Chronická bolest dokáže významně narušit kvalitu života osoby, která jí trpí. V lepším případě znepříjemňuje, v tom horším přímo znemožňuje běžné aktivity, jakými jsou například sport, sex nebo spánek. Proti bolesti je ale možné bojovat. A pomyslným bitevním polem – kromě fyzického těla – může být i duše pacienta.
Léky nejsou jedinou zbraní
Většina lidí si v souvislosti s terapií bolesti představí zejména léčbu za pomoci pilulek – analgetik. Medikamenty však zdaleka nejsou jedinou zbraní, kterou máme proti bolesti k dispozici. V některých případech lze úspěšně využít také akupunkturu nebo některé psychoterapeutické techniky.
Tradiční čínská medicína
Akupunktura představuje jeden z nástrojů tradiční čínské medicíny. Ta věří, že je pomocí speciálních jehliček zavedených do přesně určených bodů na povrchu těla možné ovlivnit nervový, endokrinní a imunitní systém a tím mimo jiné zmírnit bolest.
Uvolnění v představách
Psychoterapie využívá k ovlivnění bolesti řadu technik. Příkladem může být takzvaná imaginace, při níž si nemocný představuje mořskou pláž, kvetoucí louku či jiný pozitivně působící vjem. Upnutím pozornosti na příjemný zážitek je pak docíleno odpoutání koncentrace od nežádoucí bolesti.
Síla hypnózy
Hypnóza je stav změněného a zúženého vědomí. V hypnotickém stavu může nemocný odvrátit svou pozornost od bolesti, čímž se zmírní její vnímání. Příznivě ovlivnit vnímání bolesti je možné také pomocí takzvaných posthypnotických sugescí. Pacient si například stiskem palce a ukazováku podle potřeby sám vyvolává reakci, která byla nacvičena v hypnóze (např. právě utišení bolesti). Využití hypnózy se uplatňuje při tlumení jak akutní, tak dlouhodobé bolesti.
Ačkoliv je bolest nedílnou součástí mnoha onemocnění, neměla by nás zcela ovládat. Pokud bolest trápí také vás, neváhejte se obrátit na svého lékaře pro informace o možnostech jejího ovlivnění.
Revmatoidní artritida je omezující, velmi nepříjemné a také ekonomicky zatěžující onemocnění. Pacienti si samozřejmě nejvíce stěžují na bolest. I s tou se ale dá účinně bojovat...
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covidu-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Na to jsme se mj. zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
Škola není pro dítě jen místem učení a vzdělávání, ale podílí se i na jeho společenských či sportovních aktivitách. Pokud kvůli chronické chorobě nemůže dítě delší dobu školu navštěvovat, často kromě znalostí ztratí i své místo v kolektivu spolužáků a kamarádů. Čím delší taková absence je, tím déle a obtížněji se po návratu vše vrací k normálu.
Ačkoliv „revma“ je běžně dáváno do souvislosti s vyšším věkem, toto spojení není zcela namístě. Typickým příkladem je juvenilní idiopatická artritida, která je jedním z nejčastějších revmatických onemocnění u dětí.
Zatímco například revmatoidní artritida je poměrně časté a také známé onemocnění, u něhož mohou od loňského roku lékaři svým pacientům již od středně těžkého stadia předepisovat biologickou léčbu, u systémové sklerodermie (SS) je to jinak. Tato revmatická nemoc je vzácná, její projevy jsou velmi různorodé, a proto bývá diagnostika choroby zdlouhavá a obtížná. Jde přitom o velmi závažné onemocnění, což demonstruje také příběh 41leté pacientky Michaely Linkové.
Jestliže většinu lidí trápí před dlouho plánovaným výletem nebo dovolenou nanejvýše nějaká ta cestovní horečka, nemocné s revmatickým onemocněním provází obvykle řada jiných obav.
