Vitamin D je spíše látkou na pomezí vitaminu a hormonu. Můžeme ho přijímat z vnějších zdrojů nebo si ho sami tvořit – stačí vystavit kůži slunečnímu záření. Vitamin D velmi významně zasahuje do metabolismu vápníku. Ale nejen to, má i řadu dalších účinků.
Komu vitamin D chybí
Vliv „déčka“ na imunitní systém ještě není úplně objasněný. Jisté ale je, že autoimunitní onemocnění (nemoci způsobené imunitní reakcí vůči vlastním tkáním) jsou často spojená s jeho nedostatkem. To se potvrdilo i v nedávném výzkumu mezi ambulantně léčenými revmatiky, který proběhl ve Španělsku. Nedostatkem vitaminu D trpělo:
40,5 % osob s revmatoidní artritidou,
39,7 % lidí s ankylozující spondylitidou,
40,9 % nemocných s psoriatickou artritidou.
Málo „déčka“ pak mělo 26,7 % osob, se kterými byli výše nemocní porovnáváni. Tyto osoby, které nazýváme „kontroly“, měly sice také kloubní onemocnění, ale nezánětlivá. Možná se zdá, že to není tak propastný rozdíl, ale z hlediska statistiky je velmi významný. Rozdíly byly velmi dobře patrné i při porovnávání průměrných hladin vitaminu D v krvi osob v jednotlivých skupinách.
Myslete na něj!
Je tedy velmi žádoucí, aby se revmatici starali o dostatek vitaminu D. K tomu stačí málo, třeba konzumace ryb a mléčných výrobků nebo pravidelné vystavování pokožky mírnému slunci. Rozhodně není nutné, abyste se vysloveně opalovali. Přílišné slunění škodí v mnoha ohledech včetně zvýšení rizika vzniku zhoubného kožního nádoru.
Léčba revmatických onemocnění je komplexní. Správná životospráva by měla být nedílnou součástí terapie. Jednoduchý klíč neexistuje. Důležitá je spolupráce s lékařem, pravidelné cvičení a rehabilitace, udržování rozumné hmotnosti a snaha o vyváženou stravu, ve které nic nechybí – tedy ani vitamin D.
Se zvyšujícím se věkem se klouby opotřebovávají, omezuje se jejich pohyblivost. Kloubní náhrady jsou tak šancí, jak být i ve stáří mobilní a bez bolestí. Vědce nyní zajímá, zda jsou revmatoidní artritici nějak znevýhodněni oproti lidem s osteoartrózou.
Juvenilní idiopatická artritida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění kloubů, které se objeví už v dětském věku. Jsou pro něj charakteristické bolesti, otoky a omezení pohybu v kloubu. Zejména bolest pak dokáže pořádně potrápit nejen dětské pacienty, ale i jejich rodiče. Ti pak vyzkouší kromě pravidelného rozcvičování i řadu léků s různým efektem.
Od potíží při revmatoidní artritidě pomáhají léky. Zkrotit tuhle úpornou a bolestivou nemoc dá ale práci i jim. Podpořte jejich dopad tím, že začnete konzumovat vhodnou, vyváženou a pestrou stravu. Potraviny, které tlumí zánětlivou reakci v organismu, umí spolu s léky vytvořit silnou bariéru.
Období svátků, zejména těch vánočních, chceme všichni prožít v pohodě a dobré náladě. To však může být pro ženy trpící revmatoidní artritidou jen stěží dosažitelným cílem. I vy jim ale můžete alespoň částečně pomoci. Zjistěte jak.
„Revma“ má většina lidí spojeno s pokročilým věkem. Určitá forma této nemoci ale místo dospělých a seniorů cílí na děti. Jmenuje se juvenilní idiopatická artritida (JIA). Naučit se s touto nemocí žít museli i Jana a Josef, rodiče dvou synů. A především starší z jejich potomků Dan, kterému byla JIA diagnostikována v necelých pěti letech.
Revmatická artritida a borrelióza jsou si podobné víc, než by se na první pohled mohlo zdát. Příznaky těchto dvou onemocnění tak mohou poplést hlavu i zkušeným lékařům. Navíc existuje teorie, která tvrdí, že borrelióza může stát za vznikem artritidy.