Vitamin D je spíše látkou na pomezí vitaminu a hormonu. Můžeme ho přijímat z vnějších zdrojů nebo si ho sami tvořit – stačí vystavit kůži slunečnímu záření. Vitamin D velmi významně zasahuje do metabolismu vápníku. Ale nejen to, má i řadu dalších účinků.
Komu vitamin D chybí
Vliv „déčka“ na imunitní systém ještě není úplně objasněný. Jisté ale je, že autoimunitní onemocnění (nemoci způsobené imunitní reakcí vůči vlastním tkáním) jsou často spojená s jeho nedostatkem. To se potvrdilo i v nedávném výzkumu mezi ambulantně léčenými revmatiky, který proběhl ve Španělsku. Nedostatkem vitaminu D trpělo:
40,5 % osob s revmatoidní artritidou,
39,7 % lidí s ankylozující spondylitidou,
40,9 % nemocných s psoriatickou artritidou.
Málo „déčka“ pak mělo 26,7 % osob, se kterými byli výše nemocní porovnáváni. Tyto osoby, které nazýváme „kontroly“, měly sice také kloubní onemocnění, ale nezánětlivá. Možná se zdá, že to není tak propastný rozdíl, ale z hlediska statistiky je velmi významný. Rozdíly byly velmi dobře patrné i při porovnávání průměrných hladin vitaminu D v krvi osob v jednotlivých skupinách.
Myslete na něj!
Je tedy velmi žádoucí, aby se revmatici starali o dostatek vitaminu D. K tomu stačí málo, třeba konzumace ryb a mléčných výrobků nebo pravidelné vystavování pokožky mírnému slunci. Rozhodně není nutné, abyste se vysloveně opalovali. Přílišné slunění škodí v mnoha ohledech včetně zvýšení rizika vzniku zhoubného kožního nádoru.
Léčba revmatických onemocnění je komplexní. Správná životospráva by měla být nedílnou součástí terapie. Jednoduchý klíč neexistuje. Důležitá je spolupráce s lékařem, pravidelné cvičení a rehabilitace, udržování rozumné hmotnosti a snaha o vyváženou stravu, ve které nic nechybí – tedy ani vitamin D.
Existují pohybové aktivity, které lidem trpícím některou z revmatických nemocí nijak neubližují. Stejně tak však jsou jisté druhy sportovních disciplín, které pro revmatiky z hlediska jejich onemocnění vhodné rozhodně nejsou.
Autoimunitní onemocnění nazývající se Sjögrenův syndrom dokáže tělo pěkně potrápit. Nemocného mohou mimo jiné pálit a řezat oči, může trpět neustálým pocitem sucha v ústech a v krku, běžná je i ztráta energie. Napovíme, jak si s potížemi poradit.
Jedním z velmi nepříjemných projevů revmatoidní artritidy bývá postižení drobných kloubů hřbetů, prstů a zápěstí rukou. Postupně může dojít až ke znetvoření, což mívá široký dopad na život nemocného.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Léčba revmatoidní artritidy zdaleka nespočívá pouze v užívání medikamentů. Nápomocná může být rovněž rehabilitace, fyzikální léčba a přírodní léčba, za kterou můžete docházet ambulantně nebo ji v intenzivnější podobě využívat během pobytu v lázních. Co lze od takové terapie očekávat?
Psoriáza neboli lupénka je chronické zánětlivé onemocnění, se kterým se pacienti často snaží vypořádat celý svůj život a jehož průběh je značně nepředvídatelný. Ačkoli je tato nemoc nejvíce známá kvůli svým kožním projevům, jedná se ve skutečnosti o onemocnění, které se může projevit i jinak než stříbřitými šupinkami na kůži.
