Více tašek a široké rukojeti – recept pro vaše ruce
1. 4. 2012
O preventivní ochraně kloubů byla řeč v minulých dílech našeho miniseriálu. Dnes se zaměříme na techniky, které předcházejí vzniku deformit drobných kloubů na rukou.
Miniseriál: Jak předejít deformacím kloubů – 3. díl
Revmatická ruka aneb Praktické tipy pro předcházení a zvládání nemoci – 2. část
Zaměřeno na drobné klouby
Prsty postižené artritidou jsou slabé a nestabilní. Základním pravidlem je omezení aktivit, jež vystavují klouby prstů nadměrnému tlaku. Znalost speciálních technik zvedání a nošení předmětů a zacházení s určitými nástroji vám usnadní život. Také vás ale ochrání před bolestí a vznikem nepěkných deformit ruky v dlouhodobém horizontu.
Široká rukojeť je základ!
Při uchopení předmětů s úzkou rukojetí je na klouby rukou vyvíjen velký tlak.
Pokusně sevřete ruku v pěst a nyní sevření částečně povolte. Cítíte ten rozdíl? Klouby ruky jsou mnohem méně namáhány. Širší úchop dokáže ruce zasažené artritidou výrazně ulevit.
Opatřete rukojeti předmětů denní potřeby, jako je lžíce, vidlička, zubní kartáček, ale třeba i kliky u dveří, knoflíky zásuvek a držadla na nábytku, navlékací válcovitou pěnovou vložkou.
Nošení nákupních tašek
Nákup si rozložte do více tašek.
Nepřenášejte těžký náklad na větší vzdálenosti, pořiďte si tašku na kolečkách.
Ucha nezvedejte prsty, ale podvlečte je celou dlaní. Uchy lze také provléct ruku a tašku před zvednutím nechat sklouznout na předloktí.
K přenosu balíků vody použijte pomocný popruh, který se provlékne pod poutkem na nošení.
Používání nůžek
Pořiďte si nástroj s pružinou, která pomáhá při stříhání.
Tvarově zaoblená držadla nůžek by měla umožňovat dostatečně široký úchop.
Při používání nevytáčejte zápěstí a prsty do stran, nůžky držte vždy rovně a prsty v ose se zápěstím.
Pokud potřebujete změnit směr stříhání, otáčejte stříhaný materiál.
Telefonování
Přístroj uchopte do celé dlaně.
Prsty při telefonování neohýbejte, držte je rovně.
Pokud to jde, přepněte telefon na hlasitý odposlech, který nevyžaduje přidržování rukou.
Používejte podpůrná zařízení, jako jsou telefonní sluchátka nebo sada pro handsfree použití.
Ulehčete si život
Máte-li revma v rukou, nestyďte se využít jakýchkoli pomůcek, "zlepšováků" a technik, které vám alespoň trochu uleví. Ve spolupráci s odborníky lze dosáhnout nadějných výsledků.
Trpíte nějakým druhem revmatického onemocnění a bojíte se přijít do jiného stavu? Nemusíte. Výsledky studie z University Medical Center v Nizozemsku totiž ukazují, že ženy s revmatoidní artritidou mají pravděpodobnost, že se jejich nemoc zlepší právě v průběhu těhotenství.
Neexistuje jeden jediný test, pomocí kterého by lékaři dokázali diagnostikovat revmatoidní artritidu. Důležitou roli při určování této nemoci ale hrají krevní rozbory. Prozradíme, které hodnoty lékaře zajímají a co vše se díky krvi mohou o vaší chorobě dozvědět.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
Na takzvanou fibromyalgii, chorobu obtěžující nemocného především trvajícími bolestmi svalů a povětšinou i celkovou únavou, bohužel dnešní medicína ještě tak úplně nevyzrála. Lékaři toto onemocnění zatím neumí zcela vyléčit, dokážou však poskytnout alespoň částečnou úlevu od potíží, které fibromyalgii provází.
Revmatoidní artritida způsobuje vašemu dítěti chronickou bolest, ztuhlost a otoky kloubů a další obtíže. Se zmírněním obtíží mohou pomoci letní dětské tábory. Výsledky vědeckých studií totiž ukazují, že zdravotní stav takto postižených dětí se právě při letních aktivitách může výrazně zlepšit.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
