Opalování má možná vedle negativních dopadů i jeden pozitivní: podle nového zjištění by mohly mít starší ženy, které mají pravidelný přísun slunečního záření, nižší riziko rozvoje revmatoidní artritidy.
Opalování má možná vedle negativních dopadů i jeden pozitivní: podle
nového zjištění by mohly mít starší ženy, které mají pravidelný přísun
slunečního záření, nižší riziko rozvoje revmatoidní artritidy.
Věkem to není
Zdá
se totiž, že takto působí sluneční záření díky své UVB (ultrafialové)
složce. Tento efekt byl však patrný pouze u žen s vyšším počtem roků,
ovšem příčinou nejspíše není samotný věk. Mladší příslušnice něžného
pohlaví se zřejmě více obávají škodlivého efektu slunečního záření na
kůži, a proto se všemi možnými způsoby snaží tuto expozici snižovat.
Rozdíly v přístupu
Výzkumu,
který měl nakonec dvě fáze, se zúčastnilo přibližně 235 000 jedinců.
První fáze zahrnovala sledování zdravotních sester ve věku 30 až 55 let a
probíhala v letech 1976–2008. Ve druhé fázi byl věk omezen na 25 až 42
let a výzkum trval od roku 1989 do roku 2009.
Množství UVB záření, kterému byly zdravotní sestry během výzkumu vystavovány, bylo odhadováno na základě místa, kde bydlely.
Na konci druhé fáze této studie se revmatoidní artritida objevila u 1 314 žen.
Ženy z první fáze (30 až 55 let), u kterých byla expozice UVB záření nejvyšší, však měly o pětinu nižší riziko, že se u nich rozvine artritida, než u kolegyň s nejnižší úrovní expozice.
Žádná taková asociace nebyla ale zjištěna u respondentek z druhé fáze. Ženy byly mladší a nejspíše si více uvědomovaly nebezpečí, které pramení z nadměrného působení slunečního záření na lidskou pokožku. Proto se mu snažily vyhýbat.
Zatím jen domněnky
Bylo tedy
prokázáno spojení mezi nadměrným působením UVB záření a nižším rizikem
revmatoidní artritidy. Bohužel ale ze současných zjištění nelze říci,
zda jde opravdu o vztah příčina – následek. Také není znám mechanismus,
kterým UV záření toto riziko snižuje. Vědci se domnívají, že by to mohlo
být díky produkci vitaminu D v kůži při vystavení slunečnímu záření.
Revmatoidní artritida je onemocnění, které začíná plíživě a pomalu a jeho příznaky se následně stupňují v průběhu mnoha týdnů a měsíců. Poznejte přicházející artritidu včas a vyrazte k lékaři co nejdříve!
Velká část z více než 80 tisíc lidí, které u nás trápí revmatická onemocnění, je v produktivním věku, v podobě juvenilní idiopatické artritidy se ale vyskytují i u dětí. Potřebnou změnu pohledu na současnou léčbu revmatoidní artritidy nastartovala kampaň Revma výzva, díky níž se podařilo prosadit úhradu biologické léčby už ve stadiu střední závažnosti onemocnění. Jak moc důležitý je tento krok pro pacienty a co dalšího jim pomáhá, se dozvíte v rozhovoru s Editou Müllerovou, předsedkyní pacientské organizace Revma Liga Česká republika, z.s.
Revmatoidní artritida je dlouhodobé a komplikované onemocnění především kvůli tomu, že dosud není známa jeho příčina. Ze stejného důvodu není proto snadná ani jeho léčba. Lékaři volí tzv. léčbu symptomatickou, která ovlivňuje příznaky (symptomy) nemoci, ale vlastní vyvolávající příčinu samozřejmě nevyřeší
Běžným příznakem u více než poloviny pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA) bývá únava. Vyskytuje se nejčastěji u dětí s aktivním onemocněním. Přijít na původ obtíží nemusí být vůbec jednoduché, někdy je od lékařů, rodičů i samotných malých pacientů k objasnění příčiny zapotřebí doslova detektivní práce.
Juvenilní idiopatická artritida (JIA) je nejčastější typ artritidy, která postihuje děti. Za posledních dvacet let léčba pokročila a výrazně se tak zlepšila prognóza, a to zejména s příchodem biologických léků. Pro JIA je charakteristické období střídání remise a relapsu...
Pravidelné cvičení utužuje fyzické i psychické zdraví. Toto pravidlo platí dvojnásob pro jedince trpící revmatoidní artritidou. Vědecké výzkumy totiž ukazují, že pohyb zlepšuje pohyblivost kloubů, brání rozvoji svalové slabosti a přispívá k udržení duševní pohody.
