Lidé s revmatoidní artritidou by měli pravidelně cvičit. Důvodem, proč pohyb ze svého denního režimu často vyřazují, může být omezená pohyblivost a/nebo nedostatek energie.
4 důvody pro pohyb ve vodě:
Příjemná teplota a také nadlehčení celého těla ve vodě vede ke zmírnění bolestivosti a ztuhlosti v kloubech.
Ponoření do teplé vody vede k rozšíření cév a tím ke zlepšení krevního oběhu.
Voda klade odpor příliš rychlým a prudkým pohybům a zároveň chrání tělo před nárazy, proto je pohyb ve vodě velmi jemný a bezpečný.
Jemný odpor, který voda klade, podporuje zároveň zvyšování svalové síly.
Aby vás pohyb bavil:
Vyberte si správný bazén – Pokud máte v místě svého bydliště možnost volby, bazén pro pravidelné cvičení si dobře vybírejte. Voda by neměla být příliš studená, ale ani opačný extrém není vždy ideální. Pravidelné koupání například v termálních pramenech (lázně) byste měli konzultovat se svým lékařem.
Přizvěte přátele – Plavat můžete chodit samozřejmě sami, možná vás ale bude bavit spíše kolektivní sportování.
Vyzkoušejte jednu lekci – Mnoho bazénů nebo fitness center dnes nabízí lekce aquaaerobiku, ale i jiných způsobů cvičení ve vodě. Před tím, než se rozhodnete některé lekce pravidelně navštěvovat, doporučujeme absolvovat alespoň jedno cvičení „na zkoušku“ a konkrétní cvičení také předem konzultovat se svým lékařem.
Hledejte hydrokinezioterapii – Cvičení ve vodě, které má jednoznačně léčebný účel, se nazývá hydrokinezioterapie. Používá se například u pacientů po těžkých úrazech páteře, ale svůj význam má i v léčbě revmatických onemocnění. Hydrokinezioterapii nabízejí některá fyzioterapeutická pracoviště.
Nad diagnózou „revma“ u dětí lidé často žasnou. Revma je podle všeobecných představ totiž nemocí vyššího věku a postihuje především seniory. Revmatické onemocnění se přitom dětem a dospívajícím nevyhýbá. Jeho projevy se ale mohou výrazně lišit od revma dospělých.
Anti-TNF neboli anti-tumor nekrotizující faktor je chemická látka, která je součástí léčiv používaných po celém světě k léčbě zánětlivých onemocnění, jako je revmatoidní artritida, lupénka nebo Bechtěrevova choroba. Napovíme, jak funguje a kdy je či není vhodné její nasazení.
44letý Zdeněk patří mezi pacienty, které dlouhou dobu trápily bolesti zad, ovšem příčinu svých potíží neznal. Už na střední škole na tělocviku například při fotbale opakovaně upadl, měl problémy se zvednout a pak ho několik dní bolela záda. Stejně tak na vojně a později při nástupu do zaměstnání. Až pozorná oční lékařka jej v 27 letech nasměrovala na revmatologii.
Revmatoidní artritida i o něco méně známá psoriatická artritida jsou choroby charakteristické postižením kloubů. V obou případech je na vině imunitní systém, který napadá zdravé buňky vlastního organismu. Přesto se jedná o odlišná onemocnění a jako k takovým je nutné k nim přistupovat. V následujících řádcích budou popsány společné rysy obou chorob i znaky, pomocí kterých je možné je od sebe odlišit.
Revmatoidní artritida se v České republice objevuje u jednoho procenta populace. Postihuje tak zhruba sto tisíc lidí. Nejčastěji tímto zánětlivým onemocněním trpí ženy, které mají dědičné predispozice. V pořadu U lékaře o revmatoidní artritidě mluvil profesor Jiří Vencovský - předseda české revmatologické společnosti Jana Evangelisty Purkyněho, který zároveň pracuje v revmatologickém ústavu v Praze.
Vychovávání dětí a starost o rodinu není jednoduchý úkol ani pro zdravého člověka. Pokud trpíte artritidou, bude to pro vás znamenat mnoho přemýšlení a plánování navíc. Pokud se ale na vše pečlivě připravíte, může mít vaše nemoc na chod rodiny jen minimální vliv.
