Přestože existuje široká nabídka možností léčby revmatoidní artritidy, žádný z léků potlačujících zánětlivou odpověď zatím nevyřešil problém již poškozené tkáně. U terapie kmenovými buňkami je tomu ale jinak – napomáhá totiž právě hojení postižených kloubů.
Přestože existuje široká nabídka možností léčby revmatoidní
artritidy, žádný z léků potlačujících zánětlivou odpověď zatím nevyřešil
problém již poškozené tkáně. U terapie kmenovými buňkami je tomu ale
jinak – napomáhá totiž právě hojení postižených kloubů.
Pomoc od základů
Kmenové
buňky jsou tělu vlastní, většinou „nezralé“ útvary, které ještě mají
schopnost se vyvinout v některý buněčný typ a napomoci hojení a obnově
postižených či poškozených tkání těla. Tyto buňky se nacházejí především
v tukové tkáni a kostní dřeni. Jejich zdrojem je i pupečníková krev.
Obnovující proces
Léčba
potlačující imunitu a tlumící zánětlivou odpověď má u revmatoidní
artritidy obrovský význam. S potlačením imunity je ale spojené i vyšší
riziko infekce a některé nežádoucí účinky. V případě již postižených
kloubů a mimokloubních tkání však konvenční léčba nemůže nabídnout už
žádné zlepšení. Ne tak kmenové buňky.
Napomáhají právě hojení a obnově tkání postižených artritidou.
Poté, co se kmenové buňky dostanou do krevního oběhu, putují do tkáně napadené zánětem a vytvářejí zde protizánětlivě působící látky.
Účinek těchto mediátorů je přitom místní, a tlumí tak imunitu v oblasti postižené zánětem, a ne v celém těle.
Jaké kmenové buňky se užívají
Při
terapii revmatoidní artritidy se využívají buňky pocházející z vlastní
tukové tkáně (tzv. mesenchymální kmenové buňky). Tkáň potřebná k léčbě
se získává odběrem (miniliposukcí) z podkoží, nejčastěji z břicha nebo
hýždí pacienta. V některých zemích se využívají i buňky z pupečníkové
krve pocházející od dárců, v České republice tomu ale tak zatím není.
Léčba
kmenovými buňkami nemůže revmatoidní artritidu definitivně vyléčit,
neboť jde o systémové onemocnění s odlišnostmi v imunitním systému. Je
ale slibnou metodou v nápravě již vzniklých škod, která dokáže výrazně
zlepšit stav postiženého kloubu.
V současné době je cílená biologická léčba standardem v léčbě mnoha onemocnění, včetně nádorových nemocí či autoimunitních chorob (včetně revmatoidní artritidy, psoriázy či Bechtěrevovy choroby). Její využití s sebou nese řadu benefitů, přesto však není vhodná pro každého. V některých případech nemůže být podána vůbec, v některých je na ošetřujícím lékaři, aby zvážil její přínosy a rizika.
Řada pacientů s psoriatickou artritidou se svých ošetřujících lékařů ptá, zda bezlepková dieta může pomoci při jejich onemocnění a zda by ji měli dodržovat. V současné době žádné takové obecné doporučení neexistuje a jasné důkazy o vztahu stravy obsahující lepek a průběhu jednotlivých autoimunitních onemocnění chybí. Mimo to je lidský organismus velmi komplexní systém a choroba u každého jedince probíhá odlišně. Všechny tyto skutečnosti je proto nutné brát v úvahu a případné doporučení bezlepkové diety zvažovat s ohledem na potřeby konkrétního pacienta.
Kuřecí kolagen může poskytnout úlevu od příznaků revmatoidní artritidy. Na toto téma totiž proběhla kontrolovaná a dvojitě zaslepená studie, která potvrdila, že kuřecí kolagen typu II je bezpečnou a účinnou léčbou právě pro pacienty s revmatoidní artritidou.
Ranní ztuhlost, omezená pohyblivost a pomalé pohyby v postiženém kloubu – to je obrázek běžného rána většiny pacientů s revmatoidní artritidou. Jenže ranní ztuhlost nezávisí jen na tom, kdy se kloubům začne chtít pracovat, ale například i na počasí a na psychickém rozpoložení člověka.
Aerobní cvičení, posilování a flexibilita, to je zdravý pohybový mix při artritidě. Neexistuje totiž důvod, proč byste nemohli cvičit, samozřejmě poté, co vše zkonzultujete se svým revmatologem. Od bolestí zad vám totiž pomůže ulevit i vhodné cvičení! Důležité je zařadit do tréninku cviky podporující nejen vaši sílu ale i ohebnost a pružnost...
