Novinky - revmatoidní artritida

Artritida: nemoc nejen těla

Artritida: nemoc nejen těla

Artritida i deprese jsou obě velmi častým, ale také léčitelným problémem. Se správnou terapií se většina lidí z deprese vzpamatuje – důležité je však vyhledat pomoc včas

. I tady platí známé heslo Čím dříve, tím lépe.

Co je to vlastně deprese

Deprese se objevuje u téměř 5 % populace, přičemž pouhá třetina z těchto pacientů je adekvátně léčena. Deprese není pouze špatná nálada nebo pocit smutku, pacientům bývá často zatěžko chodit i do zaměstnání nebo se účastnit běžných denních aktivit. Jedná se o poměrně závažný problém, který má dopady jak na fyzické, tak na duševní zdraví, a vyžaduje tedy pomoc odborníka.

Příčiny deprese jsou…

… rozmanité, přičemž deprese může postihnout člověka v každém věku. Řadíme sem faktory genetické, sociální izolaci, vystavení stresu, nemoc nebo zneužívání drog a alkoholu.

Jak poznáme, že má někdo v našem okolí depresi

O depresi bychom měli uvažovat, pokud u blízkého člověka zaznamenáváme některé z následujících příznaků po dobu delší než dva týdny:
  • pocity smutku, neštěstí, zmaru,
  • ztráta zájmu nebo radosti z většiny obvyklých činností.
Z dalších varovných signálů jmenujme následující:
  • úbytek, nebo naopak nabírání hmotnosti,
  • poruchy spánku,
  • zpomalené pohyby a reakce,
  • únavnost a ztráta energie,
  • bezdůvodné pocity viny,
  • porucha koncentrace a paměti,
  • myšlenky na smrt, úvahy o sebevraždě,
  • pocity stresu, úzkosti a zmatenosti.

Deprese a artritida: skrytá souvislost

Téměř dvě třetiny pacientů s artritidou udávají, že jejich onemocnění poznamenává také jejich emoce. Mnoho z nich se obává dopadu artritidy na každodenní život a budoucnost. A pokud mají navíc bolesti, deprese a úzkosti je postihují až 4× častěji než pacienty žijící bez bolestí.

Artritida může vyústit ve ztrátu nezávislosti, sebeúcty, schopnosti pracovat a pokračovat v sociálních aktivitách, je vyvíjen obrovský tlak na mezilidské vztahy – a to vše jsou rizikové faktory pro vznik deprese.

Jakou zvolit léčbu

Pro obě postižení existují efektivní možnosti. Typickým příkladem je pravidelná fyzická aktivita, která zlepšuje náladu a zároveň pomáhá získat kontrolu nad bolestí a ztuhlostí kloubů.

Při těžší formě deprese je lépe zvolit:
  • farmakologickou léčbu,
  • kognitivně-behaviorální terapii, která naučí rozpoznat a změnit negativní myšlenkové vzorce,
  • interpersonální terapii, která naučí vyrovnat se s artritidou a nutností dlouhodobé léčby.
Pokud se problém týká přímo vás:
  • vyhledejte pomoc lékaře nebo psychologa,
  • cvičte,
  • jezte zdravě,
  • omezte alkohol,
  • zjistěte si o depresi a artritidě co nejvíc informací,
  • poproste o podporu rodinu a přátele,
  • zapojujte se do sociálních aktivit.
A hlavně pamatujte – deprese je nemoc, ne slabost, za kterou byste se měli stydět!

(pes)

Zdroj: www.arthritisvic.org.au

Hodnocení článku:
(0 hodnocení - 0 z 5)

Další doporučené články

Vánoční stromek může pomoci při léčbě artritidy

Vánoční stromek může pomoci při léčbě artritidy

Umělý vánoční stromeček je poslední dobou možná více populární, ale nyní se objevil poměrně zajímavý důvod, proč dát přednost stromečku živému. Vědci totiž identifikovali skupinu protizánětlivých sloučenin v kůře skotské borovice.
11. 12. 2009 Revmatoidní artritida
Biologika a biosimilars – jak to s nimi je?

Biologika a biosimilars – jak to s nimi je?

Cílená terapie pomáhá zvládnout revmatoidní artritidu mnoha pacientům. Originálním přípravkům končí patentová ochrana a na trh vstupují biosimilars. O co se jedná?
25. 4. 2016 Revmatoidní artritida
Vzpírání může zlepšit onemocnění kloubů

Vzpírání může zlepšit onemocnění kloubů

Je to tak. Vzpírání těžších břemen může podle vědců pomoci bolavým kloubům. Zejména pak u lidí trpících revmatoidní artritidou. Tvrdí to britští vědci. Trénink zahrnuje periodické zvyšování váhy při cvičení, což zlepší funkce svalů a následně i kloubů.
6. 6. 2010 Revmatoidní artritida
Připadal jsem si jako v pohádce, říká bechtěrevik o změně léčby

Připadal jsem si jako v pohádce, říká bechtěrevik o změně léčby

44letý Zdeněk patří mezi pacienty, které dlouhou dobu trápily bolesti zad, ovšem příčinu svých potíží neznal. Už na střední škole na tělocviku například při fotbale opakovaně upadl, měl problémy se zvednout a pak ho několik dní bolela záda. Stejně tak na vojně a později při nástupu do zaměstnání. Až pozorná oční lékařka jej v 27 letech nasměrovala na revmatologii.
12. 11. 2022 Revmatoidní artritida
Inzerce: