatek energie.
4 důvody pro pohyb ve vodě:
Příjemná teplota a také nadlehčení celého těla ve vodě vede ke zmírnění bolestivosti a ztuhlosti v kloubech.
Ponoření do teplé vody vede k rozšíření cév a tím ke zlepšení krevního oběhu.
Voda klade odpor příliš rychlým a prudkým pohybům a zároveň chrání tělo před nárazy, proto je pohyb ve vodě velmi jemný a bezpečný.
Jemný odpor, který voda klade, podporuje zároveň zvyšování svalové síly.
Aby vás pohyb bavil:
Vyberte si správný bazén – Pokud máte v místě svého bydliště možnost volby, bazén pro pravidelné cvičení si dobře vybírejte. Voda by neměla být příliš studená, ale ani opačný extrém není vždy ideální. Pravidelné koupání například v termálních pramenech (lázně) byste měli konzultovat se svým lékařem.
Přizvěte přátele – Plavat můžete chodit samozřejmě sami, možná vás ale bude bavit spíše kolektivní sportování.
Vyzkoušejte jednu lekci – Mnoho bazénů nebo fitness center dnes nabízí lekce aquaaerobiku, ale i jiných způsobů cvičení ve vodě. Před tím, než se rozhodnete některé lekce pravidelně navštěvovat, doporučujeme absolvovat alespoň jedno cvičení „na zkoušku“ a konkrétní cvičení také předem konzultovat se svým lékařem.
Hledejte hydrokinezioterapii – Cvičení ve vodě, které má jednoznačně léčebný účel, se nazývá hydrokinezioterapie. Používá se například u pacientů po těžkých úrazech páteře, ale svůj význam má i v léčbě revmatických onemocnění. Hydrokinezioterapii nabízejí některá fyzioterapeutická pracoviště.
Cílenou léčbu si můžeme představit jako zkušeného odstřelovače. Její hlavní pracovní náplní je precizní zaměření terče, stisknutí spouště a úspěšné zneškodnění protivníka zásahem přesným na milimetr. Tajuplně znějící léčba vyvinutá díky pokrokům molekulární biologie se uplatňuje v terapii řady závažných onemocnění, a to včetně revmatoidní artritidy.
Revmatoidní artritida je chronické autoimunitní onemocnění vyznačující se zánětem kloubů, který poškozuje chrupavku i kosti. První příznaky mohou přicházet velmi nenápadně. Při efektivní diagnostice by ale mohly pomoci krevní testy.
Lékaři různých oborů, často pak revmatologové, se setkávají s dotazy nemocných na účinnost tzv. biolampy, biosvětla, polarizovaného světla nebo světelné terapie.
Obezita sama o sobě přináší mnoho zdravotních rizik. Pokud navíc trpíte revmatoidní artritidou, nadbytečná kila ještě více zatěžují už tak bolavé klouby. Poradíme, jak se udržet fit a v kondici.
Revmatoidní artritida patří mezi autoimunitní onemocnění, u kterých si dosud odborníci nejsou jisti, co přesně je způsobuje. Dosud je známo několik rizikových faktorů, včetně genetických, které se na vzniku revmatoidní artritidy podílejí. Jak ale přesně ke spuštění chorobného procesu dochází, zatím nikdo neví.
Bolest v dolní části zad, ranní ztuhlost, záněty končetinových kloubů a svalových úponů, ale také poruchy vidění. Poměrně vzácná forma autoimunitního onemocnění páteřních kloubů může mít řadu projevů, které nemusí vést ke stanovení správné diagnózy. Obzvláště když na rentgenových snímcích nejsou patrné zánětlivé změny v oblasti páteře.
