Novinky - revmatoidní artritida

Cílená terapie: nejen léčba, ale i ochrana před ztrátou zaměstnání?

6. 8. 2013

Podle nové studie si pacienti s revmatoidní artritidou, kteří jsou léčeni cílenou léčbou v časných stadiích nemoci, musí vzít volno z práce stejně často, jako když podstupují klasickou terapii.

Délka neschopenky

Výzkumníci z Karolinska institutu ve Švédsku vybrali náhodně skupinu 204 pacientů, u kterých se ani po třech nebo čtyřech měsících léčby metotrexátem nepodařilo dostat nemoc na přijatelně nízkou aktivitu.

Rozdělili je na dvě skupiny – první byla léčena cílenou biologickou terapií pomocí antiTNF protilátky (infliximab) a druhá dostávala klasickou terapii (sulfasalazin + hydrochychlorochin).
Zpočátku nebyl u pacientů žádný rozdíl a členové obou skupin museli mít kvůli svému zdravotnímu stavu průměrně 17 dní v měsíci volno z práce.
Po 21 měsících léčby došlo ke snížení počtu ztracených pracovních dní u pacientů na biologické terapii na asi 4,9 dne za měsíc, zatímco u klasicky léčených lidí na 6,2 dne.

Výsledky této studie tedy v žádném směru nijak výrazně nevyzdvihují biologickou léčbu nad klasickou.

Stav podobný

Závěry byly publikovány v časopise JAMA Internal Medicine. Autoři studie tvrdí, že časná agresivní léčba u pacientů s revmatoidní artritidou částečně předchází trendu narůstání ztracených pracovních dní. I přesto, že při léčbě infliximabem byla mnohem lepší kontrola nemoci v průběhu jednoho roku a lepší radiologické nálezy po dvou letech, tak nedošlo k nijak významnému snížení počtu ztracených dní v práci.

Řečník pro Arthritis Research UK (propagovali a vyvíjeli antiTNF terapii) nakonec konstatoval: „Pokud jsou lidé s revmatoidní artritidou na terapii, která je účinná při snižování zánětu a bolesti, pak je významný ekonomický benefit, jsou-li schopni se vrátit do práce nezávisle na léčbě, kterou dostávají.“

(cabi)

Zdroj: www.arthritisresearchuk.org

Hodnocení článku:

(4471 hodnocení - 2,9 z 5)

Další článek

Další doporučené články

K léčbě revmatického onemocnění přistupujte zodpovědně, vyplatí se to

Každému pacientovi s revmatickým onemocněním sdělí informace o správném užívání léku nejdříve jeho ošetřující lékař, revmatolog. Následně je pak připomene ještě lékárník, kterému je předepsaný recept předložen. Dodržování předepsané léčby už poté záleží jen na pacientovi. Právě nedůslednost na jeho straně může vyvolat mylný dojem, že léčba neúčinkuje, jak má. Lékaři často o tomto problému hovoří jako o nedostatečné adherenci k léčbě.

7. 11. 2018 Revmatoidní artritida