Lidé s revmatoidní artritidou by měli pravidelně cvičit. Důvodem, proč pohyb ze svého denního režimu často vyřazují, může být omezená pohyblivost a/nebo nedostatek energie.
4 důvody pro pohyb ve vodě:
Příjemná teplota a také nadlehčení celého těla ve vodě vede ke zmírnění bolestivosti a ztuhlosti v kloubech.
Ponoření do teplé vody vede k rozšíření cév a tím ke zlepšení krevního oběhu.
Voda klade odpor příliš rychlým a prudkým pohybům a zároveň chrání tělo před nárazy, proto je pohyb ve vodě velmi jemný a bezpečný.
Jemný odpor, který voda klade, podporuje zároveň zvyšování svalové síly.
Aby vás pohyb bavil:
Vyberte si správný bazén – Pokud máte v místě svého bydliště možnost volby, bazén pro pravidelné cvičení si dobře vybírejte. Voda by neměla být příliš studená, ale ani opačný extrém není vždy ideální. Pravidelné koupání například v termálních pramenech (lázně) byste měli konzultovat se svým lékařem.
Přizvěte přátele – Plavat můžete chodit samozřejmě sami, možná vás ale bude bavit spíše kolektivní sportování.
Vyzkoušejte jednu lekci – Mnoho bazénů nebo fitness center dnes nabízí lekce aquaaerobiku, ale i jiných způsobů cvičení ve vodě. Před tím, než se rozhodnete některé lekce pravidelně navštěvovat, doporučujeme absolvovat alespoň jedno cvičení „na zkoušku“ a konkrétní cvičení také předem konzultovat se svým lékařem.
Hledejte hydrokinezioterapii – Cvičení ve vodě, které má jednoznačně léčebný účel, se nazývá hydrokinezioterapie. Používá se například u pacientů po těžkých úrazech páteře, ale svůj význam má i v léčbě revmatických onemocnění. Hydrokinezioterapii nabízejí některá fyzioterapeutická pracoviště.
Revmatoidní artritida není jen kloubní záležitost, je to nemoc celého těla. Postižené mohou být i dásně. Jejich stav upřesňuje celkovou prognózu revmatoidní artritidy – dásně totiž docela spolehlivě ukazují, jak rychle bude choroba postupovat.
Je známo, že mysl je silným spojencem v boji s řadou nemocí, revmatické choroby nevyjímaje. Projevy onemocnění se často zhoršují stresem, a proto se na úspěchu léčby nemalou měrou podílí i duševní pohoda pacienta. V případě dětí to platí dvojnásob.
Bolestivé klouby nejsou zdaleka tím jediným, co nemocné trpící revmatoidní artritidou trápí. Onemocnění bývá spjato s celou řadou zdravotních komplikací, z nichž některé mohou být velmi závažné. Znáte jejich varovné příznaky?
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Revmatoidní artritida i o něco méně známá psoriatická artritida jsou choroby charakteristické postižením kloubů. V obou případech je na vině imunitní systém, který napadá zdravé buňky vlastního organismu. Přesto se jedná o odlišná onemocnění a jako k takovým je nutné k nim přistupovat. V následujících řádcích budou popsány společné rysy obou chorob i znaky, pomocí kterých je možné je od sebe odlišit.
Revmatoidní artritida je obecně považována za chronické celoživotní onemocnění. Díky moderní léčbě však dochází u řady nemocných k dramatickému zlepšení projevů a zpomalení průběhu onemocnění. Cílem současné léčby je kromě zlepšení kvality života nemocných také dosažení remise, tedy stavu, při kterém dochází k ústupu příznaků nemoci.
