Možností, jak řešit revmatoidní artritidu, je celá řada. Prozradíme, s čím dokážou pomoci lékaři, ale i co pro své zdraví můžete udělat vy sami.
Procvičte se ke zlepšení
Velmi důležitou složkou terapie revmatoidní artritidy je pravidelné cvičení a rehabilitace. Sport vás udrží v dobré fyzické kondici, zlepší pohyblivost kloubů a posílí svaly. Vhodné je zejména plavání, jóga nebo například taiči. Poslední zmiňovaná aktivita zahrnuje jemné protahování a cvičení je provázené hlubokým soustředěným prodýcháváním každého pohybu. Odbourává stres a navozuje pocit pohody. Důležitá je i správná výživa – mezi vhodné doplňky stravy patří rybí či rostlinné oleje.
Pilulka zmírní zánět
Při léčbě artritidy se používají nesteroidní antiflogistika. To jsou léky proti zánětu, které rovněž tlumí bolest. Patří sem například ibuprofen. Tyto preparáty mívají ale často nežádoucí vedlejší účinky. Jde o bolesti žaludku, zvonění v uších a poruchy funkce jater. Mezi další léky úspěšně potlačující zánět patří kortikosteroidy, které rovněž dokážou zpomalovat průběh nemoci. I ony však mají nepříjemné dopady. Nejvíce obtěžuje přibírání na váze nebo snížení imunitní odpovědi organismu. Kortikosteroidy se často předepisují též nárazově, při zhoršení příznaků nemoci.
Přesným směrem
Velmi nadějnou se v případě revmatoidní artritidy jeví cílená léčba. Ta je přesně zaměřena proti zdroji zánětu, kterým je tumor nekrotizující faktor (TNF). Tento faktor stimuluje imunitní systém k nepřiměřené reakci, takže útočí na klouby vlastního těla. Díky „protiléku“ anti-TNF (anti-tumor nekrotizující faktor) je účinek TNF vyrušen.
Razantnější zásah
Pokud nic nepomáhá, může přijít ke slovu i skalpel. Mezi nejčastější zákroky prováděné u pacientů s revmatoidní artritidou patří tzv. synektomie. Při této operaci se odstraňuje zanícený kloubní obal. Chirurgie se také zabývá výkony na šlachách nebo výměnou kloubů.
Revmatoidní artritida patří mezi autoimunitní onemocnění, u kterých si dosud odborníci nejsou jisti, co přesně je způsobuje. Dosud je známo několik rizikových faktorů, včetně genetických, které se na vzniku revmatoidní artritidy podílejí. Jak ale přesně ke spuštění chorobného procesu dochází, zatím nikdo neví.
Revmatoidní artritida je jen obtížně léčitelné autoimunitní onemocnění. Lékaři se doposud revmatoidní artritidu nejrůznějšími způsoby snažili především zpomalit a ulevit nemocnému od tolik omezujících obtíží, především od bolesti. Dnes dokážou mnohem více. Mají totiž k dispozici biologickou neboli cílenou léčbu.
Na výročním zasedání Radiologické společnosti v Severní Americe padlo v prosinci 2009 překvapivé tvrzení – nadměrná fyzická aktivita může u mužů a žen ve středním věku způsobit postižení kolenních kloubů a také zvyšovat riziko vzniku osteoartritidy.
Revmatoidní artritida je chronické autoimunitní onemocnění vyznačující se zánětem kloubů, který poškozuje chrupavku i kosti. První příznaky mohou přicházet velmi nenápadně. Při efektivní diagnostice by ale mohly pomoci krevní testy.
Juvenilní idiopatická artritida (JIA) je nejčastější typ artritidy, která postihuje děti. Za posledních dvacet let léčba pokročila a výrazně se tak zlepšila prognóza, a to zejména s příchodem biologických léků. Pro JIA je charakteristické období střídání remise a relapsu...
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
