Základem zdraví je zůstávat fyzicky aktivní. Pravidelný a různorodý pohyb pomůže ulevit od bolesti a ztuhlosti zad i těla, posílit svaly, spálit kalorie, zlepšit náladu a snížit riziko některých závažných onemocnění.
Základem zdraví je zůstávat fyzicky aktivní. Pravidelný a různorodý
pohyb pomůže ulevit od bolesti a ztuhlosti zad i těla, posílit svaly,
spálit kalorie, zlepšit náladu a snížit riziko některých závažných
onemocnění. Máme pro vás pár cviků, které zvládnete i sami doma.
Protáhněte se
Hrbíte
se při sezení? Pokud ano, vaše bederní páteř a horní část zádových
svalů je přetížená, zatímco prsní svaly postupně slábnou. To s sebou
nese bolest zad i šíje. Jednoduchým protažením si ulevíte a dostanete
své tělo zpět do rovnováhy.
Jak na prsní svaly
Prsní
svaly připojují paže k trupu a používáte je například při tlačení
nákupního vozíku či objímání vašeho dítěte. Posílit je můžete
v posilovně na speciálních strojích (tzv. „bench“) nebo klasickými
kliky. Na úlevu od bolesti ale také stačí jednoduché protažení, které se
dá provádět kdekoliv a kdykoliv.
Postavte se rovně nebo se posaďte na židli s nízkým opěradlem. Ruce pokrčte v loktech tak, aby vaše dlaně směřovaly z boku k ramenům. Jejich postavení tak připomíná písmeno W. Ramena přitom musí být uvolněná. Při cvičení tlačte lokty za sebe, aby se ramena přiblížila co nejvíce k sobě. Napočítejte do tří a uvolněte se.
Stoupněte si do dveří s chodidly v úrovni ramen a lehce pokrčte kolena. Dlaněmi se zapřete o rám a přeneste váhu dopředu. Ucítíte, jak se vaše prsní svaly napínají. Navíc při tomto typu cvičení se protahují i přední svaly ramene.
Pokud jsou ale vaše záda
tak ztuhlá a bolavá, že si jen těžko dokážete představit nějaký pohyb,
domluvte se raději s fyzioterapeutem nebo rehabilitačním lékařem na
cvičení, které bude nejvhodnější právě pro vás.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Řada pacientů s psoriatickou artritidou se svých ošetřujících lékařů ptá, zda bezlepková dieta může pomoci při jejich onemocnění a zda by ji měli dodržovat. V současné době žádné takové obecné doporučení neexistuje a jasné důkazy o vztahu stravy obsahující lepek a průběhu jednotlivých autoimunitních onemocnění chybí. Mimo to je lidský organismus velmi komplexní systém a choroba u každého jedince probíhá odlišně. Všechny tyto skutečnosti je proto nutné brát v úvahu a případné doporučení bezlepkové diety zvažovat s ohledem na potřeby konkrétního pacienta.
Generika neboli ne tak drahé kopie originálních léků jsou dnes využívána běžně. V případě biologik dosud takové ekvivalenty neexistovaly. Situaci však mění „biosimilars“, jejichž využití v praxi bylo loni prvně schváleno Evropskou lékovou agenturou. Jde ale skutečně o kopie originálů?
Už naše babičky spojovaly zhoršení kloubních potíží s blížící se změnou počasí. Přestože se může zdát, že jde o pochybné povídačky a pověry, někteří vědci potvrzují možný nepříznivý vliv změn atmosférického tlaku na náš organismus.
S chladnějším počasím, deštěm nebo změnami atmosférického tlaku se u některých lidí s bolestmi kloubů jejich potíže stupňují. Jak se říká, cítí to v kostech. Na otázku, zda tato závislost opravdu platí a proč, hledali odpověď vědci z Argentiny a Floridy.
