Možností, jak řešit revmatoidní artritidu, je celá řada. Prozradíme, s čím dokážou pomoci lékaři, ale i co pro své zdraví můžete udělat vy sami.
Procvičte se ke zlepšení
Velmi důležitou složkou terapie revmatoidní artritidy je pravidelné cvičení a rehabilitace. Sport vás udrží v dobré fyzické kondici, zlepší pohyblivost kloubů a posílí svaly. Vhodné je zejména plavání, jóga nebo například taiči. Poslední zmiňovaná aktivita zahrnuje jemné protahování a cvičení je provázené hlubokým soustředěným prodýcháváním každého pohybu. Odbourává stres a navozuje pocit pohody. Důležitá je i správná výživa – mezi vhodné doplňky stravy patří rybí či rostlinné oleje.
Pilulka zmírní zánět
Při léčbě artritidy se používají nesteroidní antiflogistika. To jsou léky proti zánětu, které rovněž tlumí bolest. Patří sem například ibuprofen. Tyto preparáty mívají ale často nežádoucí vedlejší účinky. Jde o bolesti žaludku, zvonění v uších a poruchy funkce jater. Mezi další léky úspěšně potlačující zánět patří kortikosteroidy, které rovněž dokážou zpomalovat průběh nemoci. I ony však mají nepříjemné dopady. Nejvíce obtěžuje přibírání na váze nebo snížení imunitní odpovědi organismu. Kortikosteroidy se často předepisují též nárazově, při zhoršení příznaků nemoci.
Přesným směrem
Velmi nadějnou se v případě revmatoidní artritidy jeví cílená léčba. Ta je přesně zaměřena proti zdroji zánětu, kterým je tumor nekrotizující faktor (TNF). Tento faktor stimuluje imunitní systém k nepřiměřené reakci, takže útočí na klouby vlastního těla. Díky „protiléku“ anti-TNF (anti-tumor nekrotizující faktor) je účinek TNF vyrušen.
Razantnější zásah
Pokud nic nepomáhá, může přijít ke slovu i skalpel. Mezi nejčastější zákroky prováděné u pacientů s revmatoidní artritidou patří tzv. synektomie. Při této operaci se odstraňuje zanícený kloubní obal. Chirurgie se také zabývá výkony na šlachách nebo výměnou kloubů.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Revmatickými nemocemi netrpí jen dospělí. Postiženy mohou být i děti – a to i ty nejmenší. Juvenilní revmatoidní artritidou trpí přibližně 30–150 na 100 000 dětí ve věku do 16 let...
Francouzští vědci prokázali, že aerobní cvičení je bezpečné pro lidi trpící revmatoidní artritidou i jinými revmatickými nemocemi. Spolu se zlepšením funkce srdce a plic zmírňuje bolesti kloubů, a tím zlepšuje kvalitu života těchto pacientů.
Hned poté, co vám stanoví diagnózu revmatického onemocnění, se možná budete bránit zahájení agresivní léčby, když vlastně ještě nemáte až tak vážné potíže. Nebojte se v tom případě uposlechnout rady lékaře, je to pro vaše dobro.
Bolest v dolní části zad, ranní ztuhlost, záněty končetinových kloubů a svalových úponů, ale také poruchy vidění. Poměrně vzácná forma autoimunitního onemocnění páteřních kloubů může mít řadu projevů, které nemusí vést ke stanovení správné diagnózy. Obzvláště když na rentgenových snímcích nejsou patrné zánětlivé změny v oblasti páteře.
