Možností, jak řešit revmatoidní artritidu, je celá řada. Prozradíme, s čím dokážou pomoci lékaři, ale i co pro své zdraví můžete udělat vy sami.
Procvičte se ke zlepšení
Velmi důležitou složkou terapie revmatoidní artritidy je pravidelné cvičení a rehabilitace. Sport vás udrží v dobré fyzické kondici, zlepší pohyblivost kloubů a posílí svaly. Vhodné je zejména plavání, jóga nebo například taiči. Poslední zmiňovaná aktivita zahrnuje jemné protahování a cvičení je provázené hlubokým soustředěným prodýcháváním každého pohybu. Odbourává stres a navozuje pocit pohody. Důležitá je i správná výživa – mezi vhodné doplňky stravy patří rybí či rostlinné oleje.
Pilulka zmírní zánět
Při léčbě artritidy se používají nesteroidní antiflogistika. To jsou léky proti zánětu, které rovněž tlumí bolest. Patří sem například ibuprofen. Tyto preparáty mívají ale často nežádoucí vedlejší účinky. Jde o bolesti žaludku, zvonění v uších a poruchy funkce jater. Mezi další léky úspěšně potlačující zánět patří kortikosteroidy, které rovněž dokážou zpomalovat průběh nemoci. I ony však mají nepříjemné dopady. Nejvíce obtěžuje přibírání na váze nebo snížení imunitní odpovědi organismu. Kortikosteroidy se často předepisují též nárazově, při zhoršení příznaků nemoci.
Přesným směrem
Velmi nadějnou se v případě revmatoidní artritidy jeví cílená léčba. Ta je přesně zaměřena proti zdroji zánětu, kterým je tumor nekrotizující faktor (TNF). Tento faktor stimuluje imunitní systém k nepřiměřené reakci, takže útočí na klouby vlastního těla. Díky „protiléku“ anti-TNF (anti-tumor nekrotizující faktor) je účinek TNF vyrušen.
Razantnější zásah
Pokud nic nepomáhá, může přijít ke slovu i skalpel. Mezi nejčastější zákroky prováděné u pacientů s revmatoidní artritidou patří tzv. synektomie. Při této operaci se odstraňuje zanícený kloubní obal. Chirurgie se také zabývá výkony na šlachách nebo výměnou kloubů.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Myslete na své zdraví. Pečujte o své tělo. Tyto věty dnes a denně vidíme a slyšíme takřka na každém kroku. Zdaleka ne každý si však tyto rady bere k srdci. Přitom pár hodin týdně stačí na to, abyste se cítili mnohem lépe. U lidí s revmatoidní artritidou to platí dvojnásob.
Léčba revmatoidní artritidy má několik stupňů. Kromě úpravy životosprávy a rehabilitace je často nutné sáhnout i po lécích. Jaké jsou dnešní možnosti farmakologické terapie?
Revmatoidní artritida ale i osteoartritida postihují často zánětlivým procesem drobné klouby ruky. Než dojde k deformaci ruky, je možné využít řadu léků (zejména imunosupresiva a biologickou léčbu).
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
