Možností, jak řešit revmatoidní artritidu, je celá řada. Prozradíme, s čím dokážou pomoci lékaři, ale i co pro své zdraví můžete udělat vy sami.
Procvičte se ke zlepšení
Velmi důležitou složkou terapie revmatoidní artritidy je pravidelné cvičení a rehabilitace. Sport vás udrží v dobré fyzické kondici, zlepší pohyblivost kloubů a posílí svaly. Vhodné je zejména plavání, jóga nebo například taiči. Poslední zmiňovaná aktivita zahrnuje jemné protahování a cvičení je provázené hlubokým soustředěným prodýcháváním každého pohybu. Odbourává stres a navozuje pocit pohody. Důležitá je i správná výživa – mezi vhodné doplňky stravy patří rybí či rostlinné oleje.
Pilulka zmírní zánět
Při léčbě artritidy se používají nesteroidní antiflogistika. To jsou léky proti zánětu, které rovněž tlumí bolest. Patří sem například ibuprofen. Tyto preparáty mívají ale často nežádoucí vedlejší účinky. Jde o bolesti žaludku, zvonění v uších a poruchy funkce jater. Mezi další léky úspěšně potlačující zánět patří kortikosteroidy, které rovněž dokážou zpomalovat průběh nemoci. I ony však mají nepříjemné dopady. Nejvíce obtěžuje přibírání na váze nebo snížení imunitní odpovědi organismu. Kortikosteroidy se často předepisují též nárazově, při zhoršení příznaků nemoci.
Přesným směrem
Velmi nadějnou se v případě revmatoidní artritidy jeví cílená léčba. Ta je přesně zaměřena proti zdroji zánětu, kterým je tumor nekrotizující faktor (TNF). Tento faktor stimuluje imunitní systém k nepřiměřené reakci, takže útočí na klouby vlastního těla. Díky „protiléku“ anti-TNF (anti-tumor nekrotizující faktor) je účinek TNF vyrušen.
Razantnější zásah
Pokud nic nepomáhá, může přijít ke slovu i skalpel. Mezi nejčastější zákroky prováděné u pacientů s revmatoidní artritidou patří tzv. synektomie. Při této operaci se odstraňuje zanícený kloubní obal. Chirurgie se také zabývá výkony na šlachách nebo výměnou kloubů.
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covidu-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Na to jsme se mj. zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
Většina z nás si s pojmem artritida v první řadě spojí onemocnění kloubů. U té revmatoidní však mohou být autoimunitním procesem zasažené i další orgány.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
Práce vsedě je pro řadu lidí samozřejmostí i za „běžných“ okolností. Ovšem s dobou covidovou přišel i významný fenomén práce z domova. Jak si poradit s dlouhým sezením u počítače často v ne příliš optimálních podmínkách, aniž bychom si zdevastovali svou tělesnou schránku?
Podle výsledků studie představené na EULAR 2010, výročním kongresu Evropské ligy proti revmatismu v Římě, trpí partneři a příbuzní nově diagnostikovaných s revmatickou artritidou stejně jako samotní nemocní pacienti.
Revmatoidní artritida je obecně považována za chronické celoživotní onemocnění. Díky moderní léčbě však dochází u řady nemocných k dramatickému zlepšení projevů a zpomalení průběhu onemocnění. Cílem současné léčby je kromě zlepšení kvality života nemocných také dosažení remise, tedy stavu, při kterém dochází k ústupu příznaků nemoci.
