Novinky - revmatoidní artritida

Cílená biologická léčba – pro koho není vhodná?

Cílená biologická léčba – pro koho není vhodná?

V současné době je cílená biologická léčba standardem v léčbě mnoha onemocnění, včetně nádorových nemocí či autoimunitních chorob (včetně revmatoidní artritidy, psoriázy či Bechtěrevovy choroby). Její využití s sebou nese řadu benefitů, přesto však není vhodná pro každého. V některých případech nemůže být podána vůbec, v některých je na ošetřujícím lékaři, aby zvážil její přínosy a rizika.

Úvodem je vhodné zmínit, že zdaleka ne vždy jsou bioléčiva lékem první volby. Například v případě řady autoimunitních onemocnění jsou užívána až u závažnějších stavů či při nedostatečném účinku či intoleranci jiných léků.

Kdy nemůže být biologická léčba podána?

Biologickou léčbu nelze podávat v případech, kdy pacient tuto léčbu netoleruje. Což například znamená, že po jejím podání u něj následuje těžká alergická reakce. Tato nežádoucí odpověď pacientova organismu se samozřejmě týká konkrétního léčiva, a proto je obvykle možné podat jiný léčivý přípravek, u kterého existuje možnost, že jej bude nemocný lépe snášet. Tato kontraindikace samozřejmě platí obecně pro všechna bioléčiva.

Další kontraindikace cílené biologické léčby se do značné míry odvíjejí od mechanismu působení daného léčiva. V následujících odstavcích je popisujeme na příkladu léčiv využívaných v léčbě řady autoimunitních onemocnění, jejichž působení spočívá v potlačení imunitní reakce organismu blokováním funkce jednoho z řady prozánětlivých cytokinů (molekuly, které se podílejí na regulaci imunitních dějů).  

Jednou z hlavních kontraindikací v tomto případě je výskyt infekčních onemocnění. Asi nejčastěji jsou v této souvislosti zmiňované latentní tuberkulóza a hepatitida B, k jejichž reaktivaci by mohlo po podání imunosupresivní léčby dojít. Každý pacient tedy musí před zahájením tohoto typu cílené biologické léčby projít příslušným vyšetřením a v případě pozitivního nálezu je nezbytná konzultace se specialistou a zahájení příslušné léčby dané infekce. Až následně je možné zahájit biologickou imunosupresivní léčbu.

Po přečtení těchto informací asi již nikoho nepřekvapí, že další kontraindikací imunosupresivní terapie může být výskyt nádorového onemocnění.

K dalším kontraindikacím některých typů této terapie patří například i pokročilé srdeční selhávání. Komplikovaná je i situace u pacientů trpících demyelinizačním onemocněním, například roztroušenou sklerózou. 

Důvody pro ukončení biologické léčby

Bohužel existuje i možnost, že cílená biologická léčba není u konkrétního pacienta účinná, a tedy nezlepšuje jeho zdravotní stav. V takovém případě je nutné podávanou léčbu ukončit a hledat řešení v lécích s odlišným mechanismem účinku. Zároveň může nastat situace, kdy původně účinná léčba postupně přestane pacientovi zabírat.

Započatá biologická léčba může být přerušena i z řady dalších důvodů. Například tehdy, když pacient plánuje chirurgický zákrok, očkování živými vakcínami nebo u něj dojde k rozvoji infekce. Ukončit biologickou léčbu je nezbytné i v případě, že se u pacienta objeví některé závažné nežádoucí účinky. 

Těhotenství – překvapivě – nemusí vždy automaticky znamenat konec podávání bioléčiva. Pokud bychom si vzali za příklad terapii autoimunitních onemocnění s využitím některých protilátek, pak je možné s léčbou těmito léčivy pokračovat až do konce druhého trimestru. V této době totiž začíná docházet k přestupu protilátek z těla matky do krevního oběhu dítěte. Zároveň ale platí, že pokud lékař rozhodne, že by vysazení léčby mohlo být pro zdravotní stav matky nevhodné, je možné s léčbou pokračovat i nadále, neboť dosud nebyl potvrzen její negativní vliv na zdraví novorozence. Zároveň je možné pokračovat v této léčbě i během kojení. Na druhou stranu je vždy nutné zvážit přínosy a rizika a tento postup rozhodně neplatí pro všechna bioléčiva obecně. Naopak mnoho z nich je během těhotenství kontraindikováno, za příklad nám může posloužit celá řada léčiv cílených na nádorová onemocnění.

I v případě cílené biologické léčby je vždy nutné, aby byla u každého pacienta zvážena její rizika a přínosy s přihlédnutím k jeho anamnéze a aktuálnímu stavu.

(eub)

Zdroj:

https://www.csgh.info/cs/clanek/doporuceni-pro-podavani-biologicke-lecby-pacientum-s-idiopatickymi-strevnimi-zanety-ctvrte-aktualizovane-vydani-10994

https://www.prolekare.cz/kreditovane-kurzy/bezpecnost-biologicke-terapie-156/bezpecnost_biologicke_terapie-153

https://zdravi.euro.cz/clanek/postgradualni-medicina/biologicka-lecbapsoriazy-449533

https://www.casopisvnitrnilekarstvi.cz/pdfs/vnl/2016/07/16.pdf

https://www.jpsr.pharmainfo.in/Documents/Volumes/vol9Issue06/jpsr09061730.pdf

https://www.arthritis-health.com/treatment/medications/risks-and-side-effects-biologics

Hodnocení článku:
(211 hodnocení - 3 z 5)

Další doporučené články

Artritida neznamená konec sexuálního života – II. část

Artritida neznamená konec sexuálního života – II. část

Přestože artritida zřídkakdy postihuje přímo pohlavní orgány, může mít prostřednictvím fyzického onemocnění emoční dopad na sexuální život. I s těmito problémy ale lze úspěšně bojovat. Změna zjevu, nabraná nebo naopak ztracená kila nebo snížená pohyblivost a úbytek energie mohou ovlivnit sebejistotu a vnímání sebe sama.
26. 9. 2010 Revmatoidní artritida
Revmatoidní artritida: jíte správně?

Revmatoidní artritida: jíte správně?

Starší pacienti s revmatickým onemocněním si možná ještě vzpomínají na dříve používané „revmatické diety“. Ty se však již dlouho nedoporučují, přestože role výživy u této nemoci nevýznamná není.
1. 2. 2012 Revmatoidní artritida
Artritida v dětském věku: Danovi usnadňuje život cílená léčba

Artritida v dětském věku: Danovi usnadňuje život cílená léčba

„Revma“ má většina lidí spojeno s pokročilým věkem. Určitá forma této nemoci ale místo dospělých a seniorů cílí na děti. Jmenuje se juvenilní idiopatická artritida (JIA). Naučit se s touto nemocí žít museli i Jana a Josef, rodiče dvou synů. A především starší z jejich potomků Dan, kterému byla JIA diagnostikována v necelých pěti letech.
24. 3. 2020 Revmatoidní artritida
Role vitamínu D u osteoporózy

Role vitamínu D u osteoporózy

Vitamín D hraje důležitou roli v průběhu osteoporózy. Jeho nedostatek v zimních měsících může být velmi nebezpečný. Kosti řídnou a častěji dochází ke zlomeninám.
15. 12. 2014 Revmatoidní artritida
Inzerce: