Zda se u člověka během života rozvine revmatoidní artritida, či nikoliv, to může ovlivnit řada okolností. Vedle těch genetických hraje roli mnoho faktorů vnějších. Jedním z nich je zřejmě i skutečnost, zda žena v minulosti kojila, nebo ne. Alespoň to tvrdí nedávno provedená čínská studie.
Čínští vědci zkoumali data více než sedmi tisíc žen ve věku padesáti a více let, z nichž u některých byla v minulosti diagnostikována revmatoidní artritida. Dobrovolnice vyplnily dotazník, který byl zaměřen na zdraví a životní styl a obsahoval také otázky týkající se kojení. 95 % sledovaných žen, které měly děti, kojilo, a to po dobu alespoň jednoho měsíce. Výsledky studie potvrdily vliv kojení.
Dva důvody, proč kojit
Kojení snižuje pravděpodobnost rozvoje revmatoidní artritidy v budoucnu, a to o celou polovinu.
Čím déle ženy kojí, tím nižší riziko vzniku tohoto revmatologického onemocnění mají.
Plus pro matku i dítě
Proč konkrétně má laktace takovýto ochranný vliv před revmatoidní artritidou se vědcům sice zatím odhalit nepodařilo, nejspíše však hrají roli určité hormonální mechanismy. Provedená studie brala v úvahu ženy, které své děti počaly v období, kdy bylo kojení v Číně rozšířenější než v současnosti. Je proto otázkou, zda v souvislosti s poklesem kojení v budoucnu v této oblasti vzroste výskyt revmatoidní artritidy. Vědci proto již nyní plánují výzkumy, které se budou touto otázkou zabývat.
Není pochyb, že mateřské mléko představuje pro kojence nejvhodnější stravu. Ukazuje se ale, že také pro matku samotnou může být kojení, co se zdraví týče, velikým přínosem. Například v prevenci vzniku některých chorob.
Obecně převažuje i mezi lékaři názor, že přibývání na váze může revmatoidní artritidu spíše zhoršit. Zvýšení tělesné hmotnosti optimálním způsobem, tedy posílením svalů, přitom těmto lidem může pomoci cítit se lépe.
Neohebnost kloubů provázející vstávání představuje jeden z nejtypičtějších příznaků artritidy. Potíže mohou trvat i déle než hodinu. Člověk pociťuje tuhost prstů na rukou a není schopen ohnout drobné klouby v pěst. Jak se rychle dostat do formy?
Revmatoidní artritidu a artrózu mnoho lidí zaměňuje. Tato dvě onemocnění mají sice leccos společného, mají však také celou řadu odlišností. Jaké příznaku jsou pro ně typické?
Sexualita je nedílnou součástí člověka. Prolíná se zde naše fyzické zdraví se zdravím psychickým i s našimi emocemi. Je úzce propojena s kvalitou našeho života a s naším vnímáním sebe sama, sebepojetím i sebevědomím. Život s artritidou, která s sebou nese bolest, ztuhlost, únavu, deprese, omezení pohybů i fyzických sil, může snižovat sexuální touhu a ovlivnit i to, jak si sex (ne)dokážeme užít.
Juvenilní idiopatická artritida je agresivní, svízelné a někdy invalidizující onemocnění, které postihuje děti do 16 let. Ovšem optimismus mladých pacientů a jejich nezlomná vůle žít naplno jsou obdivuhodné.
Když se řekne revma, většina lidí si představí stáří a s ním spojené změny na kloubech. Je to však mylné spojení. Opotřebování kloubů je příčinou artrózy, zatímco revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění, které postihuje nejčastěji mladé lidi, nezřídka i děti.
