Artritida, artróza, revmatismus aneb Když pohyb bolí
14. 11. 2010
Artritida je odborný název pro zánětlivé onemocnění kloubu, které může být způsobeno celou řadou nemocí. Artróza je naopak nezánětlivé onemocnění kloubu způsobené nadměrným zatěžováním. Revmatismus je všeobecný název pro nemoci způsobující bolest nebo zatuhnutí části pohybového ústrojí – kloubu, kosti, šlach nebo vazů.
Revmatismus
Navzdory všeobecnému povědomí revmatismus nepostihuje pouze klouby, ale může postihnout i měkké tkáně. Aby se kloub mohl volně a bezbolestně pohybovat, je potřeba souhry mnoha struktur. Jde o šlachy, jejich úpony a pouzdra, šlachové váčky, svaly a jejich úpony, podkožní a tukové vazivo. Všechny tyto struktury mohou být zdrojem bolesti. Příčiny revmatismu jsou buď mechanické – přetěžování nebo časté stereotypní poraňování (například při práci se sbíječkou) –, nebo je druhou možností autoimunita (tělo netoleruje vlastní tkáně a útočí na ně). U některých typů revmatismu není příčina známa. Jde například o chronický únavový syndrom nebo fibromyalgii.
Artróza
Artróza je název pro poškození kloubu jeho používáním, zpravidla přetěžováním. Kloubní chrupavka je sice vysoce odolná, její životnost však není neomezená. Při přetěžování (práce, vrcholový sport) nebo při špatném postavení kloubu (různé ortopedické vady) se chrupavka „ošoupe“ a tím dojde k bolesti při pohybu a jeho omezení. Artróza může být součástí revmatického onemocnění.
Artritida
Artritida představuje zánětlivé onemocnění kloubu. Její příčinou může být místní bakteriální infekce (při otevřeném poranění kloubu), může se tak projevit celkové infekční onemocnění (borrelióza, syfilis), autoimunitní onemocnění (například revmatoidní artritida) nebo metabolické onemocnění (dna). Klouby jsou zpravidla zarudlé, oteklé (na rozdíl od artrózy) a bolestivé.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Obě výše uvedené zdravotní komplikace jsou v posledních letech na vzestupu. Vědce proto začalo zajímat, zda obezita nemůže zvyšovat pravděpodobnost rozvoje revmatoidní artritidy.
Co je pro zdravého člověka jednoduchým úkonem, pro revmatika tak snadné není. Oblékání, vaření, uklízení – to jsou pro revmatiky činnosti spojené s bolestí. K jejich zvládnutí může pomoci tzv. ergoterapie.
Revmatoidní artritida je zánětlivé autoimunitní onemocnění. To znamená, že některé buňky imunitního systému se vymykají kontrole a poškozují tkáně vlastního těla. Pro tuto chorobu je charakteristické poškození kloubů, ale vzácné není ani postižení jiných orgánů.
Ačkoliv juvenilní idiopatickou artritidou trpí především děti a v dospělosti se upravuje, nese s sebou tato nemoc další rizika. Lidé, kteří ji v mládí prodělali, nemohou vykonávat všechny činnosti a povolání jako zdravá populace.
Mezi přípravky biologické léčby patří také inhibitory TNF. Ty se s úspěchem používají u stále širšího spektra autoimunitních onemocnění a nedávno dokončená studie ukázala, že více než uspokojivé výsledky přinášejí i u velké části pacientů trpících juvenilní idiopatickou artritidou (JIA).
