Možná jste už někdy v souvislosti s artritidou slyšeli pojmy jako flar nebo remise. Co vůbec znamenají a jaký je mezi nimi rozdíl?
Možná jste už někdy v souvislosti s artritidou slyšeli pojmy jako flar nebo remise. Co vůbec znamenají a jaký je mezi nimi rozdíl?
Flar znamená zvětšení příznaků…
Lékaři používají pojem flar (dalo by se přeložit jako světlice) k popisu zvýšení pacientových příznaků nemoci ze základní neboli obvyklé hladiny. Pacienti s osteoartritidou si mohou například začít více všímat bolestí kloubů, které mohou, ale nemusí být provázeny otoky. Naopak u revmatoidní artritidy si pacienti stěžují na nárůst bolesti kloubů a zvětšování jejich ztuhlosti. Tyto příznaky jsou u revmatoidní artritidy často spojeny s otoky a únavou.
Stejné je to i u jiných pacientů s autoimunitními nemocemi, například se systémovým lupusem nebo Sjögrenovým syndromem, u kterých se flar projevuje také únavou.
Někteří pacienti, kteří zažívají nárůst bolestí a únavy, mohou mít bolest ve skutečnosti způsobenou jinou příčinou, například fibromyalgií. Fibromyalgie je běžné onemocnění spojené s artritidou. Vyznačuje se bolestí, která se šíří do celého těla, únavou a neklidným spánkem.
U pacientů s revmatoidní artritidou, lupusem nebo Sjögrenovým syndromem může lékař nařídit krevní testy, jako je sedimentace a zjištění hladiny C-reaktivního proteinu. Pokud jsou tyto testy jsou vyšší, než je obvyklé, a neexistuje žádný příznak horečky nebo infekce, mohlo by to potvrdit tzv. flar.
… remise jejich ústup
I když neexistuje žádný známý lék na revmatoidní artritidu, až 30 % pacientů se může cítit, že jsou ze své nemoci „vyléčeni“. Tito pacienti skutečně zažívají ústup (nepřítomnost) klinických příznaků – tzv. remisi.
Zatímco jen velmi malé procento pacientů přestat brát léky, více než 95 % jich musí nadále pokračovat v léčbě, aby v remisi zůstali.
Americká společnost pro revmatologii stanovila klasifikační kritéria pro remisi takto:
ranní tuhost kloubů menší nebo rovna 15 minutám
žádná únava
žádná bolest kloubů
žádná bolest při pohybu
žádné otoky kloubů nebo okolních měkkých tkání
sedimentace erytrocytů menší nebo rovná 30 u žen a 20 u mužů
Zatím bohužel neexistuje žádný způsob, jak rozhodnout, kteří pacienti remise dosáhnou, a kteří nikoliv. Důležité je zejména pravidelně sledovat sedimentaci a hladinu C-reaktivního proteinu. Zatím se ale zdá, že lépe dosahují remise pacienti s kombinovanou léčbou než ti, kteří jsou léčeni pouze jedním preparátem. Čím déle navíc pacienti zůstanou v remisi, tím je méně pravděpodobné, že by u nich nemoc znovu propukla. Zkuste proto dobře spolupracovat s lékařem. Mít nemoc pod kontrolou stojí rozhodně za to.
Biologická léčba přinesla určitou revoluci do léčby nejen artritidy, ale i dalších nemocí. Jako všechny léky však kromě výhod přináší i nová rizika. Přinášíme několik doporučení pro všechny, kteří budou v budoucnu léčeni právě biologickými preparáty...
Práce je často pro lidi s revmatoidní artritidou místem, kde alespoň na čas zapomenou na bolest a únavu. Dříve zvládali své pracovní povinnosti jen stěží, dnes spousta z nich v práci pokračuje díky novějším a účinnějším lékům. A také díky pochopení ze strany zaměstnavatelů.
Hlavním cílem léčby revmatoidní artritidy je navození klidového stadia, či alespoň snížení aktivity nemoci na minimum. Zabránit nevratnému poškození kloubů je důležité pro každodenní život pacienta. Skutečným průlomem je v tomto směru tzv. cílená léčba.
Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivá revmatická choroba, jíž trpí zhruba jedno procento naší populace. I když nejčastěji postihuje lidi ve středním a vyšším věku, nevyhýbá se ani mladým ženám, které by rády založily rodinu. Sama revmatoidní artritida (RA) mateřství nebrání a těhotenství může probíhat nekomplikovaně. „Graviditu je ale nutno dobře naplánovat na dobu, kdy je žena, respektive její nemoc, v dobrém stavu, tedy s nižší aktivitou, a kdy nebere léky, které se neslučují s těhotenstvím,“ upozorňuje MUDr. Dana Tegzová z Revmatologického ústavu a Revmatologické kliniky, 1. LF UK, Praha.
Rostoucí počet pacientů s revmatoidní artritidou, u kterých se po nějaké době zároveň rozvinula cukrovka 2. typu, vedl vědce k zamyšlení. Je možné, že mezi oběma nemocemi existuje nějaká spojitost?
Léčba revmatoidní artritidy má několik stupňů. Kromě úpravy životosprávy a rehabilitace je často nutné sáhnout i po lécích. Jaké jsou dnešní možnosti farmakologické terapie?
