Cílená terapie: nejen léčba, ale i ochrana před ztrátou zaměstnání?
6. 8. 2013
Podle nové studie si pacienti s revmatoidní artritidou, kteří jsou léčeni cílenou léčbou v časných stadiích nemoci, musí vzít volno z práce stejně často, jako když podstupují klasickou terapii.
Podle nové studie si pacienti s revmatoidní artritidou, kteří jsou
léčeni cílenou léčbou v časných stadiích nemoci, musí vzít volno z práce
stejně často, jako když podstupují klasickou terapii. Co se zaměstnání
týká, jsou si tedy oba procesy podobné.
Délka neschopenky
Výzkumníci
z Karolinska institutu ve Švédsku vybrali náhodně skupinu 204 pacientů,
u kterých se ani po třech nebo čtyřech měsících léčby metotrexátem
nepodařilo dostat nemoc na přijatelně nízkou aktivitu.
Rozdělili je na dvě skupiny – první byla léčena cílenou biologickou terapií pomocí antiTNF protilátky (infliximab) a druhá dostávala klasickou terapii (sulfasalazin + hydrochychlorochin).
Zpočátku nebyl u pacientů žádný rozdíl a členové obou skupin museli mít kvůli svému zdravotnímu stavu průměrně 17 dní v měsíci volno z práce.
Po 21 měsících léčby došlo ke snížení počtu ztracených pracovních dní u pacientů na biologické terapii na asi 4,9 dne za měsíc, zatímco u klasicky léčených lidí na 6,2 dne.
Výsledky této studie tedy v žádném směru nijak výrazně nevyzdvihují biologickou léčbu nad klasickou.
Stav podobný
Závěry
byly publikovány v časopise JAMA Internal Medicine. Autoři studie
tvrdí, že časná agresivní léčba u pacientů s revmatoidní artritidou
částečně předchází trendu narůstání ztracených pracovních dní. I přesto,
že při léčbě infliximabem byla mnohem lepší kontrola nemoci v průběhu
jednoho roku a lepší radiologické nálezy po dvou letech, tak nedošlo
k nijak významnému snížení počtu ztracených dní v práci.
Řečník
pro Arthritis Research UK (propagovali a vyvíjeli antiTNF terapii)
nakonec konstatoval: „Pokud jsou lidé s revmatoidní artritidou na
terapii, která je účinná při snižování zánětu a bolesti, pak je významný
ekonomický benefit, jsou-li schopni se vrátit do práce nezávisle na
léčbě, kterou dostávají.“
Řada pacientů s psoriatickou artritidou se svých ošetřujících lékařů ptá, zda bezlepková dieta může pomoci při jejich onemocnění a zda by ji měli dodržovat. V současné době žádné takové obecné doporučení neexistuje a jasné důkazy o vztahu stravy obsahující lepek a průběhu jednotlivých autoimunitních onemocnění chybí. Mimo to je lidský organismus velmi komplexní systém a choroba u každého jedince probíhá odlišně. Všechny tyto skutečnosti je proto nutné brát v úvahu a případné doporučení bezlepkové diety zvažovat s ohledem na potřeby konkrétního pacienta.
Revmatoidní artritida je chronické autoimunitní onemocnění vyznačující se zánětem kloubů, který poškozuje chrupavku i kosti. První příznaky mohou přicházet velmi nenápadně. Při efektivní diagnostice by ale mohly pomoci krevní testy.
Některou z forem juvenilní idiopatické artritidy onemocní 1 dítě z 1000. Nemoc může propuknout v jakémkoliv věku, i když to zřídka bývá před šestým měsícem života. I přes tuto diagnózu by měl malý pacient vést v co největší míře normální život.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
