Revmatoidní artritida patří mezi autoimunitní onemocnění, u kterých si dosud odborníci nejsou jisti, co přesně je způsobuje. Dosud je známo několik rizikových faktorů, včetně genetických, které se na vzniku revmatoidní artritidy podílejí. Jak ale přesně ke spuštění chorobného procesu dochází, zatím nikdo neví.

Revmatoidní artritida patří mezi autoimunitní onemocnění, u kterých si dosud odborníci nejsou jisti, co přesně je způsobuje. Dosud je známo několik rizikových faktorů, včetně genetických, které se na vzniku revmatoidní artritidy podílejí. Jak ale přesně ke spuštění chorobného procesu dochází, zatím nikdo neví.

Kouření účinkuje spolu s rizikovými geny

V poslední době se hromadí stále více důkazů o tom, že důležitou roli při vzniku revmatoidní artritidy hraje kouření. Přestože se dosud neví jak, kouření vychází z epidemiologických studií jako jeden z hlavních rizikových faktorů. Pokud se jeho zatím nejasné účinky spojí s genetickou predispozicí (přítomnost genu, který zvyšuje riziko vzniku revmatoidní artritidy), stoupá pravděpodobnost onemocnění revmatoidní artritidou několikanásobně.

Jak kouření způsobuje revmatoidní artritidu

Kuřácký návyk je rizikový zvláště u lidí, kteří mají zároveň genetické riziko pro rozvoj revmatoidní artritidy. Kouření spolu s rizikovými geny pobízejí lidský imunitní systém k tvorbě specifických protilátek. Ty potom hrají zásadní roli v rozvoji autoimunitního onemocnění a kloubního zánětu. Tvorba autoprotilátek však není jediný způsob, jakým cigarety mohou spouštět a zhoršovat revmatoidní artritidu. Kouření má již samo o sobě škodlivý vliv na klouby a podporuje vznik nitrokloubního zánětu. Také se ukázalo, že kouření podporuje tvorbu revmatoidního faktoru (slovníček odborných výrazů), a to dokonce i u lidí, kteří ještě nemají žádné známky onemocnění.

Kouření výrazně zhoršuje průběh onemocnění

Přestože není znám přesný mechanismus, jakým kouření zasahuje do rozvoje autoimunitní reakce, epidemiologická data hovoří jasně. Kuřák má zhruba dvojnásobnou šanci než nekuřák, že se u něj revmatoidní artritida objeví. Zvláště zhoubný vliv pak má kouření u těch lidí, kteří již revmatoidní artritidou onemocněli. Pokud se ani pak nerozhodli se svého návyku vzdát, je velmi pravděpodobné, že průběh jejich nemoci bude vážnější a komplikovanější než u nekuřáků. Kuřák má vyšší pravděpodobnost, že v průběhu jeho onemocnění budou kromě kloubů postiženy i další orgány, například plíce, ledviny nebo srdce. Přestat kouřit je tedy i v případě revmatoidní artritidy více než výhodné.

(vek)

Zdroj: www.ncbi.nlm.nih.gov
www.medscape.com/viewarticle/538097
thescooponsmoking.org