Na únavu a vyčerpanost stěžuje 98 procent pacientů s revmatoidní artritidou a polovina lidí s lupusem nebo Sjogrenovým syndromem.
6. Mějte stres pod kontrolou Když je člověk ve velkém stresu, jeho dýchání se stává mělčím, čímž také klesá zásobení tkání kyslíkem. Uvědomte si, jak dýcháte, zkuste využít pravidelného a hlubokého dýchání i ke zvládnutí stresu. Kdykoliv se budete cítit vyčerpaní nebo stresovaní, pětkrát až desetkrát se zhluboka nadechněte. Dechová cvičení a meditace jsou techniky, které můžete využívat kdykoliv. Jejich pravidelné cvičení vás vybaví potřebnými zbraněmi pro boj s únavou i stresem.
7. Pijte dostatek tekutin Dehydratace může být jednou z příčin vyčerpání a únavy. Abyste se jí ubránili, vypijte denně nejméně 8 sklenic vody.
8. Dbejte na pravidelný spánkový režim Takzvaná spánková hygiena zahrnuje doporučení pro dobrý spánek.
Důležité je zejména chodit spát ve stejnou dobu a ve stejnou dobu vstávat. Vypěstujte si rituál, podle kterého vaše tělo pozná, že nadešel čas spánku. Tímto rituálem může být například teplá koupel nebo čtení před spaním. Pokud máte i přesto problémy s usínáním, poraďte se s lékařem o vhodném postupu.
9. Chraňte své klouby Vhodná ochrana kloubů pomůže snížit jejich zátěž a omezit bolest. Vhodné je používat vybavení, které pomůže vaše klouby chránit, důležitá je i správná mechanika pohybu.
10. Plánujte, určete si své priority Když jsme unavení a vyčerpaní, je velmi důležité najít si chvíli na odpočinek a nabrat nové síly. Někdy se ale můžete dostat do situace, kdy vás čekají povinnosti, které nemůžete odložit. Udělejte si plán, kam si důležité úkoly zaznamenáte. Určete si priority a vyberte úkoly, které jsou nejdůležitější a které musíte zvládnout nejdříve. Vytvořte si vhodné tempo tak, abyste byli schopni své povinnosti plnit podle seznamu. Důležité je naučit se zorganizovat si svůj čas tak, abyste se vyhnuli nezvládnutelným a stresujícím situacím.
Nezapomínejte ani na čas, který věnujete sami sobě. Jedinou podmínkou je, že se budete věnovat něčemu, co vás bude opravdu bavit. Pro dobrý pocit si dopřejte nejméně půlhodinku, kterou budete mít jen sami pro sebe a kterou si pořádně užijete.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Revmatické nemoci jsou skupinou onemocnění, které charakterizuje především chronický zánět na autoimunitním podkladě. Ten se může objevovat v různých orgánových soustavách a projevovat se rozličným způsobem. Stejné je to i s přidruženými onemocněními, které revmatické nemoci mohou doprovázet – týkat se mohou srdce, plic, ledvin, kůže i dalších orgánů.
Juvenilní idiopatická artritida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění kloubů, které se objeví už v dětském věku. Jsou pro něj charakteristické bolesti, otoky a omezení pohybu v kloubu. Zejména bolest pak dokáže pořádně potrápit nejen dětské pacienty, ale i jejich rodiče. Ti pak vyzkouší kromě pravidelného rozcvičování i řadu léků s různým efektem.
Velká část z více než 80 tisíc lidí, které u nás trápí revmatická onemocnění, je v produktivním věku, v podobě juvenilní idiopatické artritidy se ale vyskytují i u dětí. Potřebnou změnu pohledu na současnou léčbu revmatoidní artritidy nastartovala kampaň Revma výzva, díky níž se podařilo prosadit úhradu biologické léčby už ve stadiu střední závažnosti onemocnění. Jak moc důležitý je tento krok pro pacienty a co dalšího jim pomáhá, se dozvíte v rozhovoru s Editou Müllerovou, předsedkyní pacientské organizace Revma Liga Česká republika, z.s.
Revmatoidní artritida je obecně považována za chronické celoživotní onemocnění. Díky moderní léčbě však dochází u řady nemocných k dramatickému zlepšení projevů a zpomalení průběhu onemocnění. Cílem současné léčby je kromě zlepšení kvality života nemocných také dosažení remise, tedy stavu, při kterém dochází k ústupu příznaků nemoci.
