Zda se u člověka během života rozvine revmatoidní artritida, či nikoliv, to může ovlivnit řada okolností. Vedle těch genetických hraje roli mnoho faktorů vnějších. Jedním z nich je zřejmě i skutečnost, zda žena v minulosti kojila, nebo ne. Alespoň to tvrdí nedávno provedená čínská studie.
Čínští vědci zkoumali data více než sedmi tisíc žen ve věku padesáti a více let, z nichž u některých byla v minulosti diagnostikována revmatoidní artritida. Dobrovolnice vyplnily dotazník, který byl zaměřen na zdraví a životní styl a obsahoval také otázky týkající se kojení. 95 % sledovaných žen, které měly děti, kojilo, a to po dobu alespoň jednoho měsíce. Výsledky studie potvrdily vliv kojení.
Dva důvody, proč kojit
Kojení snižuje pravděpodobnost rozvoje revmatoidní artritidy v budoucnu, a to o celou polovinu.
Čím déle ženy kojí, tím nižší riziko vzniku tohoto revmatologického onemocnění mají.
Plus pro matku i dítě
Proč konkrétně má laktace takovýto ochranný vliv před revmatoidní artritidou se vědcům sice zatím odhalit nepodařilo, nejspíše však hrají roli určité hormonální mechanismy. Provedená studie brala v úvahu ženy, které své děti počaly v období, kdy bylo kojení v Číně rozšířenější než v současnosti. Je proto otázkou, zda v souvislosti s poklesem kojení v budoucnu v této oblasti vzroste výskyt revmatoidní artritidy. Vědci proto již nyní plánují výzkumy, které se budou touto otázkou zabývat.
Není pochyb, že mateřské mléko představuje pro kojence nejvhodnější stravu. Ukazuje se ale, že také pro matku samotnou může být kojení, co se zdraví týče, velikým přínosem. Například v prevenci vzniku některých chorob.
Revmatoidní artritida je bolestivé onemocnění, které vede k deformitám kloubů a postupně až nesoběstačnosti pacienta. Vše ale může být úplně jinak, pokud se nemoc zachytí a začne léčit opravdu včas.
Myslíte si, že srdce ohrožují hlavně stres a rozčilování? Strašáků je mnohem více. A někteří jsou hezky skrytí. Jedním z nich může být zánět. Například lidé s artritidou a dalšími chronickými záněty mají až dvakrát vyšší riziko infarktu než ostatní.
Ranní ztuhlost, omezená pohyblivost a pomalé pohyby v postiženém kloubu – to je obrázek běžného rána většiny pacientů s revmatoidní artritidou. Jenže ranní ztuhlost nezávisí jen na tom, kdy se kloubům začne chtít pracovat, ale například i na počasí a na psychickém rozpoložení člověka.
Řada pacientů s psoriatickou artritidou se svých ošetřujících lékařů ptá, zda bezlepková dieta může pomoci při jejich onemocnění a zda by ji měli dodržovat. V současné době žádné takové obecné doporučení neexistuje a jasné důkazy o vztahu stravy obsahující lepek a průběhu jednotlivých autoimunitních onemocnění chybí. Mimo to je lidský organismus velmi komplexní systém a choroba u každého jedince probíhá odlišně. Všechny tyto skutečnosti je proto nutné brát v úvahu a případné doporučení bezlepkové diety zvažovat s ohledem na potřeby konkrétního pacienta.
Ačkoliv názvy obou nemocí mohou být do jisté míry zavádějící, a řada lidí je dokonce považuje za tutéž chorobu, ve skutečnosti jsou rozdíly mezi nimi zcela zásadní