Možností, jak řešit revmatoidní artritidu, je celá řada. Prozradíme, s čím dokážou pomoci lékaři, ale i co pro své zdraví můžete udělat vy sami.
Procvičte se ke zlepšení
Velmi důležitou složkou terapie revmatoidní artritidy je pravidelné cvičení a rehabilitace. Sport vás udrží v dobré fyzické kondici, zlepší pohyblivost kloubů a posílí svaly. Vhodné je zejména plavání, jóga nebo například taiči. Poslední zmiňovaná aktivita zahrnuje jemné protahování a cvičení je provázené hlubokým soustředěným prodýcháváním každého pohybu. Odbourává stres a navozuje pocit pohody. Důležitá je i správná výživa – mezi vhodné doplňky stravy patří rybí či rostlinné oleje.
Pilulka zmírní zánět
Při léčbě artritidy se používají nesteroidní antiflogistika. To jsou léky proti zánětu, které rovněž tlumí bolest. Patří sem například ibuprofen. Tyto preparáty mívají ale často nežádoucí vedlejší účinky. Jde o bolesti žaludku, zvonění v uších a poruchy funkce jater. Mezi další léky úspěšně potlačující zánět patří kortikosteroidy, které rovněž dokážou zpomalovat průběh nemoci. I ony však mají nepříjemné dopady. Nejvíce obtěžuje přibírání na váze nebo snížení imunitní odpovědi organismu. Kortikosteroidy se často předepisují též nárazově, při zhoršení příznaků nemoci.
Přesným směrem
Velmi nadějnou se v případě revmatoidní artritidy jeví cílená léčba. Ta je přesně zaměřena proti zdroji zánětu, kterým je tumor nekrotizující faktor (TNF). Tento faktor stimuluje imunitní systém k nepřiměřené reakci, takže útočí na klouby vlastního těla. Díky „protiléku“ anti-TNF (anti-tumor nekrotizující faktor) je účinek TNF vyrušen.
Razantnější zásah
Pokud nic nepomáhá, může přijít ke slovu i skalpel. Mezi nejčastější zákroky prováděné u pacientů s revmatoidní artritidou patří tzv. synektomie. Při této operaci se odstraňuje zanícený kloubní obal. Chirurgie se také zabývá výkony na šlachách nebo výměnou kloubů.
Když se řekne revma, většina lidí si představí stáří a s ním spojené změny na kloubech. Je to však mylné spojení. Opotřebování kloubů je příčinou artrózy, zatímco revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění, které postihuje nejčastěji mladé lidi, nezřídka i děti.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Artritické nemoci s sebou kromě bolestí přináší pacientovi většinou i problémy s hybností. Může jít o ranní ztuhlost kloubů nebo omezení rozsahu pohybu končetiny. Při bolestech kloubů na nohách však existuje poměrně jednoduchý úlevný recept. Stačí začít více chodit.
Pokud trpíte revmatoidní artritidou, vaše dny mohou být velmi náročné. Přinášíme proto 5 tipů, jak zvládnout běžné denní aktivity s minimální bolestí a bez zbytečných ztrát energie.
Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivá revmatická choroba, jíž trpí zhruba jedno procento naší populace. I když nejčastěji postihuje lidi ve středním a vyšším věku, nevyhýbá se ani mladým ženám, které by rády založily rodinu. Sama revmatoidní artritida (RA) mateřství nebrání a těhotenství může probíhat nekomplikovaně. „Graviditu je ale nutno dobře naplánovat na dobu, kdy je žena, respektive její nemoc, v dobrém stavu, tedy s nižší aktivitou, a kdy nebere léky, které se neslučují s těhotenstvím,“ upozorňuje MUDr. Dana Tegzová z Revmatologického ústavu a Revmatologické kliniky, 1. LF UK, Praha.
Revmatoidní artritida je zánětlivé autoimunitní onemocnění. To znamená, že některé buňky imunitního systému se vymykají kontrole a poškozují tkáně vlastního těla. Pro tuto chorobu je charakteristické poškození kloubů, ale vzácné není ani postižení jiných orgánů.
