Zda se u člověka během života rozvine revmatoidní artritida, či nikoliv, to může ovlivnit řada okolností. Vedle těch genetických hraje roli mnoho faktorů vnějších. Jedním z nich je zřejmě i skutečnost, zda žena v minulosti kojila, nebo ne. Alespoň to tvrdí nedávno provedená čínská studie.
Čínští vědci zkoumali data více než sedmi tisíc žen ve věku padesáti a více let, z nichž u některých byla v minulosti diagnostikována revmatoidní artritida. Dobrovolnice vyplnily dotazník, který byl zaměřen na zdraví a životní styl a obsahoval také otázky týkající se kojení. 95 % sledovaných žen, které měly děti, kojilo, a to po dobu alespoň jednoho měsíce. Výsledky studie potvrdily vliv kojení.
Dva důvody, proč kojit
Kojení snižuje pravděpodobnost rozvoje revmatoidní artritidy v budoucnu, a to o celou polovinu.
Čím déle ženy kojí, tím nižší riziko vzniku tohoto revmatologického onemocnění mají.
Plus pro matku i dítě
Proč konkrétně má laktace takovýto ochranný vliv před revmatoidní artritidou se vědcům sice zatím odhalit nepodařilo, nejspíše však hrají roli určité hormonální mechanismy. Provedená studie brala v úvahu ženy, které své děti počaly v období, kdy bylo kojení v Číně rozšířenější než v současnosti. Je proto otázkou, zda v souvislosti s poklesem kojení v budoucnu v této oblasti vzroste výskyt revmatoidní artritidy. Vědci proto již nyní plánují výzkumy, které se budou touto otázkou zabývat.
Není pochyb, že mateřské mléko představuje pro kojence nejvhodnější stravu. Ukazuje se ale, že také pro matku samotnou může být kojení, co se zdraví týče, velikým přínosem. Například v prevenci vzniku některých chorob.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
Revmatoidní artritida je nepříjemné zánětlivé onemocnění kloubů, které se bez vhodné léčby zhoršuje. Nejúčinnější, ale ne všemocnou terapií jsou bezesporu léky. Existuje však i řada nefarmakologických postupů. Nejefektivnějším krokem ovšem bývá kombinace obojího.
Juvenilní idiopatická artritida je agresivní, svízelné a někdy invalidizující onemocnění, které postihuje děti do 16 let. Ovšem optimismus mladých pacientů a jejich nezlomná vůle žít naplno jsou obdivuhodné.
Letní vedra často bývají větším zabijákem než blesky, vichry nebo povodně dohromady. Mnoha lidem s revmatoidní artritidou přináší právě horké počasí spoustu nepříjemností.
Jedná se o dvě naprosto odlišné nemoci, ovšem s podobnými názvy – ty pletou hlavu laické veřejnosti i studentům medicíny. Společné mají jen jedno: vznikají v případě, kdy se imunita vymkne kontrole.
