Artritida, artróza, revmatismus aneb Když pohyb bolí
14. 11. 2010
Artritida je odborný název pro zánětlivé onemocnění kloubu, které může být způsobeno celou řadou nemocí. Artróza je naopak nezánětlivé onemocnění kloubu způsobené nadměrným zatěžováním. Revmatismus je všeobecný název pro nemoci způsobující bolest nebo zatuhnutí části pohybového ústrojí – kloubu, kosti, šlach nebo vazů.
Revmatismus
Navzdory všeobecnému povědomí revmatismus nepostihuje pouze klouby, ale může postihnout i měkké tkáně. Aby se kloub mohl volně a bezbolestně pohybovat, je potřeba souhry mnoha struktur. Jde o šlachy, jejich úpony a pouzdra, šlachové váčky, svaly a jejich úpony, podkožní a tukové vazivo. Všechny tyto struktury mohou být zdrojem bolesti. Příčiny revmatismu jsou buď mechanické – přetěžování nebo časté stereotypní poraňování (například při práci se sbíječkou) –, nebo je druhou možností autoimunita (tělo netoleruje vlastní tkáně a útočí na ně). U některých typů revmatismu není příčina známa. Jde například o chronický únavový syndrom nebo fibromyalgii.
Artróza
Artróza je název pro poškození kloubu jeho používáním, zpravidla přetěžováním. Kloubní chrupavka je sice vysoce odolná, její životnost však není neomezená. Při přetěžování (práce, vrcholový sport) nebo při špatném postavení kloubu (různé ortopedické vady) se chrupavka „ošoupe“ a tím dojde k bolesti při pohybu a jeho omezení. Artróza může být součástí revmatického onemocnění.
Artritida
Artritida představuje zánětlivé onemocnění kloubu. Její příčinou může být místní bakteriální infekce (při otevřeném poranění kloubu), může se tak projevit celkové infekční onemocnění (borrelióza, syfilis), autoimunitní onemocnění (například revmatoidní artritida) nebo metabolické onemocnění (dna). Klouby jsou zpravidla zarudlé, oteklé (na rozdíl od artrózy) a bolestivé.
Přestože artritida zřídkakdy postihuje přímo pohlavní orgány, může mít prostřednictvím fyzického onemocnění emoční dopad na sexuální život. I s těmito problémy ale lze úspěšně bojovat. Změna zjevu, nabraná nebo naopak ztracená kila nebo snížená pohyblivost a úbytek energie mohou ovlivnit sebejistotu a vnímání sebe sama.
Většina pacientů trpících revmatickou nemocí hledá cesty, jak se vypořádat s bolestmi. Může nám ulevit teplo? Ovlivňuje revmatickou bolest naše psychika? Jak nám dokážou pomoci lékaři a co můžeme pro zlepšení udělat my sami? Na otázky nám odpověděla MUDr. Marta Olejárová, CSc., z Revmatologické kliniky 1. lékařské fakulty a Revmatologického ústavu.
Juvenilní idiopatická artritida je agresivní, svízelné a někdy invalidizující onemocnění, které postihuje děti do 16 let. Ovšem optimismus mladých pacientů a jejich nezlomná vůle žít naplno jsou obdivuhodné.
Artritida i deprese jsou obě velmi častým, ale také léčitelným problémem. Se správnou terapií se většina lidí z deprese vzpamatuje – důležité je však vyhledat pomoc včas
Jako u mnoha jiných onemocnění i u těch revmatologických hrají určitou roli geny. Avšak každá choroba má svůj vlastní stupeň a vzorec dědičnosti, stejně jako své vlastní geny.
Zatímco například revmatoidní artritida je poměrně časté a také známé onemocnění, u něhož mohou od loňského roku lékaři svým pacientům již od středně těžkého stadia předepisovat biologickou léčbu, u systémové sklerodermie (SS) je to jinak. Tato revmatická nemoc je vzácná, její projevy jsou velmi různorodé, a proto bývá diagnostika choroby zdlouhavá a obtížná. Jde přitom o velmi závažné onemocnění, což demonstruje také příběh 41leté pacientky Michaely Linkové.
