Základem zdraví je zůstávat fyzicky aktivní. Pravidelný a různorodý pohyb pomůže ulevit od bolesti a ztuhlosti zad i těla, posílit svaly, spálit kalorie, zlepšit náladu a snížit riziko některých závažných onemocnění.
Základem zdraví je zůstávat fyzicky aktivní. Pravidelný a různorodý
pohyb pomůže ulevit od bolesti a ztuhlosti zad i těla, posílit svaly,
spálit kalorie, zlepšit náladu a snížit riziko některých závažných
onemocnění. Máme pro vás pár cviků, které zvládnete i sami doma.
Protáhněte se
Hrbíte
se při sezení? Pokud ano, vaše bederní páteř a horní část zádových
svalů je přetížená, zatímco prsní svaly postupně slábnou. To s sebou
nese bolest zad i šíje. Jednoduchým protažením si ulevíte a dostanete
své tělo zpět do rovnováhy.
Jak na prsní svaly
Prsní
svaly připojují paže k trupu a používáte je například při tlačení
nákupního vozíku či objímání vašeho dítěte. Posílit je můžete
v posilovně na speciálních strojích (tzv. „bench“) nebo klasickými
kliky. Na úlevu od bolesti ale také stačí jednoduché protažení, které se
dá provádět kdekoliv a kdykoliv.
Postavte se rovně nebo se posaďte na židli s nízkým opěradlem. Ruce pokrčte v loktech tak, aby vaše dlaně směřovaly z boku k ramenům. Jejich postavení tak připomíná písmeno W. Ramena přitom musí být uvolněná. Při cvičení tlačte lokty za sebe, aby se ramena přiblížila co nejvíce k sobě. Napočítejte do tří a uvolněte se.
Stoupněte si do dveří s chodidly v úrovni ramen a lehce pokrčte kolena. Dlaněmi se zapřete o rám a přeneste váhu dopředu. Ucítíte, jak se vaše prsní svaly napínají. Navíc při tomto typu cvičení se protahují i přední svaly ramene.
Pokud jsou ale vaše záda
tak ztuhlá a bolavá, že si jen těžko dokážete představit nějaký pohyb,
domluvte se raději s fyzioterapeutem nebo rehabilitačním lékařem na
cvičení, které bude nejvhodnější právě pro vás.
Rodiče dětí s juvenilní revmatoidní artritidou dobře vědí, jak je u tohoto onemocnění zásadní včasné zahájení léčby. V opačném případě totiž postupem času dochází k nevratnému poškození kloubů, prohlubuje se doprovodná bolest a únava a rozvíjí se obávané omezení hybnosti. Tomuto nepříznivému průběhu onemocnění účinně brání cílená léčba.
Lupénka je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje především kůži. Podle odhadů se s ní potýkají zhruba 2–3 % populace, kterým může nepříjemně zasahovat do života. Prozatím nemáme žádný lék, který by lupénku dokázal zcela vyléčit, ale i tak existuje celá řada možností, jak ji dostat pod kontrolu. A to včetně neustále se rozvíjející cílené biologické léčby.
Termoterapie (aplikace tepla nebo chladu) je jednou z nejstarších metod léčby příznaků revmatických nemocí. Její účinky se u jednotlivých pacientů liší, ale úleva může být při správném přístupu značná.
Chronická bolest dokáže významně narušit kvalitu života osoby, která jí trpí. V lepším případě znepříjemňuje, v tom horším přímo znemožňuje běžné aktivity, jakými jsou například sport, sex nebo spánek. Proti bolesti je ale možné bojovat. A pomyslným bitevním polem – kromě fyzického těla – může být i duše pacienta.
Už starověký lékař Hippokrates, otec medicíny, říkal: „Nechť tvoje strava je tvým lékem.“ A platí to i dnes. Při léčbě některých onemocnění se sice užívání prášků nevyhneme, ale i tak je možné vhodně zvolenou skladbou jídelníčku průběh choroby ovlivnit.
O cílené léčbě se často mluví jako o terapii budoucnosti. Mnozí pacienti trpící artritidou nebo lupénkou by tato slova jistě potvrdili. I jim totiž preparáty v podobě inhibitorů TNF-alfa velmi pomáhají. S jakými neduhy konkrétně si tyto léky poradí?
