Zajímavý objev: léky na cholesterol snižují riziko vzniku revmatoidní artritidy
8. 6. 2015
Ovlivnit hladiny cholesterolu lze kromě úpravy životosprávy i užíváním léků. Odborníci nyní odhalili, že tzv. statiny, přípravky předepisované právě na krevní tuky, mají i další příznivé účinky – snižují nebezpečí vzniku revmatoidní artritidy a zlepšují její průběh.
Onemocnění revmatoidní artritidou je spojeno s častějším výskytem aterosklerózy a s ní spojených kardiovaskulárních onemocnění. Příčinou je pravděpodobně zánět, který v organismu dlouhodobě probíhá. Důležitou roli však mohou hrát také další skutečnosti, například zvýšené hladiny krevních tuků, které lékaři u takto nemocných mnohdy odhalí.
Nižší riziko a mírnější dopady
Vědecké studie potvrdily, že nebezpečné změny v množství krevních tuků se u budoucích revmatiků často vyskytují ještě předtím, než samotná artritida propukne. Vzhledem k tomu, že léky předepisované k úpravě hladin krevních tuků, takzvané statiny, mají také protizánětlivý účinek, nabízí se otázka, zda jejich užívání nesnižuje riziko vzniku revmatoidní artritidy.
Odpověď přinesli izraelští vědci. Z jejich studie totiž vyplynulo, že mezi jedinci užívajícími statiny byl pozdější výskyt revmatoidní artritidy skutečně nižší v porovnání s těmi, kteří tyto léky neužívali, a to zhruba o polovinu.
Další, tentokrát britský výzkum potvrdil, že braní statinů vede ke zlepšení průběhu choroby u těch, kteří již revmatoidní artritidou trpí.
Statiny mají prokazatelný protizánětlivý efekt a mohou přispět ke snížení aktivity onemocnění. Sledovaní nemocní přitom užívali tyto preparáty pouze jako doplněk ke stávající léčbě.
Hlavním cílem léčby revmatoidní artritidy je navození klidového stadia, či alespoň snížení aktivity nemoci na minimum. Zabránit nevratnému poškození kloubů je důležité pro každodenní život pacienta. Skutečným průlomem je v tomto směru tzv. cílená léčba.
Podle výsledků studie představené na EULAR 2010, výročním kongresu Evropské ligy proti revmatismu v Římě, trpí partneři a příbuzní nově diagnostikovaných s revmatickou artritidou stejně jako samotní nemocní pacienti.
Sjögrenův syndrom patří mezi další členy rodiny autoimunitních chorob. Sice není jednou z těch nejčastějších, ale i přesto svým majitelům dokáže velmi znepříjemnit život. Jedná se o poruchu funkce žláz se zevní sekrecí, jako jsou například slinné nebo slzné žlázy.
Přestože aktivita revmatoidní artritidy je nejspíše u mužů i žen stejná, trpí ženy mnohem výraznějšími příznaky nemoci. Důvodem je pravděpodobně jejich slabší tělesná konstituce a ztráta svalové hmoty, hlavně ve vyšším věku. To jsou alespoň závěry finské studie.
Většina pacientů trpících revmatickou nemocí hledá cesty, jak se vypořádat s bolestmi. Může nám ulevit teplo? Ovlivňuje revmatickou bolest naše psychika? Jak nám dokážou pomoci lékaři a co můžeme pro zlepšení udělat my sami? Na otázky nám odpověděla MUDr. Marta Olejárová, CSc., z Revmatologické kliniky 1. lékařské fakulty a Revmatologického ústavu.
Chronická bolest dokáže významně narušit kvalitu života osoby, která jí trpí. V lepším případě znepříjemňuje, v tom horším přímo znemožňuje běžné aktivity, jakými jsou například sport, sex nebo spánek. Proti bolesti je ale možné bojovat. A pomyslným bitevním polem – kromě fyzického těla – může být i duše pacienta.
