Lidé s revmatoidní artritidou by měli pravidelně cvičit. Důvodem, proč pohyb ze svého denního režimu často vyřazují, může být omezená pohyblivost a/nebo nedostatek energie.
4 důvody pro pohyb ve vodě:
Příjemná teplota a také nadlehčení celého těla ve vodě vede ke zmírnění bolestivosti a ztuhlosti v kloubech.
Ponoření do teplé vody vede k rozšíření cév a tím ke zlepšení krevního oběhu.
Voda klade odpor příliš rychlým a prudkým pohybům a zároveň chrání tělo před nárazy, proto je pohyb ve vodě velmi jemný a bezpečný.
Jemný odpor, který voda klade, podporuje zároveň zvyšování svalové síly.
Aby vás pohyb bavil:
Vyberte si správný bazén – Pokud máte v místě svého bydliště možnost volby, bazén pro pravidelné cvičení si dobře vybírejte. Voda by neměla být příliš studená, ale ani opačný extrém není vždy ideální. Pravidelné koupání například v termálních pramenech (lázně) byste měli konzultovat se svým lékařem.
Přizvěte přátele – Plavat můžete chodit samozřejmě sami, možná vás ale bude bavit spíše kolektivní sportování.
Vyzkoušejte jednu lekci – Mnoho bazénů nebo fitness center dnes nabízí lekce aquaaerobiku, ale i jiných způsobů cvičení ve vodě. Před tím, než se rozhodnete některé lekce pravidelně navštěvovat, doporučujeme absolvovat alespoň jedno cvičení „na zkoušku“ a konkrétní cvičení také předem konzultovat se svým lékařem.
Hledejte hydrokinezioterapii – Cvičení ve vodě, které má jednoznačně léčebný účel, se nazývá hydrokinezioterapie. Používá se například u pacientů po těžkých úrazech páteře, ale svůj význam má i v léčbě revmatických onemocnění. Hydrokinezioterapii nabízejí některá fyzioterapeutická pracoviště.
Vyrazíte si na ranní vycházku, ale lýtka vás bolí a nohy jsou ztěžklé. Připisujete to artritidě a zkoušíte bolest nohou rozchodit. Ale ta se jen zhoršuje. Proč? Protože taková bolest nemusí mít vůbec žádnou souvislost s vaším onemocněním.
Revmatoidní artritida i o něco méně známá psoriatická artritida jsou choroby charakteristické postižením kloubů. V obou případech je na vině imunitní systém, který napadá zdravé buňky vlastního organismu. Přesto se jedná o odlišná onemocnění a jako k takovým je nutné k nim přistupovat. V následujících řádcích budou popsány společné rysy obou chorob i znaky, pomocí kterých je možné je od sebe odlišit.
Běžné denní činnosti se kvůli Bechtěrevově chorobě mohou stát náročnými a bolestivými. Pravidelné cvičení a rehabilitace jsou proto nezbytnou součástí života každého, kdo touto nemocí trpí. Důležité je ovšem například i správné držení těla nebo sezení.
O cílené léčbě se často mluví jako o terapii budoucnosti. Mnozí pacienti trpící artritidou nebo lupénkou by tato slova jistě potvrdili. I jim totiž preparáty v podobě inhibitorů TNF-alfa velmi pomáhají. S jakými neduhy konkrétně si tyto léky poradí?
Rodiče dětí s juvenilní revmatoidní artritidou dobře vědí, jak je u tohoto onemocnění zásadní včasné zahájení léčby. V opačném případě totiž postupem času dochází k nevratnému poškození kloubů, prohlubuje se doprovodná bolest a únava a rozvíjí se obávané omezení hybnosti. Tomuto nepříznivému průběhu onemocnění účinně brání cílená léčba.
Revmatoidní artritida je stejně jako další autoimunitní choroby považována za tzv. multifaktoriální onemocnění. To znamená, že se na jejím vzniku podílí více okolností, od vrozených dispozic po životní styl. Podle vědců patří mezi možné spouštěče artritidy také bakterie žijící v našich střevech.