Nadváha představuje významné zdravotní riziko i pro zcela „zdravého“ člověka. Pro pacienty s revmatoidní artritidou je ale obezita daleko větším problémem. Chorobou postižené klouby jsou totiž nadbytečnými kilogramy nepřiměřeně zatěžovány a jejich degenerace probíhá o to rychleji...
avíc lidé trpící JIA (juvenilní idiopatickou artritidou) mají k obezitě jistě větší předpoklady. Jednak je jejich fyzická aktivita obvykle omezená kvůli bolesti kloubů, jednak někteří musí užívat léky – kortikoidy, jejichž nežádoucím účinkem je obezita.
Váha pod kontrolou
Dítě s JIA by tedy mělo mít takový režim, aby se vzniku obezity pokud možno zabránilo. Součástí léčby proto musí být jak přiměřená fyzická aktivita, tak adekvátní a zdravá strava, která dítěti na jedné straně zabezpečí všechnu potřebnou energii pro růst a boj s nemocí, ale na druhé straně nepovede k nadváze.
Různých „zaručených“ diet ke snížení nadváhy existují tisíce. Velká vědecká studie publikovaná v loňském roce v New England Journal of Medicine srovnávala čtyři typy diet u více než 800 obézních osob. Dietní režimy byly: nízkotučná strava s průměrným obsahem bílkovin, nízkotučná s vysokým obsahem bílkovin, vysokotučná s průměrným množstvím bílkovin a konečně dieta s vysokým množstvím tuků i bílkovin.
Omezte energetický příjem
Výsledky srovnávací studie vědce poněkud překvapily. Očekávali, že dieta s vyšším obsahem bílkovin povede k významnějšímu snížení hmotnosti, to se ale nepotvrdilo. Hlavním společným jmenovatelem bylo celkové snížení přijímaných kalorií bez většího rozdílu v jejich formě. Rozdíl byl ovšem v tom, že pacienti na dietě s vyšším obsahem bílkovin si zachovali více svalové hmoty a ztratili spíše tělesný tuk.
Drastické diety nejsou řešením
U dětí s JIA jsou rozhodně nevhodné veškeré „drastické“ typy diet, kterými se mnohdy moří dospělí lidé. Vždy by měla zůstat zachována pestrost stravy a její rovnoměrné složení, omezit je třeba hlavně sladké nápoje a smažená jídla. Dietní opatření je dobré konzultovat s revmatologem a přizpůsobit na míru dítěti.
Léky, změny v životosprávě i pravidelný pohyb – to vše má pozitivní vliv na průběh revmatoidní artritidy. Aby vám však sport neublížil a cvičení mělo jen pozitivní dopady, to by měl ohlídat odborník, tedy fyzioterapeut.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Zda se u člověka během života rozvine revmatoidní artritida, či nikoliv, to může ovlivnit řada okolností. Vedle těch genetických hraje roli mnoho faktorů vnějších. Jedním z nich je zřejmě i skutečnost, zda žena v minulosti kojila, nebo ne. Alespoň to tvrdí nedávno provedená čínská studie.
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covidu-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Na to jsme se mj. zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
Existují pohybové aktivity, které lidem trpícím některou z revmatických nemocí nijak neubližují. Stejně tak však jsou jisté druhy sportovních disciplín, které pro revmatiky z hlediska jejich onemocnění vhodné rozhodně nejsou.
