Základem zdraví je zůstávat fyzicky aktivní. Pravidelný a různorodý pohyb pomůže ulevit od bolesti a ztuhlosti zad i těla, posílit svaly, spálit kalorie, zlepšit náladu a snížit riziko některých závažných onemocnění.
Základem zdraví je zůstávat fyzicky aktivní. Pravidelný a různorodý
pohyb pomůže ulevit od bolesti a ztuhlosti zad i těla, posílit svaly,
spálit kalorie, zlepšit náladu a snížit riziko některých závažných
onemocnění. Máme pro vás pár cviků, které zvládnete i sami doma.
Protáhněte se
Hrbíte
se při sezení? Pokud ano, vaše bederní páteř a horní část zádových
svalů je přetížená, zatímco prsní svaly postupně slábnou. To s sebou
nese bolest zad i šíje. Jednoduchým protažením si ulevíte a dostanete
své tělo zpět do rovnováhy.
Jak na prsní svaly
Prsní
svaly připojují paže k trupu a používáte je například při tlačení
nákupního vozíku či objímání vašeho dítěte. Posílit je můžete
v posilovně na speciálních strojích (tzv. „bench“) nebo klasickými
kliky. Na úlevu od bolesti ale také stačí jednoduché protažení, které se
dá provádět kdekoliv a kdykoliv.
Postavte se rovně nebo se posaďte na židli s nízkým opěradlem. Ruce pokrčte v loktech tak, aby vaše dlaně směřovaly z boku k ramenům. Jejich postavení tak připomíná písmeno W. Ramena přitom musí být uvolněná. Při cvičení tlačte lokty za sebe, aby se ramena přiblížila co nejvíce k sobě. Napočítejte do tří a uvolněte se.
Stoupněte si do dveří s chodidly v úrovni ramen a lehce pokrčte kolena. Dlaněmi se zapřete o rám a přeneste váhu dopředu. Ucítíte, jak se vaše prsní svaly napínají. Navíc při tomto typu cvičení se protahují i přední svaly ramene.
Pokud jsou ale vaše záda
tak ztuhlá a bolavá, že si jen těžko dokážete představit nějaký pohyb,
domluvte se raději s fyzioterapeutem nebo rehabilitačním lékařem na
cvičení, které bude nejvhodnější právě pro vás.
V léčbě revmatické artritidy se uplatňuje nejen užívání protizánětlivých léků, ale také fyzioterapie, rehabilitace a balneoterapie v lázních. Ty jsou vhodné zejména pro pacienty, u nichž má nemoc mírnější průběh.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivá revmatická choroba, jíž trpí zhruba jedno procento naší populace. I když nejčastěji postihuje lidi ve středním a vyšším věku, nevyhýbá se ani mladým ženám, které by rády založily rodinu. Sama revmatoidní artritida (RA) mateřství nebrání a těhotenství může probíhat nekomplikovaně. „Graviditu je ale nutno dobře naplánovat na dobu, kdy je žena, respektive její nemoc, v dobrém stavu, tedy s nižší aktivitou, a kdy nebere léky, které se neslučují s těhotenstvím,“ upozorňuje MUDr. Dana Tegzová z Revmatologického ústavu a Revmatologické kliniky, 1. LF UK, Praha.
Vědci začali s testováním speciálního elektronického zařízení, které by se mohlo uplatnit při léčbě symptomů revmatoidní artritidy. Pokud se novinka osvědčí, nemocní by se v budoucnosti mohli obejít bez nutnosti užívat klasické léky.
Sjögrenův syndrom patří mezi další členy rodiny autoimunitních chorob. Sice není jednou z těch nejčastějších, ale i přesto svým majitelům dokáže velmi znepříjemnit život. Jedná se o poruchu funkce žláz se zevní sekrecí, jako jsou například slinné nebo slzné žlázy.
Pod pojmem revmatoidní artritida si nejčastěji představujeme onemocnění, které trápí hlavně malé klouby rukou a zápěstí. Tato choroba se však může projevit na mnoha místech těla, nevyjímaje velké klouby v rameni, koleni nebo kyčli.
