Dvě různá onemocnění, dvě různé vyvolávající příčiny. Přesto mají borelióza a artritida některé příznaky natolik podobné, že omyl není vyloučen. Medicína ale zná způsoby, jak odhalit pravdu.
Symetrické postižení kloubů
Revmatoidní artritida je onemocnění imunitního systému, který napadá klouby vlastního organismu. Prvními příznaky, které mohou upozornit na rozvoj nemoci, jsou únava, zvýšená tělesná teplota a hubnutí. Dále se artritida projevuje ranní ztuhlostí kloubů celého těla, obvykle ale začíná na drobných kloubcích ruky a zápěstí. Pro pacienta se potom stává obtížné uchopovat a přenášet předměty. Pro revmatoidní artritidu je typické symetrické postižení pohybového aparátu, bývají tedy zasaženy obě poloviny těla stejnou měrou.
Povědomé příznaky
Borelióza je závažné bakteriální onemocnění přenášené klíšťaty. Alarmujícím signálem je obvykle skvrna v místě přisátí parazitického členovce. Ta ovšem po několika týdnech sama (bohužel často bez povšimnutí) zmizí. Za nějaký čas se onemocnění opět ozve a projevuje se nespecifickými chřipkovitými příznaky. Hlavní roli hrají únava a bolest svalů a kloubů. A právě klouby jsou pro bakterie vyvolávající tuto chorobu velmi lákavou destinací. Zdá se vám to povědomé? Ano, velmi podobně se projevuje i revmatoidní artritida. Konečné, chronické stadium lymské boreliózy se potom vyznačuje ztuhlostí páteře, krku, omezenou pohyblivostí a opět postižením a bolestí kloubů.
Jak je rozpoznat?
V předchozích řádcích jsme si ujasnili podobnost příznaků těchto dvou nemocí. Existují ale i rozdíly?
V prvních stadiích lymské boreliózy se sice projevují bolesti kloubů a pohybového aparátu, ale oproti revmatoidní artritidě zde není zarudnutí, otoky a horkost.
Pokud trpíte pokročilejší formou boreliózy, častěji budou postiženy velké klouby jednotlivě, chybí tedy symetričnost. Samozřejmě se může stát, že i revmatoidní artritida bude atakovat jen jeden kloub na jedné straně těla, ale jedná se spíše o výjimku potvrzující pravidlo.
Při rozeznávání se lze opřít i o výsledky laboratorních testů, které prokazují protilátky proti bakteriím vyvolávajícím boreliózu.
V současné době je cílená biologická léčba standardem v léčbě mnoha onemocnění, včetně nádorových nemocí či autoimunitních chorob (včetně revmatoidní artritidy, psoriázy či Bechtěrevovy choroby). Její využití s sebou nese řadu benefitů, přesto však není vhodná pro každého. V některých případech nemůže být podána vůbec, v některých je na ošetřujícím lékaři, aby zvážil její přínosy a rizika.
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covidu-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Na to jsme se mj. zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
Juvenilní idiopatická artritida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění kloubů, které se objeví už v dětském věku. Jsou pro něj charakteristické bolesti, otoky a omezení pohybu v kloubu. Zejména bolest pak dokáže pořádně potrápit nejen dětské pacienty, ale i jejich rodiče. Ti pak vyzkouší kromě pravidelného rozcvičování i řadu léků s různým efektem.
Vitaminy jsou látky, které se jako součásti různých enzymů účastní řady pochodů v těle. Přijímáme je v potravě a většinou o nich ani nevíme. Když řekneme například větu „Vezmi si mrkev, abys dobře viděl,“ ve skutečnosti tím říkáme: „Vitamin A v mrkvi obsažený dokáže ochránit oči před případnou infekcí.“
Ačkoliv názvy obou nemocí mohou být do jisté míry zavádějící, a řada lidí je dokonce považuje za tutéž chorobu, ve skutečnosti jsou rozdíly mezi nimi zcela zásadní
Na výročním zasedání Radiologické společnosti v Severní Americe padlo v prosinci 2009 překvapivé tvrzení – nadměrná fyzická aktivita může u mužů a žen ve středním věku způsobit postižení kolenních kloubů a také zvyšovat riziko vzniku osteoartritidy.
