Na únavu a vyčerpanost stěžuje 98 procent pacientů s revmatoidní artritidou a polovina lidí s lupusem nebo Sjogrenovým syndromem.
6. Mějte stres pod kontrolou Když je člověk ve velkém stresu, jeho dýchání se stává mělčím, čímž také klesá zásobení tkání kyslíkem. Uvědomte si, jak dýcháte, zkuste využít pravidelného a hlubokého dýchání i ke zvládnutí stresu. Kdykoliv se budete cítit vyčerpaní nebo stresovaní, pětkrát až desetkrát se zhluboka nadechněte. Dechová cvičení a meditace jsou techniky, které můžete využívat kdykoliv. Jejich pravidelné cvičení vás vybaví potřebnými zbraněmi pro boj s únavou i stresem.
7. Pijte dostatek tekutin Dehydratace může být jednou z příčin vyčerpání a únavy. Abyste se jí ubránili, vypijte denně nejméně 8 sklenic vody.
8. Dbejte na pravidelný spánkový režim Takzvaná spánková hygiena zahrnuje doporučení pro dobrý spánek.
Důležité je zejména chodit spát ve stejnou dobu a ve stejnou dobu vstávat. Vypěstujte si rituál, podle kterého vaše tělo pozná, že nadešel čas spánku. Tímto rituálem může být například teplá koupel nebo čtení před spaním. Pokud máte i přesto problémy s usínáním, poraďte se s lékařem o vhodném postupu.
9. Chraňte své klouby Vhodná ochrana kloubů pomůže snížit jejich zátěž a omezit bolest. Vhodné je používat vybavení, které pomůže vaše klouby chránit, důležitá je i správná mechanika pohybu.
10. Plánujte, určete si své priority Když jsme unavení a vyčerpaní, je velmi důležité najít si chvíli na odpočinek a nabrat nové síly. Někdy se ale můžete dostat do situace, kdy vás čekají povinnosti, které nemůžete odložit. Udělejte si plán, kam si důležité úkoly zaznamenáte. Určete si priority a vyberte úkoly, které jsou nejdůležitější a které musíte zvládnout nejdříve. Vytvořte si vhodné tempo tak, abyste byli schopni své povinnosti plnit podle seznamu. Důležité je naučit se zorganizovat si svůj čas tak, abyste se vyhnuli nezvládnutelným a stresujícím situacím.
Nezapomínejte ani na čas, který věnujete sami sobě. Jedinou podmínkou je, že se budete věnovat něčemu, co vás bude opravdu bavit. Pro dobrý pocit si dopřejte nejméně půlhodinku, kterou budete mít jen sami pro sebe a kterou si pořádně užijete.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Jedná se o dvě naprosto odlišné nemoci, ovšem s podobnými názvy – ty pletou hlavu laické veřejnosti i studentům medicíny. Společné mají jen jedno: vznikají v případě, kdy se imunita vymkne kontrole.
Pobyt na letním táboře dokáže zlepšit zdravotní stav dětí s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA). Když tento údaj podpoříme faktem, že většině dětí se na táborech líbí a vzpomínají na ně celý život, není důvod malé pacienty o tyto zážitky ochudit.
Až 80 procent jedinců s revmatoidní artritidou si stěžuje na špatné spaní. Nemohou usnout, často se budí a vstávají s kohoutem. Bohužel nedostatek kvalitního spánku zhoršuje projevy nemoci. Proto přinášíme pět triků, jak se problémů se spaním zbavit.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
