Už naše babičky spojovaly zhoršení kloubních potíží s blížící se změnou počasí. Přestože se může zdát, že jde o pochybné povídačky a pověry, někteří vědci potvrzují možný nepříznivý vliv změn atmosférického tlaku na náš organismus.
Odborníci se zabývali vlivem počasí na změny vnímání bolesti, přičemž výsledky tohoto výzkumu byly zveřejněny v medicínském časopise Pain (Bolest).
Dvě třetiny dotazovaných projevily přesvědčení, že má tento faktor na jejich chronické potíže vliv.
Většina jedinců navíc potvrdila, že blížící se změny počasí vlivem zvýraznění bolesti očekávají ještě předtím, než skutečně nastanou.
Zjednodušeně řečeno, bolest kloubů může na nastávající bouřku upozornit, a to o den dřív, než skutečně dorazí.
Pokles tlaku…
Ačkoliv naše babičky spojovaly bolesti kloubů s blížícím se deštěm, bouří nebo sněhem, odborníci je dávají do souvislosti spíše se změnami atmosférického tlaku. Ten před zhoršujícím se počasím často klesá, čímž se mění také jeho působení na lidské tělo. Nepatrné rozpínání měkkých tkání uvnitř kloubu tak může být provázeno zhoršením přítomné bolesti.
… nebo podlomená psychika?
Vědci ohledně tohoto jevu prozatím jednoznačnou shodu nenalezli. Působení atmosférického tlaku na klouby a jejich bolestivost věří jen část z nich. Jiní dávají přednost možnému vlivu psychiky, která bývá během deštivých dnů podlomena. Deprese a úzkosti, které se mohou rozvinout, pak zhoršují subjektivní vnímání přítomné bolesti. K předcházení potíží s klouby tak může napomoci vedle užívání léků a dodržování režimových opatření také podpora pevného duševního zdraví.
Běžné denní činnosti se kvůli Bechtěrevově chorobě mohou stát náročnými a bolestivými. Pravidelné cvičení a rehabilitace jsou proto nezbytnou součástí života každého, kdo touto nemocí trpí. Důležité je ovšem například i správné držení těla nebo sezení.
Už starověký lékař Hippokrates, otec medicíny, říkal: „Nechť tvoje strava je tvým lékem.“ A platí to i dnes. Při léčbě některých onemocnění se sice užívání prášků nevyhneme, ale i tak je možné vhodně zvolenou skladbou jídelníčku průběh choroby ovlivnit.
Každému pacientovi s revmatickým onemocněním sdělí informace o správném užívání léku nejdříve jeho ošetřující lékař, revmatolog. Následně je pak připomene ještě lékárník, kterému je předepsaný recept předložen. Dodržování předepsané léčby už poté záleží jen na pacientovi. Právě nedůslednost na jeho straně může vyvolat mylný dojem, že léčba neúčinkuje, jak má. Lékaři často o tomto problému hovoří jako o nedostatečné adherenci k léčbě.
Většina z nás si s pojmem artritida v první řadě spojí onemocnění kloubů. U té revmatoidní však mohou být autoimunitním procesem zasažené i další orgány.
Pravidelné cvičení utužuje fyzické i psychické zdraví. Toto pravidlo platí dvojnásob pro jedince trpící revmatoidní artritidou. Vědecké výzkumy totiž ukazují, že pohyb zlepšuje pohyblivost kloubů, brání rozvoji svalové slabosti a přispívá k udržení duševní pohody.
Konzumace ryb, zejména pak jejich oleje, může pomáhat v léčbě pacientů trpících revmatoidní artritidou. To jsou závěry výzkumu britských a amerických vědců zveřejněné v populárněnaučném časopise Nature na podzim roku 2009.
