Možná jste už někdy v souvislosti s artritidou slyšeli pojmy jako flar nebo remise. Co vůbec znamenají a jaký je mezi nimi rozdíl?
Možná jste už někdy v souvislosti s artritidou slyšeli pojmy jako flar nebo remise. Co vůbec znamenají a jaký je mezi nimi rozdíl?
Flar znamená zvětšení příznaků…
Lékaři používají pojem flar (dalo by se přeložit jako světlice) k popisu zvýšení pacientových příznaků nemoci ze základní neboli obvyklé hladiny. Pacienti s osteoartritidou si mohou například začít více všímat bolestí kloubů, které mohou, ale nemusí být provázeny otoky. Naopak u revmatoidní artritidy si pacienti stěžují na nárůst bolesti kloubů a zvětšování jejich ztuhlosti. Tyto příznaky jsou u revmatoidní artritidy často spojeny s otoky a únavou.
Stejné je to i u jiných pacientů s autoimunitními nemocemi, například se systémovým lupusem nebo Sjögrenovým syndromem, u kterých se flar projevuje také únavou.
Někteří pacienti, kteří zažívají nárůst bolestí a únavy, mohou mít bolest ve skutečnosti způsobenou jinou příčinou, například fibromyalgií. Fibromyalgie je běžné onemocnění spojené s artritidou. Vyznačuje se bolestí, která se šíří do celého těla, únavou a neklidným spánkem.
U pacientů s revmatoidní artritidou, lupusem nebo Sjögrenovým syndromem může lékař nařídit krevní testy, jako je sedimentace a zjištění hladiny C-reaktivního proteinu. Pokud jsou tyto testy jsou vyšší, než je obvyklé, a neexistuje žádný příznak horečky nebo infekce, mohlo by to potvrdit tzv. flar.
… remise jejich ústup
I když neexistuje žádný známý lék na revmatoidní artritidu, až 30 % pacientů se může cítit, že jsou ze své nemoci „vyléčeni“. Tito pacienti skutečně zažívají ústup (nepřítomnost) klinických příznaků – tzv. remisi.
Zatímco jen velmi malé procento pacientů přestat brát léky, více než 95 % jich musí nadále pokračovat v léčbě, aby v remisi zůstali.
Americká společnost pro revmatologii stanovila klasifikační kritéria pro remisi takto:
ranní tuhost kloubů menší nebo rovna 15 minutám
žádná únava
žádná bolest kloubů
žádná bolest při pohybu
žádné otoky kloubů nebo okolních měkkých tkání
sedimentace erytrocytů menší nebo rovná 30 u žen a 20 u mužů
Zatím bohužel neexistuje žádný způsob, jak rozhodnout, kteří pacienti remise dosáhnou, a kteří nikoliv. Důležité je zejména pravidelně sledovat sedimentaci a hladinu C-reaktivního proteinu. Zatím se ale zdá, že lépe dosahují remise pacienti s kombinovanou léčbou než ti, kteří jsou léčeni pouze jedním preparátem. Čím déle navíc pacienti zůstanou v remisi, tím je méně pravděpodobné, že by u nich nemoc znovu propukla. Zkuste proto dobře spolupracovat s lékařem. Mít nemoc pod kontrolou stojí rozhodně za to.
Zajímá vás, proč je kojení pro matku i dítě tak důležité? Víte, jak správně kojit a jaké jsou nejčastější chyby? A jaké podmínky by měla vytvořit nemocnice pro kojící maminky? Zeptali jsme se primářky neonatologického oddělení Nemocnice Hořovice, která nám podala vysvětlení nejen k těmto otázkám ale i k mnoha dalším.
O příčinách některých nemocí víme vše. Revmatoidní artritida k nim bohužel nepatří. Přesto existují možnosti, jak riziko vzniku tohoto onemocnění snížit.
Imunitní systém je v dnešní době zatěžován ze všech stran: znečistěným ovzduším, nekvalitním stravováním, nedostatkem odpočinku, pohybu, a také stresem. Psychika má totiž na imunitu velký vliv.
Podle nového výzkumu britských lékařů se zdá, že by mohl být překonán jeden z mýtů o revmatoidní artritidě. Revmatici už pravděpodobně nebudou varováni před pohybem, ale naopak jim pohyb a posilování mohou přinést úlevu!
Aerobní cvičení, posilování a flexibilita, to je zdravý pohybový mix při artritidě. Neexistuje totiž důvod, proč byste nemohli cvičit, samozřejmě poté, co vše zkonzultujete se svým revmatologem. Od bolestí zad vám totiž pomůže ulevit i vhodné cvičení! Důležité je zařadit do tréninku cviky podporující nejen vaši sílu ale i ohebnost a pružnost...
Řada pacientů s psoriatickou artritidou se svých ošetřujících lékařů ptá, zda bezlepková dieta může pomoci při jejich onemocnění a zda by ji měli dodržovat. V současné době žádné takové obecné doporučení neexistuje a jasné důkazy o vztahu stravy obsahující lepek a průběhu jednotlivých autoimunitních onemocnění chybí. Mimo to je lidský organismus velmi komplexní systém a choroba u každého jedince probíhá odlišně. Všechny tyto skutečnosti je proto nutné brát v úvahu a případné doporučení bezlepkové diety zvažovat s ohledem na potřeby konkrétního pacienta.
