Odborníci prokázali souvislost mezi nadváhou a revmatem u žen
2. 12. 2012
Obě výše uvedené zdravotní komplikace jsou v posledních letech na vzestupu. Vědce proto začalo zajímat, zda obezita nemůže zvyšovat pravděpodobnost rozvoje revmatoidní artritidy.
Obě výše uvedené zdravotní komplikace jsou v posledních letech na
vzestupu. Vědce proto začalo zajímat,
zda obezita nemůže zvyšovat pravděpodobnost rozvoje revmatoidní
artritidy. Jak potvrdil výzkum, odpověď zní ano. Alespoň u žen byla tato
domněnka nedávno potvrzena.
Artritida znamená bolest
Jedná se totiž o onemocnění, při kterém imunitní systém napadá vlastní tkáně. Co se děje pak?
Následný zánět se nejčastěji rozvíjí u kloubů na dlaních a
chodidlech. Následují kotníky, kolena, kyčle a ramena. Zánět však
nezřídka postihuje i jiné pacientovy orgány.
Postižený trpí bolestmi, horečkou a značnou únavou.
Častější výskyt této choroby je u žen.
Komplikací revmatoidní artritidy bývají srdeční problémy, plicní onemocnění, osteoporóza a syndrom karpálního tunelu.
Napříč roky
Aby vědci mohli souvislost mezi nadváhou a artritidou
prokázat, rozhodli se vyhodnotit data z rozmezí let 1980–2007. Zdrojem
byla databáze kliniky Mayo v Rochesteru. Vybrali z ní 813 pacientů s
revmatoidní artritidou a 813 zdravých jedinců. Obě skupiny zúčastněných
byly vzájemně srovnatelné věkově, pohlavím i datem zařazení do databáze.
Vědci brali též v potaz výšku, váhu a kuřáctví respondentů. Přibližně
30 % adeptů v obou skupinách bylo obézních a 68 % z nich byly ženy. A
výsledky?
Ve sledovaném časovém období vzrostl výskyt revmatoidní artritidy o 9,2 nových případů na 100 000 žen.
Obezita pak dle výzkumů napomohla zvýšení rizika rozvoje onemocnění o 52 %.
Vědci přitom vyloučili, že by kouření mohlo výsledky provedené
studie zkreslit – tato neřest má sice na rozvoj onemocnění
nezpochybnitelný vliv, ten se však po léta nijak nemění.
Hlídejte si váhu!
Základní kámen k odhalení přesné souvislosti mezi nadváhou a rozvojem
autoimunních onemocnění byl položen. Úplné pochopení
principu ale zůstává v nedohlednu. Alespoň něco ovšem může každý z nás
udělat již dnes: zamyslet se nad svojí životosprávou a s případnými
nadbytečnými kilogramy se pro jistotu rychle rozloučit.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Každému pacientovi s revmatickým onemocněním sdělí informace o správném užívání léku nejdříve jeho ošetřující lékař, revmatolog. Následně je pak připomene ještě lékárník, kterému je předepsaný recept předložen. Dodržování předepsané léčby už poté záleží jen na pacientovi. Právě nedůslednost na jeho straně může vyvolat mylný dojem, že léčba neúčinkuje, jak má. Lékaři často o tomto problému hovoří jako o nedostatečné adherenci k léčbě.
Revmatoidní artritida je onemocnění, které začíná plíživě a pomalu a jeho příznaky se následně stupňují v průběhu mnoha týdnů a měsíců. Poznejte přicházející artritidu včas a vyrazte k lékaři co nejdříve!
Sezením, chůzí nebo postáváním trávíme většinu dne. Proto je důležité dělat tyto činnosti správně. Že to umí každé malé děcko? Omyl, tak snadné to není.
Revmatoidní artritida není jen kloubní záležitost, je to nemoc celého těla. Postižené mohou být i dásně. Jejich stav upřesňuje celkovou prognózu revmatoidní artritidy – dásně totiž docela spolehlivě ukazují, jak rychle bude choroba postupovat.
Vitamin D je spíše látkou na pomezí vitaminu a hormonu. Můžeme ho přijímat z vnějších zdrojů nebo si ho sami tvořit – stačí vystavit kůži slunečnímu záření. Vitamin D velmi významně zasahuje do metabolismu vápníku. Ale nejen to, má i řadu dalších účinků.
