Zajímavý objev: léky na cholesterol snižují riziko vzniku revmatoidní artritidy
8. 6. 2015
Ovlivnit hladiny cholesterolu lze kromě úpravy životosprávy i užíváním léků. Odborníci nyní odhalili, že tzv. statiny, přípravky předepisované právě na krevní tuky, mají i další příznivé účinky – snižují nebezpečí vzniku revmatoidní artritidy a zlepšují její průběh.
Onemocnění revmatoidní artritidou je spojeno s častějším výskytem aterosklerózy a s ní spojených kardiovaskulárních onemocnění. Příčinou je pravděpodobně zánět, který v organismu dlouhodobě probíhá. Důležitou roli však mohou hrát také další skutečnosti, například zvýšené hladiny krevních tuků, které lékaři u takto nemocných mnohdy odhalí.
Nižší riziko a mírnější dopady
Vědecké studie potvrdily, že nebezpečné změny v množství krevních tuků se u budoucích revmatiků často vyskytují ještě předtím, než samotná artritida propukne. Vzhledem k tomu, že léky předepisované k úpravě hladin krevních tuků, takzvané statiny, mají také protizánětlivý účinek, nabízí se otázka, zda jejich užívání nesnižuje riziko vzniku revmatoidní artritidy.
Odpověď přinesli izraelští vědci. Z jejich studie totiž vyplynulo, že mezi jedinci užívajícími statiny byl pozdější výskyt revmatoidní artritidy skutečně nižší v porovnání s těmi, kteří tyto léky neužívali, a to zhruba o polovinu.
Další, tentokrát britský výzkum potvrdil, že braní statinů vede ke zlepšení průběhu choroby u těch, kteří již revmatoidní artritidou trpí.
Statiny mají prokazatelný protizánětlivý efekt a mohou přispět ke snížení aktivity onemocnění. Sledovaní nemocní přitom užívali tyto preparáty pouze jako doplněk ke stávající léčbě.
Konzumace ryb, zejména pak jejich oleje, může pomáhat v léčbě pacientů trpících revmatoidní artritidou. To jsou závěry výzkumu britských a amerických vědců zveřejněné v populárněnaučném časopise Nature na podzim roku 2009.
Revmatoidní artritida i o něco méně známá psoriatická artritida jsou choroby charakteristické postižením kloubů. V obou případech je na vině imunitní systém, který napadá zdravé buňky vlastního organismu. Přesto se jedná o odlišná onemocnění a jako k takovým je nutné k nim přistupovat. V následujících řádcích budou popsány společné rysy obou chorob i znaky, pomocí kterých je možné je od sebe odlišit.
Podle nového výzkumu britských lékařů se zdá, že by mohl být překonán jeden z mýtů o revmatoidní artritidě. Revmatici už pravděpodobně nebudou varováni před pohybem, ale naopak jim pohyb a posilování mohou přinést úlevu!
Lupénka je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje především kůži. Podle odhadů se s ní potýkají zhruba 2–3 % populace, kterým může nepříjemně zasahovat do života. Prozatím nemáme žádný lék, který by lupénku dokázal zcela vyléčit, ale i tak existuje celá řada možností, jak ji dostat pod kontrolu. A to včetně neustále se rozvíjející cílené biologické léčby.
Zda se u člověka během života rozvine revmatoidní artritida, či nikoliv, to může ovlivnit řada okolností. Vedle těch genetických hraje roli mnoho faktorů vnějších. Jedním z nich je zřejmě i skutečnost, zda žena v minulosti kojila, nebo ne. Alespoň to tvrdí nedávno provedená čínská studie.
U některých pacientů má revmatoidní artritida cyklický průběh. Příznaky se mohou na několik týdnů, ale i let výrazně zmírnit, nebo dokonce mohou vymizet. Pak se vrátí v období, kterému říkáme vzplanutí. To může trvat také různě dlouho. Jak tuto etapu zvládnout?
