Lékaři různých oborů, často pak revmatologové, se setkávají s dotazy nemocných na účinnost tzv. biolampy, biosvětla, polarizovaného světla nebo světelné terapie.
Již staří Řekové…
Světlo se k léčení různých neduhů používá odjakživa. Zmínky o využití léčebného světla, především slunečního, nalezneme ve starých rukopisech z dávných civilizací – Egypta, Řecka a Říma, ale i Číny. Za otce moderní světelné terapie se považuje faerský lékař Niels Finsen, který za svoji práci obdržel roku 1903 Nobelovu cenu. V posledních přibližně třiceti letech se v různých prodejních kanálech objevuje tzv. biolampa. Jde o zdroj polarizovaného světla, které má podle zastánců světelné terapie široké možnosti použití – onemocnění měkkých tkání, kožní nemoci (psoriáza, akné, atopický ekzém), léčení ran, sezónní spánková deprese a léčba bolesti. Světlo má dle výrobců těchto přístrojů podpořit tkáňovou regeneraci a imunitu.
Pro a proti
Uznávané medicínské informační zdroje řadí světelnou terapii mezi pomocné a alternativní léčebné metody.
Výhody: Jejich značnou (ale téměř jedinou) výhodou je velká bezpečnost.
Nevýhody: Žádná nebo omezená účinnost – a to navíc jen u části léčených osob. Nebezpečná může být léčba světlem snad jen tehdy, pokud by byla aplikována místo prokazatelně účinné terapie, a vedla by proto ke zdržení standardní účinné terapie.
Uvedený seznam indikací navíc obsahuje především takové stavy a nemoci, jejichž průběh většinou značně ovlivňuje i psychický stav nemocného. Někteří lékaři proto světlo z těchto produktů považují za obyčejné placebo. To se týká především léčby bolesti a revmatologických indikací.
Co říkají studie
K revmatologickým indikacím současné uznávané informační zdroje většinou mlčí. V souladu s převládajícími zkušenostmi jsou k dispozici jen jednotlivá kazuistická sdělení, která obecně patří mezi nejslabší důkazy. Tato sdělení se nejčastěji týkají revmatismu měkkých tkání, použití léčebného světla při léčbě kloubních onemocnění v literatuře oporu nemá. Naopak v kožních a psychiatrických indikacích léčba světlem etablována je, nicméně doporučené postupy a zkušenosti školní medicíny nehovoří o použití tzv. biolamp. Léčba světlem proto i nadále zůstává doménou alternativních léčebných postupů, ale jejímu vyzkoušení u různých revmatických onemocnění nic nebrání pro její bezpečnost.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Revmatoidní artritida je zánětlivé autoimunitní onemocnění. To znamená, že některé buňky imunitního systému se vymykají kontrole a poškozují tkáně vlastního těla. Pro tuto chorobu je charakteristické poškození kloubů, ale vzácné není ani postižení jiných orgánů.
Stále více výzkumů ukazuje, že artritida může způsobit nejen zánět v kloubech, ale také na nečekaných místech těla: v očích, srdci nebo plicích. Dobrou zprávou je, že se můžete bránit. Oční zánět se může projevovat jako zánět spojivky a rohovky spolu se sníženou tvorbou slz....
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covidu-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Na to jsme se mj. zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
Léčba je vždy o spolupráci mezi lékařem a pacientem. A žádná úspěšná spolupráce se neobejde bez otevřené komunikace. Ani v případě revmatoidní artritidy tomu není jinak. Velmi pomůže, pokud budeme při pravidelných návštěvách v ordinaci upřímně mluvit o všech těžkostech, obavách a očekáváních spojených s nemocí a léčbou.
