Pokud vás bolí klouby a vaše pohyblivost a s ní i kvalita života se zhoršuje, něco je jistě v nepořádku. Možná se jedná o revmatoidní artritidu, lidově revma.

Nepodceňte lékařskou prohlídku

Váš praktický lékař může vyslovit podezření na tuto autoimunitní chorobu na základě vašich příznaků. Proto vás pošle na vyšetření ke specialistovi – revmatologovi. Ten musí určit, jestli se opravdu jedná právě o revmatoidní artritidu, nebo o jiný kloubní zánět. Aby byla diagnóza spolehlivá, lékař se vyptá na vaše obtíže a rodinnou anamnézu (onemocnění vyskytující se u vašich blízkých příbuzných). Pečlivě vás vyšetří a následně vás odešle k provedení různých testů.

Lze poznat revma z krve?

Při posuzování vašeho zdravotního stavu je zásadní, aby lékař pečlivě prohlédl a vyšetřil všechny klouby vašeho těla. Zaměří se na otoky, bolest, zarudnutí kůže a omezení pohyblivosti. Pro revmatoidní artritidu je typické, že postihuje klouby symetricky. Při tomto tzv. fyzikálním vyšetření se může rovněž prokázat i zvýšená teplota či přítomnost revmatických uzlíků. Následně vás revmatolog odešle na krev. Jak lze poznat artritidu z krve? Revmatoidní artritida je, jak již bylo zmíněno, autoimunitní onemocnění charakteristické tím, že tělo vytváří protilátky proti strukturám kloubu. Tyto protilátky lze z krve zjistit. Někdy je to ovšem svízelné – revmatoidní faktor se prokáže u 80 % pacientů a na druhou stranu tento faktor prokazujeme i u jiných kloubních onemocnění. To protilátka anti-CCP ukazuje na diagnózu revmatoidní artritidy více jednoznačně, ale prokazujeme ji jen u 60 % pacientů. Posuzuje se i sedimentace a hodnoty CRP (signalizují přítomnost zánětu).

Posviťme si na klouby

Dále přichází ke slovu zobrazovací metody – rentgen, ultrazvuk, magnetická rezonance. Pokud se ale například na rentgenu nenaleznou žádné změny, neznamená to, že je revmatoidní artritida vyloučena. Jen změny v kloubu ještě nejsou tak velké, aby se projevily na snímku.

(brbr)

Zdroj: 
www.arthritis.org