Už naše babičky spojovaly zhoršení kloubních potíží s blížící se změnou počasí. Přestože se může zdát, že jde o pochybné povídačky a pověry, někteří vědci potvrzují možný nepříznivý vliv změn atmosférického tlaku na náš organismus.
Odborníci se zabývali vlivem počasí na změny vnímání bolesti, přičemž výsledky tohoto výzkumu byly zveřejněny v medicínském časopise Pain (Bolest).
Dvě třetiny dotazovaných projevily přesvědčení, že má tento faktor na jejich chronické potíže vliv.
Většina jedinců navíc potvrdila, že blížící se změny počasí vlivem zvýraznění bolesti očekávají ještě předtím, než skutečně nastanou.
Zjednodušeně řečeno, bolest kloubů může na nastávající bouřku upozornit, a to o den dřív, než skutečně dorazí.
Pokles tlaku…
Ačkoliv naše babičky spojovaly bolesti kloubů s blížícím se deštěm, bouří nebo sněhem, odborníci je dávají do souvislosti spíše se změnami atmosférického tlaku. Ten před zhoršujícím se počasím často klesá, čímž se mění také jeho působení na lidské tělo. Nepatrné rozpínání měkkých tkání uvnitř kloubu tak může být provázeno zhoršením přítomné bolesti.
… nebo podlomená psychika?
Vědci ohledně tohoto jevu prozatím jednoznačnou shodu nenalezli. Působení atmosférického tlaku na klouby a jejich bolestivost věří jen část z nich. Jiní dávají přednost možnému vlivu psychiky, která bývá během deštivých dnů podlomena. Deprese a úzkosti, které se mohou rozvinout, pak zhoršují subjektivní vnímání přítomné bolesti. K předcházení potíží s klouby tak může napomoci vedle užívání léků a dodržování režimových opatření také podpora pevného duševního zdraví.
Těhotné ženy s revmatoidní artritidou jsou ohroženy předčasným porodem. Narozené děti těchto žen mají také častěji nízkou porodní hmotnost. S těmito výsledky přichází nový výzkum dánských lékařů.
Přestože se v dnešní době čím dál více spoléháme v péči o chronicky nemocné a starší lidi na zdravotní systém, nemocnice, léčebny dlouhodobě nemocných a pečovatelské domy, mnohé nasvědčuje tomu, že tento stav není zdaleka ideální...
Některou z forem juvenilní idiopatické artritidy onemocní 1 dítě z 1000. Nemoc může propuknout v jakémkoliv věku, i když to zřídka bývá před šestým měsícem života. I přes tuto diagnózu by měl malý pacient vést v co největší míře normální život.
Revmatoidní artritida zdaleka není jen nemocí starších lidí. Trpí ji přibližně 1 % celosvětové populace a může se objevit v každém věku. Častěji jsou postiženy ženy, v poměru 2–3:1 oproti mužům. A jak se toto onemocnění pozná?
Dítě s chronickým onemocněním by mělo mít při návratu do školy po dlouhé absenci realistické cíle. Snaha za každou cenu okamžitě dohnat všechno zmeškané učivo a mít ty nejlepší známky může pro dítě představovat poměrně velký stres, který opět zhorší průběh nemoci. Nemoc by neměla dítě nijak omezovat...
Hlavním cílem léčby revmatoidní artritidy je navození klidového stadia, či alespoň snížení aktivity nemoci na minimum. Zabránit nevratnému poškození kloubů je důležité pro každodenní život pacienta. Skutečným průlomem je v tomto směru tzv. cílená léčba.
