Základem zdraví je zůstávat fyzicky aktivní. Pravidelný a různorodý pohyb pomůže ulevit od bolesti a ztuhlosti zad i těla, posílit svaly, spálit kalorie, zlepšit náladu a snížit riziko některých závažných onemocnění.
Základem zdraví je zůstávat fyzicky aktivní. Pravidelný a různorodý
pohyb pomůže ulevit od bolesti a ztuhlosti zad i těla, posílit svaly,
spálit kalorie, zlepšit náladu a snížit riziko některých závažných
onemocnění. Máme pro vás pár cviků, které zvládnete i sami doma.
Protáhněte se
Hrbíte
se při sezení? Pokud ano, vaše bederní páteř a horní část zádových
svalů je přetížená, zatímco prsní svaly postupně slábnou. To s sebou
nese bolest zad i šíje. Jednoduchým protažením si ulevíte a dostanete
své tělo zpět do rovnováhy.
Jak na prsní svaly
Prsní
svaly připojují paže k trupu a používáte je například při tlačení
nákupního vozíku či objímání vašeho dítěte. Posílit je můžete
v posilovně na speciálních strojích (tzv. „bench“) nebo klasickými
kliky. Na úlevu od bolesti ale také stačí jednoduché protažení, které se
dá provádět kdekoliv a kdykoliv.
Postavte se rovně nebo se posaďte na židli s nízkým opěradlem. Ruce pokrčte v loktech tak, aby vaše dlaně směřovaly z boku k ramenům. Jejich postavení tak připomíná písmeno W. Ramena přitom musí být uvolněná. Při cvičení tlačte lokty za sebe, aby se ramena přiblížila co nejvíce k sobě. Napočítejte do tří a uvolněte se.
Stoupněte si do dveří s chodidly v úrovni ramen a lehce pokrčte kolena. Dlaněmi se zapřete o rám a přeneste váhu dopředu. Ucítíte, jak se vaše prsní svaly napínají. Navíc při tomto typu cvičení se protahují i přední svaly ramene.
Pokud jsou ale vaše záda
tak ztuhlá a bolavá, že si jen těžko dokážete představit nějaký pohyb,
domluvte se raději s fyzioterapeutem nebo rehabilitačním lékařem na
cvičení, které bude nejvhodnější právě pro vás.
Sjögrenův syndrom patří mezi další členy rodiny autoimunitních chorob. Sice není jednou z těch nejčastějších, ale i přesto svým majitelům dokáže velmi znepříjemnit život. Jedná se o poruchu funkce žláz se zevní sekrecí, jako jsou například slinné nebo slzné žlázy.
Příznaky revmatoidní artritidy se mohou projevit již v raném dětství. V různé formě postihují revmatické nemoci více než sto ze sta tisíc dětí. Dnes téměř 30leté Američance diagnostikovali revmatoidní artritidu již ve čtrnácti měsících věku. Přes kvalitní biologickou léčbu se s nemocí a s problémy, které s sebou přináší jak revmatoidní artritida sama, tak její léčba, potýká dodnes.
Ačkoliv je s artritidou spojováno hlavně postižení kloubů, nejde zdaleka o jedinou oblast lidského těla, kterou tato choroba ohrožuje. Jakými dalšími projevy mohou nemocní trpět?
Každému pacientovi s revmatickým onemocněním sdělí informace o správném užívání léku nejdříve jeho ošetřující lékař, revmatolog. Následně je pak připomene ještě lékárník, kterému je předepsaný recept předložen. Dodržování předepsané léčby už poté záleží jen na pacientovi. Právě nedůslednost na jeho straně může vyvolat mylný dojem, že léčba neúčinkuje, jak má. Lékaři často o tomto problému hovoří jako o nedostatečné adherenci k léčbě.
Revmatickými nemocemi netrpí jen dospělí. Postiženy mohou být i děti – a to i ty nejmenší. Juvenilní revmatoidní artritidou trpí přibližně 30–150 na 100 000 dětí ve věku do 16 let...
Nohy nás nosí celý život, přesto se k nim často chováme doslova macešsky. Dají se však přirovnat ke stavbě domu: Máme-li špatný základ, může se zřítit nakonec celý dům. Bohužel si někdy uvědomíme, že je třeba se o nohy starat, až když začnou problémy.