Raynaudův fenomén nebo také Raynaudův syndrom má spadeno hlavně na ženy. Toto onemocnění postihuje především prsty na rukou i nohou. Příčinou je nedostatečný oběh krve.
Raynaudův fenomén je vyvolán křečovitým stažením cév. Křeč způsobí nedostatečné prokrvení části těla, která je těmito cévami zásobená. Jak poznáte, že se onemocnění týká právě vás?
Máte studené prsty na rukou a nohou.
Kůže na prstech je nápadně bledá, stav se zhoršuje v chladu a ve stresových situacích.
Necítíte konečky prstů.
Během záchvatu Raynaudova syndromu kůže obvykle zbledne, potom zmodrá a pacient ztrácí cit v prstech. Jakmile stažení cév pomine, krev se prudce nahrne do necitlivých prstů a kůže vlivem tohoto náhlého návalu zrudne. Prsty nepříjemně svědí či brní. Kromě prstů mohou být Raynaudovým fenoménem postiženy i další „koncové“ části těla – uši, rty, nos, a dokonce bradavky.
Pozor na chlad
Chlad je nejčastější příčinou záchvatu Raynaudova syndromu. Vyvolat ho může sychravé počasí, ponoření rukou do studené vody nebo pouhé vyndávání jídla z ledničky. U někoho je spouštěčem i stres. Takzvaný primární Raynaudův fenomén vzniká z neznámých příčin častěji u žen mezi 15 a 30 lety, hlavně u lidí žijících v chladných podmínkách. Druhotný neboli sekundární Raynaudův fenomén může doprovázet jiná onemocnění, například:
choroby pojivové vazivové tkáně, třeba sklerodermii, ale i lupus, revmatoidní artritidu nebo Sjögrenův syndrom,
aterosklerózu, tedy ukládání cholesterolových plátů v cévách,
syndrom karpálního tunelu – onemocnění, kdy dochází k útlaku nervů a cév procházejících zúženým místem v zápěstí do dlaně a prstů.
Druhotný Raynaudův fenomén může mít i jiné příčiny:
kouření, neboť způsobuje stažení cév,
zranění, které poškodí cévy končetiny,
léky, zejména medikamenty užívané k úpravě vysokého krevního tlaku (beta-blokátory), potlačování migrény či léčbě nádorů (chemoterapeutika).
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
V současné době je cílená biologická léčba standardem v léčbě mnoha onemocnění, včetně nádorových nemocí či autoimunitních chorob (včetně revmatoidní artritidy, psoriázy či Bechtěrevovy choroby). Její využití s sebou nese řadu benefitů, přesto však není vhodná pro každého. V některých případech nemůže být podána vůbec, v některých je na ošetřujícím lékaři, aby zvážil její přínosy a rizika.
Sexualita je nedílnou součástí člověka. Prolíná se zde naše fyzické zdraví se zdravím psychickým i s našimi emocemi. Je úzce propojena s kvalitou našeho života a s naším vnímáním sebe sama, sebepojetím i sebevědomím. Život s artritidou, která s sebou nese bolest, ztuhlost, únavu, deprese, omezení pohybů i fyzických sil, může snižovat sexuální touhu a ovlivnit i to, jak si sex (ne)dokážeme užít.
Revmatoidní artritida i o něco méně známá psoriatická artritida jsou choroby charakteristické postižením kloubů. V obou případech je na vině imunitní systém, který napadá zdravé buňky vlastního organismu. Přesto se jedná o odlišná onemocnění a jako k takovým je nutné k nim přistupovat. V následujících řádcích budou popsány společné rysy obou chorob i znaky, pomocí kterých je možné je od sebe odlišit.
Francouzští vědci prokázali, že aerobní cvičení je bezpečné pro lidi trpící revmatoidní artritidou i jinými revmatickými nemocemi. Spolu se zlepšením funkce srdce a plic zmírňuje bolesti kloubů, a tím zlepšuje kvalitu života těchto pacientů.
