I děti s JIA zvládnou školní docházku (2. díl)
5. 9. 2010Dítě s chronickým onemocněním by mělo mít při návratu do školy po dlouhé absenci realistické cíle. Snaha za každou cenu okamžitě dohnat všechno zmeškané učivo a mít ty nejlepší známky může pro dítě představovat poměrně velký stres, který opět zhorší průběh nemoci. Nemoc by neměla dítě nijak omezovat...
Dítě s chronickým onemocněním by mělo mít při návratu do školy po dlouhé absenci realistické cíle. Snaha za každou cenu okamžitě dohnat všechno zmeškané učivo a mít ty nejlepší známky může pro dítě představovat poměrně velký stres, který opět zhorší průběh nemoci. Na druhé straně by dítě nemělo získat pocit, že ho nemoc jako JIA nějak významně limituje a že stejně nemá cenu se učit.- Předchozí článek: I děti s JIA zvládnou školní docházku (1. díl)
Kamarádi
Děti s JIA často mívají různé potíže ve vztazích se spolužáky a kamarády. Pochopitelně mohou mít vzhledem k častým školním absencím a horším fyzickým schopnostem problém udržet krok se svými vrstevníky. Zejména děti na základní škole mají velmi silnou potřebu být „stejní“ jako ostatní. Zároveň se mohou cítit ublíženě, pokud se jich spolužáci třeba jen ze zvědavosti vyptávají na jejich nemoc. Malé děti ale k sobě umí být opravdu kruté, proto je třeba, abyste včas rozpoznali příznaky šikany a podobně.Koníčky
Stejně jako v případě školy i v různých dalších mimoškolních aktivitách a kroužcích by dítě mělo pokračovat, jak nejdříve je to možné. Někdy se může stát, že v důsledku nemoci nebude dítě moci některé koníčky provozovat. Například pokud váš syn chodil do modelářského kroužku a teď má artritidu s postižením drobných kloubů ruky, není asi realistické očekávat, že mu půjde lepení drobných součástek stejně jako dřív. Pro takové případy je důležité najít dítěti nějakou náhradní aktivitu, která by ho také bavila.Nálady
Děti s JIA mohou mít tendenci k pocitům smutku, nervozity, nízkého sebevědomí a nízkých ambicí. Toto rodiče někdy podceňují a pocity svých dětí bagatelizují, případně je považují za „normální nálady“ dospívajících. Je nezbytné s dítětem o jeho pocitech mluvit, nabídnout mu podporu, zdůraznit, že ho máte rádi a jste kdykoliv připraveni mu pomoct a že na něj jste pyšní. Pokud jsou problémy s náladou dítěte opravdu vážné a hraničí s depresí, měli byste včas vyhledat odbornou pomoc u psychologa.Spánek Problémy s usínáním a spánkem nejsou u pacientů s JIA vzácností. Můžete je zmírnit dodržováním několika pravidel. Léky na bolest podávejte před usnutím. Před nocí se vyvarujte stimulujících aktivit, jako je cvičení. Dítě by také nemělo večer pít nápoje s obsahem kofeinu, například kolu. Hovořte s dítětem o jeho problémech tak, aby mohlo jít spát s čistou hlavou a nemuselo na ně myslet. Pomoci mohou i relaxační cvičení.
(omat)
Zdroj:
