Počasí neovlivňuje průběh nemoci, pouze jeho příznaky
14. 11. 2010
S chladnějším počasím, deštěm nebo změnami atmosférického tlaku se u některých lidí s bolestmi kloubů jejich potíže stupňují. Jak se říká, cítí to v kostech. Na otázku, zda tato závislost opravdu platí a proč, hledali odpověď vědci z Argentiny a Floridy.
Každému (ne)vadí jiný druh počasí
Oba týmy prováděly výzkum v oblastech s teplým klimatem. Zaměřily se na pacienty s artrózami, revmatoidní artritidou a fibromyalgií (revmatické onemocnění měkkých tkání). Pacienti po 1 až 2 roky denně sledovali, jak se mění jejich bolesti. Tyto záznamy byly srovnány s meteorologickými ukazateli (teplota vzduchu, atmosférický tlak a vlhkost vzduchu). Výsledky z Argentiny ukázaly, že pacientům s artrózami častěji vadí vysoká vlhkost vzduchu, pacientům s revmatoidní artritidou vysoká vlhkost a vysoký tlak vzduchu, zatímco pacientům s fibromyalgií vysoký tlak vzduchu. Nicméně nelze hovořit přímo o závislosti mezi těmito meteorologickými ukazateli a stupněm obtíží, protože takto reagovala jen část pacientů. Takže nelze říci: „Dnes mě bolí nohy, bude zima… “ nebo naopak. Floridská studie zaměřená jen na artrózy poskytla ještě spornější výsledky.
I v teple mohou klouby bolet
Ačkoliv některé výsledky ukazují, že lidé žijící v teplém a suchém podnebí trpí menšími bolestmi, je zřejmé, že klima neovlivňuje průběh onemocnění, ale jen zčásti jeho příznaky. Teorií, jak počasí působí na zmíněné skupiny nemocných, je celá řada: jedna z nich poukazuje na fakt, že při poklesu tlaku vzduchu (často při chladném a deštivém počasí) mohou tkáně více otéct a tím i více bolet. Další praví, že práh bolesti se snižuje při deštivém počasí, a tak stejný podnět působí větší pocit bolesti. Při chladném a deštivém počasí se lidé také méně pohybují, což u artróz přispívá k větší bolestivosti.
Nebylo tedy jednoznačně prokázáno, že studené a deštivé počasí zhoršuje potíže nemocných. I lidé z teplých a suchých oblastí totiž trpí bolestmi z revmatických onemocnění. Ovšem pokud na sobě změny počasí cítíte, vyhovte svým potřebám. Není nic jednoduššího než například procházku v době vám nepříjemného počasí nahradit cvičením ve vyhřáté tělocvičně nebo bazénu.
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covidu-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Na to jsme se mj. zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
Těhotné ženy s revmatoidní artritidou jsou ohroženy předčasným porodem. Narozené děti těchto žen mají také častěji nízkou porodní hmotnost. S těmito výsledky přichází nový výzkum dánských lékařů.
Aerobní cvičení, posilování a flexibilita, to je zdravý pohybový mix při artritidě. Neexistuje totiž důvod, proč byste nemohli cvičit, samozřejmě poté, co vše zkonzultujete se svým revmatologem. Od bolestí zad vám totiž pomůže ulevit i vhodné cvičení! Důležité je zařadit do tréninku cviky podporující nejen vaši sílu ale i ohebnost a pružnost...
Revmatoidní artritida se v České republice objevuje u jednoho procenta populace. Postihuje tak zhruba sto tisíc lidí. Nejčastěji tímto zánětlivým onemocněním trpí ženy, které mají dědičné predispozice. V pořadu U lékaře o revmatoidní artritidě mluvil profesor Jiří Vencovský - předseda české revmatologické společnosti Jana Evangelisty Purkyněho, který zároveň pracuje v revmatologickém ústavu v Praze.
Fibromyalgie – nevšední diagnóza, kterou mnozí lékaři jen těžko hledají v paměti. Nepochopené a často „poddiagnostikované“ onemocnění. Pro svého nositele však velmi zatěžující a svým chronickým průběhem až zničující. I proto je důležité ji diagnostikovat a začít léčit včas.
Většina pacientů trpících revmatickou nemocí hledá cesty, jak se vypořádat s bolestmi. Může nám ulevit teplo? Ovlivňuje revmatickou bolest naše psychika? Jak nám dokážou pomoci lékaři a co můžeme pro zlepšení udělat my sami? Na otázky nám odpověděla MUDr. Marta Olejárová, CSc., z Revmatologické kliniky 1. lékařské fakulty a Revmatologického ústavu.
