Opalování má možná vedle negativních dopadů i jeden pozitivní: podle nového zjištění by mohly mít starší ženy, které mají pravidelný přísun slunečního záření, nižší riziko rozvoje revmatoidní artritidy.
Opalování má možná vedle negativních dopadů i jeden pozitivní: podle
nového zjištění by mohly mít starší ženy, které mají pravidelný přísun
slunečního záření, nižší riziko rozvoje revmatoidní artritidy.
Věkem to není
Zdá
se totiž, že takto působí sluneční záření díky své UVB (ultrafialové)
složce. Tento efekt byl však patrný pouze u žen s vyšším počtem roků,
ovšem příčinou nejspíše není samotný věk. Mladší příslušnice něžného
pohlaví se zřejmě více obávají škodlivého efektu slunečního záření na
kůži, a proto se všemi možnými způsoby snaží tuto expozici snižovat.
Rozdíly v přístupu
Výzkumu,
který měl nakonec dvě fáze, se zúčastnilo přibližně 235 000 jedinců.
První fáze zahrnovala sledování zdravotních sester ve věku 30 až 55 let a
probíhala v letech 1976–2008. Ve druhé fázi byl věk omezen na 25 až 42
let a výzkum trval od roku 1989 do roku 2009.
Množství UVB záření, kterému byly zdravotní sestry během výzkumu vystavovány, bylo odhadováno na základě místa, kde bydlely.
Na konci druhé fáze této studie se revmatoidní artritida objevila u 1 314 žen.
Ženy z první fáze (30 až 55 let), u kterých byla expozice UVB záření nejvyšší, však měly o pětinu nižší riziko, že se u nich rozvine artritida, než u kolegyň s nejnižší úrovní expozice.
Žádná taková asociace nebyla ale zjištěna u respondentek z druhé fáze. Ženy byly mladší a nejspíše si více uvědomovaly nebezpečí, které pramení z nadměrného působení slunečního záření na lidskou pokožku. Proto se mu snažily vyhýbat.
Zatím jen domněnky
Bylo tedy
prokázáno spojení mezi nadměrným působením UVB záření a nižším rizikem
revmatoidní artritidy. Bohužel ale ze současných zjištění nelze říci,
zda jde opravdu o vztah příčina – následek. Také není znám mechanismus,
kterým UV záření toto riziko snižuje. Vědci se domnívají, že by to mohlo
být díky produkci vitaminu D v kůži při vystavení slunečnímu záření.
S čím vším pomáhá pacientům s revmatickými nemocemi ergoterapie? Co konkrétně mohou lidé očekávat při návštěvě ergoterapeuta a jaké pomůcky jim uhradí zdravotní pojišťovna? Odpovědi nejen na tyto praktické otázky nám poskytla ergoterapeutka Bc. Hana Šmucrová z pražského Revmatologického ústavu.
Lidé trpící artritidou mají v závislosti na typu a závažnosti svého postižení různé zdravotní, osobní i emoční potřeby. Jejich nemoc může být natolik závažná, že se neobejdou bez pomoci svého okolí. Má-li být tato pomoc účinná, je třeba ji zacílit správným směrem.
Revmatoidní artritida patří mezi autoimunitní onemocnění, u kterých si dosud odborníci nejsou jisti, co přesně je způsobuje. Dosud je známo několik rizikových faktorů, včetně genetických, které se na vzniku revmatoidní artritidy podílejí. Jak ale přesně ke spuštění chorobného procesu dochází, zatím nikdo neví.
Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivá revmatická choroba, jíž trpí zhruba jedno procento naší populace. I když nejčastěji postihuje lidi ve středním a vyšším věku, nevyhýbá se ani mladým ženám, které by rády založily rodinu. Sama revmatoidní artritida (RA) mateřství nebrání a těhotenství může probíhat nekomplikovaně. „Graviditu je ale nutno dobře naplánovat na dobu, kdy je žena, respektive její nemoc, v dobrém stavu, tedy s nižší aktivitou, a kdy nebere léky, které se neslučují s těhotenstvím,“ upozorňuje MUDr. Dana Tegzová z Revmatologického ústavu a Revmatologické kliniky, 1. LF UK, Praha.
Příprava Vánoc je náročná i pro zdravé lidi, co teprve pro nás revmatiky! Tyto Vánoce ale budou výjimečné, všechny problémy jsme totiž za vás předem vyřešili. A pokud nikoliv, alespoň vám vyloudíme úsměv na tváři.
Neexistuje jeden jediný test, pomocí kterého by lékaři dokázali diagnostikovat revmatoidní artritidu. Důležitou roli při určování této nemoci ale hrají krevní rozbory. Prozradíme, které hodnoty lékaře zajímají a co vše se díky krvi mohou o vaší chorobě dozvědět.
