Už naše babičky spojovaly zhoršení kloubních potíží s blížící se změnou počasí. Přestože se může zdát, že jde o pochybné povídačky a pověry, někteří vědci potvrzují možný nepříznivý vliv změn atmosférického tlaku na náš organismus.
Odborníci se zabývali vlivem počasí na změny vnímání bolesti, přičemž výsledky tohoto výzkumu byly zveřejněny v medicínském časopise Pain (Bolest).
Dvě třetiny dotazovaných projevily přesvědčení, že má tento faktor na jejich chronické potíže vliv.
Většina jedinců navíc potvrdila, že blížící se změny počasí vlivem zvýraznění bolesti očekávají ještě předtím, než skutečně nastanou.
Zjednodušeně řečeno, bolest kloubů může na nastávající bouřku upozornit, a to o den dřív, než skutečně dorazí.
Pokles tlaku…
Ačkoliv naše babičky spojovaly bolesti kloubů s blížícím se deštěm, bouří nebo sněhem, odborníci je dávají do souvislosti spíše se změnami atmosférického tlaku. Ten před zhoršujícím se počasím často klesá, čímž se mění také jeho působení na lidské tělo. Nepatrné rozpínání měkkých tkání uvnitř kloubu tak může být provázeno zhoršením přítomné bolesti.
… nebo podlomená psychika?
Vědci ohledně tohoto jevu prozatím jednoznačnou shodu nenalezli. Působení atmosférického tlaku na klouby a jejich bolestivost věří jen část z nich. Jiní dávají přednost možnému vlivu psychiky, která bývá během deštivých dnů podlomena. Deprese a úzkosti, které se mohou rozvinout, pak zhoršují subjektivní vnímání přítomné bolesti. K předcházení potíží s klouby tak může napomoci vedle užívání léků a dodržování režimových opatření také podpora pevného duševního zdraví.
Oteklý bolestivý kloub, díky kterému se nemůžete hýbat, jak jste zvyklí. Pokud je to i váš případ, neváhejte a jděte k lékaři. Možná máte tzv. vodu v koleni, která může signalizovat závažné onemocnění.
Budete-li kojit své dítě co nejdéle, snížíte tak pravděpodobnost, že u vás propukne revmatoidní artritida. Zjistili to vědci z Fakultní nemocnice v Malmö ve Švédsku. Cílem jejich studie bylo zjistit, zda kojení či užívání orální antikoncepce ovlivňuje budoucí riziko revmatického onemocnění.
Většina pacientů trpících revmatickou nemocí hledá cesty, jak se vypořádat s bolestmi. Může nám ulevit teplo? Ovlivňuje revmatickou bolest naše psychika? Jak nám dokážou pomoci lékaři a co můžeme pro zlepšení udělat my sami? Na otázky nám odpověděla MUDr. Marta Olejárová, CSc., z Revmatologické kliniky 1. lékařské fakulty a Revmatologického ústavu.
Každému pacientovi s revmatickým onemocněním sdělí informace o správném užívání léku nejdříve jeho ošetřující lékař, revmatolog. Následně je pak připomene ještě lékárník, kterému je předepsaný recept předložen. Dodržování předepsané léčby už poté záleží jen na pacientovi. Právě nedůslednost na jeho straně může vyvolat mylný dojem, že léčba neúčinkuje, jak má. Lékaři často o tomto problému hovoří jako o nedostatečné adherenci k léčbě.
Autoimunitní onemocnění nazývající se Sjögrenův syndrom dokáže tělo pěkně potrápit. Nemocného mohou mimo jiné pálit a řezat oči, může trpět neustálým pocitem sucha v ústech a v krku, běžná je i ztráta energie. Napovíme, jak si s potížemi poradit.
Kromě věhlasu a mnohdy pohnutých osudů spojuje mnoho známých osobností napříč časem i jedno onemocnění – revmatoidní artritida. Podívejte se, kdo se s touto nemocí také potýkal.
