Možná jste už někdy v souvislosti s artritidou slyšeli pojmy jako flar nebo remise. Co vůbec znamenají a jaký je mezi nimi rozdíl?
Možná jste už někdy v souvislosti s artritidou slyšeli pojmy jako flar nebo remise. Co vůbec znamenají a jaký je mezi nimi rozdíl?
Flar znamená zvětšení příznaků…
Lékaři používají pojem flar (dalo by se přeložit jako světlice) k popisu zvýšení pacientových příznaků nemoci ze základní neboli obvyklé hladiny. Pacienti s osteoartritidou si mohou například začít více všímat bolestí kloubů, které mohou, ale nemusí být provázeny otoky. Naopak u revmatoidní artritidy si pacienti stěžují na nárůst bolesti kloubů a zvětšování jejich ztuhlosti. Tyto příznaky jsou u revmatoidní artritidy často spojeny s otoky a únavou.
Stejné je to i u jiných pacientů s autoimunitními nemocemi, například se systémovým lupusem nebo Sjögrenovým syndromem, u kterých se flar projevuje také únavou.
Někteří pacienti, kteří zažívají nárůst bolestí a únavy, mohou mít bolest ve skutečnosti způsobenou jinou příčinou, například fibromyalgií. Fibromyalgie je běžné onemocnění spojené s artritidou. Vyznačuje se bolestí, která se šíří do celého těla, únavou a neklidným spánkem.
U pacientů s revmatoidní artritidou, lupusem nebo Sjögrenovým syndromem může lékař nařídit krevní testy, jako je sedimentace a zjištění hladiny C-reaktivního proteinu. Pokud jsou tyto testy jsou vyšší, než je obvyklé, a neexistuje žádný příznak horečky nebo infekce, mohlo by to potvrdit tzv. flar.
… remise jejich ústup
I když neexistuje žádný známý lék na revmatoidní artritidu, až 30 % pacientů se může cítit, že jsou ze své nemoci „vyléčeni“. Tito pacienti skutečně zažívají ústup (nepřítomnost) klinických příznaků – tzv. remisi.
Zatímco jen velmi malé procento pacientů přestat brát léky, více než 95 % jich musí nadále pokračovat v léčbě, aby v remisi zůstali.
Americká společnost pro revmatologii stanovila klasifikační kritéria pro remisi takto:
ranní tuhost kloubů menší nebo rovna 15 minutám
žádná únava
žádná bolest kloubů
žádná bolest při pohybu
žádné otoky kloubů nebo okolních měkkých tkání
sedimentace erytrocytů menší nebo rovná 30 u žen a 20 u mužů
Zatím bohužel neexistuje žádný způsob, jak rozhodnout, kteří pacienti remise dosáhnou, a kteří nikoliv. Důležité je zejména pravidelně sledovat sedimentaci a hladinu C-reaktivního proteinu. Zatím se ale zdá, že lépe dosahují remise pacienti s kombinovanou léčbou než ti, kteří jsou léčeni pouze jedním preparátem. Čím déle navíc pacienti zůstanou v remisi, tím je méně pravděpodobné, že by u nich nemoc znovu propukla. Zkuste proto dobře spolupracovat s lékařem. Mít nemoc pod kontrolou stojí rozhodně za to.
Budete-li kojit své dítě co nejdéle, snížíte tak pravděpodobnost, že u vás propukne revmatoidní artritida. Zjistili to vědci z Fakultní nemocnice v Malmö ve Švédsku. Cílem jejich studie bylo zjistit, zda kojení či užívání orální antikoncepce ovlivňuje budoucí riziko revmatického onemocnění.
Ačkoliv je s artritidou spojováno hlavně postižení kloubů, nejde zdaleka o jedinou oblast lidského těla, kterou tato choroba ohrožuje. Jakými dalšími projevy mohou nemocní trpět?
Ranní ztuhlost, omezená pohyblivost a pomalé pohyby v postiženém kloubu – to je obrázek běžného rána většiny pacientů s revmatoidní artritidou. Jenže ranní ztuhlost nezávisí jen na tom, kdy se kloubům začne chtít pracovat, ale například i na počasí a na psychickém rozpoložení člověka.
Je jen málo tak všestranných a užitečných sportovních aktivit, jako je severská chůze – nordic walking. Chůze s dvěma hůlkami podobnými těm běžkařským procvičuje a posiluje až 90 % svalů v lidském těle. Již dlouho nejde o prostou módní záležitost, investice do nordic walkingu je jen jednorázová a nenáročná.
O cílené léčbě se často mluví jako o terapii budoucnosti. Mnozí pacienti trpící artritidou nebo lupénkou by tato slova jistě potvrdili. I jim totiž preparáty v podobě inhibitorů TNF-alfa velmi pomáhají. S jakými neduhy konkrétně si tyto léky poradí?
Konzumace ryb, zejména pak jejich oleje, může pomáhat v léčbě pacientů trpících revmatoidní artritidou. To jsou závěry výzkumu britských a amerických vědců zveřejněné v populárněnaučném časopise Nature na podzim roku 2009.
