Autoimunitní onemocnění nazývající se Sjögrenův syndrom dokáže tělo pěkně potrápit. Nemocného mohou mimo jiné pálit a řezat oči, může trpět neustálým pocitem sucha v ústech a v krku, běžná je i ztráta energie. Napovíme, jak si s potížemi poradit.
Sjögrenův syndrom často doprovázejí jiná onemocnění imunitního systému, například lupus nebo revmatoidní artritida. Syndrom postihuje žlázy – nejprve slznou a slinnou, po čase i další. Ačkoliv se nejčastěji vyskytuje po čtyřicítce, může se rozvinout v každém věku. Pacientkami bývají hlavně ženy.
Nepříjemné jevy
Jaké jsou příznaky této autoimunitní choroby? Nemocné trápí kromě potíží se slznými žlázami také:
bolesti, ztuhlost a otoky kloubů,
otoky slinných žláz – hlavně parotid (slinné žlázy umístěné před ušima),
vyrážka a suchá pokožka,
suchost vaginální sliznice,
suchý kašel,
únava.
Zmatená imunita
Sjögrenův syndrom vzniká tehdy, pokud imunitní systém útočí na struktury vlastního těla. Vědci stále netuší, proč někteří lidé onemocní a jiní ne. Pravděpodobně existují určité geny, jejichž přítomnost zvyšuje riziko vzniku nemoci. Dále je však ještě nutná přítomnost nějakého spouštěče. Zda se jedná o bakterii, či vir, to se zatím neví. Jisté je, že se na vzniku Sjögrenova syndromu podílí víc faktorů.
Jak žít bez omezení
Máte-li Sjögrenův syndrom, určitě vás zajímají způsoby, jak si ulevit od potíží.
Pokud trpíte suchostí očí, můžete vyzkoušet umělé slzy nebo oční lubrikační kapky. Uvidíte, že tyto přípravky mají okamžitý účinek. Umělé slzy se musí aplikovat častěji než oční lubrikant. Na druhou stranu lubrikant se může usazovat na řasách nebo způsobovat zamlžené vidění. Vyhněte se konzervačním látkám v umělých slzách – někdy mohou působit dráždivě.
Zvyšte vlhkost ve svém domově a klimatizaci užívejte minimálně – oči zbytečně vysušuje.
Trápí-li vás nedostatek slin, pijte více tekutin. Noste všude s sebou lahvičku s vodou. Tvorbu slin lze podpořit také například žvýkačkou. Podobně jako umělé slzy existují dnes již i umělé sliny.
Myslete na to, že nedostatek slin významně zvyšuje riziko vzniku zubního kazu. Navštěvujte proto pravidelně svého zubního lékaře a pečlivě dbejte na ústní hygienu.
Revmatoidní artritida je dlouhodobé a komplikované onemocnění především kvůli tomu, že dosud není známa jeho příčina. Ze stejného důvodu není proto snadná ani jeho léčba. Lékaři volí tzv. léčbu symptomatickou, která ovlivňuje příznaky (symptomy) nemoci, ale vlastní vyvolávající příčinu samozřejmě nevyřeší
Přinášíme několik tipů, jak se věnovat hrátkám s jehlou a nití, přestože trpíte revmatem. Stačí několik prostých pomůcek, správná technika a častější přestávky – radosti z vyšívání pak již nestojí nic v cestě!
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Vitaminy jsou látky, které se jako součásti různých enzymů účastní řady pochodů v těle. Přijímáme je v potravě a většinou o nich ani nevíme. Když řekneme například větu „Vezmi si mrkev, abys dobře viděl,“ ve skutečnosti tím říkáme: „Vitamin A v mrkvi obsažený dokáže ochránit oči před případnou infekcí.“
Vyrazíte si na ranní vycházku, ale lýtka vás bolí a nohy jsou ztěžklé. Připisujete to artritidě a zkoušíte bolest nohou rozchodit. Ale ta se jen zhoršuje. Proč? Protože taková bolest nemusí mít vůbec žádnou souvislost s vaším onemocněním.
Trpíte nějakým druhem revmatického onemocnění a bojíte se přijít do jiného stavu? Nemusíte. Výsledky studie z University Medical Center v Nizozemsku totiž ukazují, že ženy s revmatoidní artritidou mají pravděpodobnost, že se jejich nemoc zlepší právě v průběhu těhotenství.
