Základem zdraví je zůstávat fyzicky aktivní. Pravidelný a různorodý pohyb pomůže ulevit od bolesti a ztuhlosti zad i těla, posílit svaly, spálit kalorie, zlepšit náladu a snížit riziko některých závažných onemocnění.
Základem zdraví je zůstávat fyzicky aktivní. Pravidelný a různorodý
pohyb pomůže ulevit od bolesti a ztuhlosti zad i těla, posílit svaly,
spálit kalorie, zlepšit náladu a snížit riziko některých závažných
onemocnění. Máme pro vás pár cviků, které zvládnete i sami doma.
Protáhněte se
Hrbíte
se při sezení? Pokud ano, vaše bederní páteř a horní část zádových
svalů je přetížená, zatímco prsní svaly postupně slábnou. To s sebou
nese bolest zad i šíje. Jednoduchým protažením si ulevíte a dostanete
své tělo zpět do rovnováhy.
Jak na prsní svaly
Prsní
svaly připojují paže k trupu a používáte je například při tlačení
nákupního vozíku či objímání vašeho dítěte. Posílit je můžete
v posilovně na speciálních strojích (tzv. „bench“) nebo klasickými
kliky. Na úlevu od bolesti ale také stačí jednoduché protažení, které se
dá provádět kdekoliv a kdykoliv.
Postavte se rovně nebo se posaďte na židli s nízkým opěradlem. Ruce pokrčte v loktech tak, aby vaše dlaně směřovaly z boku k ramenům. Jejich postavení tak připomíná písmeno W. Ramena přitom musí být uvolněná. Při cvičení tlačte lokty za sebe, aby se ramena přiblížila co nejvíce k sobě. Napočítejte do tří a uvolněte se.
Stoupněte si do dveří s chodidly v úrovni ramen a lehce pokrčte kolena. Dlaněmi se zapřete o rám a přeneste váhu dopředu. Ucítíte, jak se vaše prsní svaly napínají. Navíc při tomto typu cvičení se protahují i přední svaly ramene.
Pokud jsou ale vaše záda
tak ztuhlá a bolavá, že si jen těžko dokážete představit nějaký pohyb,
domluvte se raději s fyzioterapeutem nebo rehabilitačním lékařem na
cvičení, které bude nejvhodnější právě pro vás.
Wellness procedury pomáhají navodit tělesnou i duševní pohodu a jejich obliba každým rokem stoupá. Svými proklamovanými blahodárnými účinky lákají také jedince léčící se s revmatickými chorobami. Jde o dobrý doplněk k terapii, anebo je lepší se jim vyhnout?
Cílenou léčbu si můžeme představit jako zkušeného odstřelovače. Její hlavní pracovní náplní je precizní zaměření terče, stisknutí spouště a úspěšné zneškodnění protivníka zásahem přesným na milimetr. Tajuplně znějící léčba vyvinutá díky pokrokům molekulární biologie se uplatňuje v terapii řady závažných onemocnění, a to včetně revmatoidní artritidy.
Revmatické nemoci jsou chronické zánětlivé choroby, při nichž se imunitní systém obrátí proti vlastnímu tělu. Řadíme mezi ně více než stovku různých onemocnění, která postihují nejenom pohybový aparát, ale i další orgánové systémy. I přesto, že nejde o vzácné nemoci, panuje o nich celá řada mýtů.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Pacienti s revmatickými nemocemi často považují cvičení a jiné aktivity za nesmyslné vydávání energie, protože častým průvodcem revmatické nemoci je také únava. Pravý opak je ale pravdou.
