Pokud vás bolí klouby a vaše pohyblivost a s ní i kvalita života se zhoršuje, něco je jistě v nepořádku. Možná se jedná o revmatoidní artritidu, lidově revma.
Nepodceňte lékařskou prohlídku
Váš praktický lékař může vyslovit podezření na tuto autoimunitní chorobu na základě vašich příznaků. Proto vás pošle na vyšetření ke specialistovi – revmatologovi. Ten musí určit, jestli se opravdu jedná právě o revmatoidní artritidu, nebo o jiný kloubní zánět. Aby byla diagnóza spolehlivá, lékař se vyptá na vaše obtíže a rodinnou anamnézu (onemocnění vyskytující se u vašich blízkých příbuzných). Pečlivě vás vyšetří a následně vás odešle k provedení různých testů.
Lze poznat revma z krve?
Při posuzování vašeho zdravotního stavu je zásadní, aby lékař pečlivě prohlédl a vyšetřil všechny klouby vašeho těla. Zaměří se na otoky, bolest, zarudnutí kůže a omezení pohyblivosti. Pro revmatoidní artritidu je typické, že postihuje klouby symetricky. Při tomto tzv. fyzikálním vyšetření se může rovněž prokázat i zvýšená teplota či přítomnost revmatických uzlíků. Následně vás revmatolog odešle na krev. Jak lze poznat artritidu z krve? Revmatoidní artritida je, jak již bylo zmíněno, autoimunitní onemocnění charakteristické tím, že tělo vytváří protilátky proti strukturám kloubu. Tyto protilátky lze z krve zjistit. Někdy je to ovšem svízelné – revmatoidní faktor se prokáže u 80 % pacientů a na druhou stranu tento faktor prokazujeme i u jiných kloubních onemocnění. To protilátka anti-CCP ukazuje na diagnózu revmatoidní artritidy více jednoznačně, ale prokazujeme ji jen u 60 % pacientů. Posuzuje se i sedimentace a hodnoty CRP (signalizují přítomnost zánětu).
Posviťme si na klouby
Dále přichází ke slovu zobrazovací metody – rentgen, ultrazvuk, magnetická rezonance. Pokud se ale například na rentgenu nenaleznou žádné změny, neznamená to, že je revmatoidní artritida vyloučena. Jen změny v kloubu ještě nejsou tak velké, aby se projevily na snímku.
Obléci si košili, zapnout zip nebo zavázat tkaničky je něco, o čem většina z nás ani nepřemýšlí. Jiné je to ve chvíli, kdy při zapínání knoflíčků pociťujeme silnou bolest prstů a zapnout si zip se stává nemožným. A co teprve taková chůze v botách na podpatku! I s těmito omezeními se ale můžete blýsknout vkusným a moderním outfitem.
Bolest v dolní části zad, ranní ztuhlost, záněty končetinových kloubů a svalových úponů, ale také poruchy vidění. Poměrně vzácná forma autoimunitního onemocnění páteřních kloubů může mít řadu projevů, které nemusí vést ke stanovení správné diagnózy. Obzvláště když na rentgenových snímcích nejsou patrné zánětlivé změny v oblasti páteře.
Podle nového výzkumu britských lékařů se zdá, že by mohl být překonán jeden z mýtů o revmatoidní artritidě. Revmatici už pravděpodobně nebudou varováni před pohybem, ale naopak jim pohyb a posilování mohou přinést úlevu!
„Bude mrznout, cítím to v kostech.“ Možná jste i vy slyšeli tyto předpovědi počasí od lidí, kteří trpí artritidou. A možná vás překvapuje, že se často také vyplní. Ve skutečnosti to není nic neobvyklého. Tito lidé jsou totiž velmi citliví na změnu počasí, hlavně pokud se blíží ochlazení, déšť nebo sněhová vánice. Artritida postihuje velkou část populace...
Hlavním cílem léčby revmatoidní artritidy je navození klidového stadia, či alespoň snížení aktivity nemoci na minimum. Zabránit nevratnému poškození kloubů je důležité pro každodenní život pacienta. Skutečným průlomem je v tomto směru tzv. cílená léčba.
Léčba revmatoidní artritidy zdaleka nespočívá pouze v užívání medikamentů. Nápomocná může být rovněž rehabilitace, fyzikální léčba a přírodní léčba, za kterou můžete docházet ambulantně nebo ji v intenzivnější podobě využívat během pobytu v lázních. Co lze od takové terapie očekávat?
