Bolí vás celé tělo? Možná trpíte fibromyalgií – část druhá
20. 9. 2010
Na takzvanou fibromyalgii, chorobu obtěžující nemocného především trvajícími bolestmi svalů a povětšinou i celkovou únavou, bohužel dnešní medicína ještě tak úplně nevyzrála. Lékaři toto onemocnění zatím neumí zcela vyléčit, dokážou však poskytnout alespoň částečnou úlevu od potíží, které fibromyalgii provází.
Mohlo by se zdát, že nejsnadnějším způsobem, jak pacientům s fibromyalgií ulevit, je doporučení léků proti bolesti. Samotná analgetika však většinou nepomáhají dostatečně. Nejčastěji se příznivě uplatní až jejich kombinace s léky, které určitým způsobem mění hladinu chemických látek v mozku, jejichž hodnoty jsou u fibromyalgie pozměněny. Ačkoliv by to mohlo být překvapivé, jedná se například o léky užívané u deprese nebo úzkostných stavů. Zase tak zarážející to ale není, uvědomíme-li si, že fibromyalgie je choroba, která s psychikou ve svém počátku i průběhu více či méně souvisí.
Co nejméně stresu
Z dokázané skutečnosti, že fibromyalgie může být vyvolána stresem a při duševně vypjatých situacích se její průběh zpravidla zhoršuje, vyplývá další taktika léčby – psychoterapie, redukce stresu pomocí nejrůznějších relaxačních technik, pěstování kvalitního spánku – to vše hraje u zmírnění projevů tohoto onemocnění velmi podstatnou roli. Stejně tak se zkouší další alternativní metody, jako je akupunktura, masáže nebo jóga, které však fungují u každého jednotlivce různě úspěšně.
Léčba fibromyalgie je značně individuální. Někomu pomůžou ty, jinému zase ony léky. Nejpodstatnější však zůstává udržení si duševní pohody, přestože to u onemocnění, jako je fibromyalgie, nebývá právě nejjednodušší. Proto je dobré nebát se poradit se s odborníky, jako jsou psychologové nebo psychiatři.
Dvě různá onemocnění, dvě různé vyvolávající příčiny. Přesto mají borelióza a artritida některé příznaky natolik podobné, že omyl není vyloučen. Medicína ale zná způsoby, jak odhalit pravdu.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Už starověký lékař Hippokrates, otec medicíny, říkal: „Nechť tvoje strava je tvým lékem.“ A platí to i dnes. Při léčbě některých onemocnění se sice užívání prášků nevyhneme, ale i tak je možné vhodně zvolenou skladbou jídelníčku průběh choroby ovlivnit.
Cílenou léčbu si můžeme představit jako zkušeného odstřelovače. Její hlavní pracovní náplní je precizní zaměření terče, stisknutí spouště a úspěšné zneškodnění protivníka zásahem přesným na milimetr. Tajuplně znějící léčba vyvinutá díky pokrokům molekulární biologie se uplatňuje v terapii řady závažných onemocnění, a to včetně revmatoidní artritidy.
Jedním z velmi nepříjemných projevů revmatoidní artritidy bývá postižení drobných kloubů hřbetů, prstů a zápěstí rukou. Postupně může dojít až ke znetvoření, což mívá široký dopad na život nemocného.
Rodiče dětí s juvenilní revmatoidní artritidou dobře vědí, jak je u tohoto onemocnění zásadní včasné zahájení léčby. V opačném případě totiž postupem času dochází k nevratnému poškození kloubů, prohlubuje se doprovodná bolest a únava a rozvíjí se obávané omezení hybnosti. Tomuto nepříznivému průběhu onemocnění účinně brání cílená léčba.
