Zda se u člověka během života rozvine revmatoidní artritida, či nikoliv, to může ovlivnit řada okolností. Vedle těch genetických hraje roli mnoho faktorů vnějších. Jedním z nich je zřejmě i skutečnost, zda žena v minulosti kojila, nebo ne. Alespoň to tvrdí nedávno provedená čínská studie.
Čínští vědci zkoumali data více než sedmi tisíc žen ve věku padesáti a více let, z nichž u některých byla v minulosti diagnostikována revmatoidní artritida. Dobrovolnice vyplnily dotazník, který byl zaměřen na zdraví a životní styl a obsahoval také otázky týkající se kojení. 95 % sledovaných žen, které měly děti, kojilo, a to po dobu alespoň jednoho měsíce. Výsledky studie potvrdily vliv kojení.
Dva důvody, proč kojit
Kojení snižuje pravděpodobnost rozvoje revmatoidní artritidy v budoucnu, a to o celou polovinu.
Čím déle ženy kojí, tím nižší riziko vzniku tohoto revmatologického onemocnění mají.
Plus pro matku i dítě
Proč konkrétně má laktace takovýto ochranný vliv před revmatoidní artritidou se vědcům sice zatím odhalit nepodařilo, nejspíše však hrají roli určité hormonální mechanismy. Provedená studie brala v úvahu ženy, které své děti počaly v období, kdy bylo kojení v Číně rozšířenější než v současnosti. Je proto otázkou, zda v souvislosti s poklesem kojení v budoucnu v této oblasti vzroste výskyt revmatoidní artritidy. Vědci proto již nyní plánují výzkumy, které se budou touto otázkou zabývat.
Není pochyb, že mateřské mléko představuje pro kojence nejvhodnější stravu. Ukazuje se ale, že také pro matku samotnou může být kojení, co se zdraví týče, velikým přínosem. Například v prevenci vzniku některých chorob.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Na výročním zasedání Radiologické společnosti v Severní Americe padlo v prosinci 2009 překvapivé tvrzení – nadměrná fyzická aktivita může u mužů a žen ve středním věku způsobit postižení kolenních kloubů a také zvyšovat riziko vzniku osteoartritidy.
Revmatoidní artritida je nepříjemné zánětlivé onemocnění kloubů, které se bez vhodné léčby zhoršuje. Nejúčinnější, ale ne všemocnou terapií jsou bezesporu léky. Existuje však i řada nefarmakologických postupů. Nejefektivnějším krokem ovšem bývá kombinace obojího.
Revmatické onemocnění, tak jako většina chronických zdravotních potíží, klade na nemocného člověka nemalé nároky. Zvládat každodenní povinnosti je obtížné a na speciální aktivity mnohdy nezbývá energie. Pokud vám záleží na tom, aby z vašeho vztahu nevyprchalo napětí a romantika, připravte občas svému nemocnému partnerovi malé překvapení. Poradíme vám, jak na to.
Většina z nás si s pojmem artritida v první řadě spojí onemocnění kloubů. U té revmatoidní však mohou být autoimunitním procesem zasažené i další orgány.
Podzim přichází. Padá listí, postupně se ochlazuje a my si můžeme užívat poslední teplé paprsky před příchodem zimy. Někteří z nás se však s příchodem podzimu potýkají i s nedostatkem energie a bolestmi kloubů. To nejjednodušší, co proti tomu můžete udělat, je jít na procházku.
