Artritida, artróza, revmatismus aneb Když pohyb bolí
14. 11. 2010
Artritida je odborný název pro zánětlivé onemocnění kloubu, které může být způsobeno celou řadou nemocí. Artróza je naopak nezánětlivé onemocnění kloubu způsobené nadměrným zatěžováním. Revmatismus je všeobecný název pro nemoci způsobující bolest nebo zatuhnutí části pohybového ústrojí – kloubu, kosti, šlach nebo vazů.
Revmatismus
Navzdory všeobecnému povědomí revmatismus nepostihuje pouze klouby, ale může postihnout i měkké tkáně. Aby se kloub mohl volně a bezbolestně pohybovat, je potřeba souhry mnoha struktur. Jde o šlachy, jejich úpony a pouzdra, šlachové váčky, svaly a jejich úpony, podkožní a tukové vazivo. Všechny tyto struktury mohou být zdrojem bolesti. Příčiny revmatismu jsou buď mechanické – přetěžování nebo časté stereotypní poraňování (například při práci se sbíječkou) –, nebo je druhou možností autoimunita (tělo netoleruje vlastní tkáně a útočí na ně). U některých typů revmatismu není příčina známa. Jde například o chronický únavový syndrom nebo fibromyalgii.
Artróza
Artróza je název pro poškození kloubu jeho používáním, zpravidla přetěžováním. Kloubní chrupavka je sice vysoce odolná, její životnost však není neomezená. Při přetěžování (práce, vrcholový sport) nebo při špatném postavení kloubu (různé ortopedické vady) se chrupavka „ošoupe“ a tím dojde k bolesti při pohybu a jeho omezení. Artróza může být součástí revmatického onemocnění.
Artritida
Artritida představuje zánětlivé onemocnění kloubu. Její příčinou může být místní bakteriální infekce (při otevřeném poranění kloubu), může se tak projevit celkové infekční onemocnění (borrelióza, syfilis), autoimunitní onemocnění (například revmatoidní artritida) nebo metabolické onemocnění (dna). Klouby jsou zpravidla zarudlé, oteklé (na rozdíl od artrózy) a bolestivé.
Běžným příznakem u více než poloviny pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA) bývá únava. Vyskytuje se nejčastěji u dětí s aktivním onemocněním. Přijít na původ obtíží nemusí být vůbec jednoduché, někdy je od lékařů, rodičů i samotných malých pacientů k objasnění příčiny zapotřebí doslova detektivní práce.
Vědci začali s testováním speciálního elektronického zařízení, které by se mohlo uplatnit při léčbě symptomů revmatoidní artritidy. Pokud se novinka osvědčí, nemocní by se v budoucnosti mohli obejít bez nutnosti užívat klasické léky.
Už starověký lékař Hippokrates, otec medicíny, říkal: „Nechť tvoje strava je tvým lékem.“ A platí to i dnes. Při léčbě některých onemocnění se sice užívání prášků nevyhneme, ale i tak je možné vhodně zvolenou skladbou jídelníčku průběh choroby ovlivnit.
Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.
Dítě s chronickým onemocněním by mělo mít při návratu do školy po dlouhé absenci realistické cíle. Snaha za každou cenu okamžitě dohnat všechno zmeškané učivo a mít ty nejlepší známky může pro dítě představovat poměrně velký stres, který opět zhorší průběh nemoci. Nemoc by neměla dítě nijak omezovat...
Ač se to zdá vzhledem k projevům revmatických onemocnění neuvěřitelné, podle nových studií mohou některé druhy sportů v boji proti revmatismu výrazně pomoci. Většina pacientů se přitom podvědomě pohybu a sportu vyhýbá, což je podle odborníků škoda.
