Raynaudův fenomén nebo také Raynaudův syndrom má spadeno hlavně na ženy. Toto onemocnění postihuje především prsty na rukou i nohou. Příčinou je nedostatečný oběh krve.
Raynaudův fenomén je vyvolán křečovitým stažením cév. Křeč způsobí nedostatečné prokrvení části těla, která je těmito cévami zásobená. Jak poznáte, že se onemocnění týká právě vás?
Máte studené prsty na rukou a nohou.
Kůže na prstech je nápadně bledá, stav se zhoršuje v chladu a ve stresových situacích.
Necítíte konečky prstů.
Během záchvatu Raynaudova syndromu kůže obvykle zbledne, potom zmodrá a pacient ztrácí cit v prstech. Jakmile stažení cév pomine, krev se prudce nahrne do necitlivých prstů a kůže vlivem tohoto náhlého návalu zrudne. Prsty nepříjemně svědí či brní. Kromě prstů mohou být Raynaudovým fenoménem postiženy i další „koncové“ části těla – uši, rty, nos, a dokonce bradavky.
Pozor na chlad
Chlad je nejčastější příčinou záchvatu Raynaudova syndromu. Vyvolat ho může sychravé počasí, ponoření rukou do studené vody nebo pouhé vyndávání jídla z ledničky. U někoho je spouštěčem i stres. Takzvaný primární Raynaudův fenomén vzniká z neznámých příčin častěji u žen mezi 15 a 30 lety, hlavně u lidí žijících v chladných podmínkách. Druhotný neboli sekundární Raynaudův fenomén může doprovázet jiná onemocnění, například:
choroby pojivové vazivové tkáně, třeba sklerodermii, ale i lupus, revmatoidní artritidu nebo Sjögrenův syndrom,
aterosklerózu, tedy ukládání cholesterolových plátů v cévách,
syndrom karpálního tunelu – onemocnění, kdy dochází k útlaku nervů a cév procházejících zúženým místem v zápěstí do dlaně a prstů.
Druhotný Raynaudův fenomén může mít i jiné příčiny:
kouření, neboť způsobuje stažení cév,
zranění, které poškodí cévy končetiny,
léky, zejména medikamenty užívané k úpravě vysokého krevního tlaku (beta-blokátory), potlačování migrény či léčbě nádorů (chemoterapeutika).
Jako u mnoha jiných onemocnění i u těch revmatologických hrají určitou roli geny. Avšak každá choroba má svůj vlastní stupeň a vzorec dědičnosti, stejně jako své vlastní geny.
Přestože je revmatoidní artritida v první řadě kloubním onemocněním, nezřídka ovlivňuje také psychiku nemocného. Kromě skutečnosti, že se jedná o chronickou a obtížně léčitelnou chorobu, mohou k jistým duševním neduhům přispívat také některé léky.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Ženám trpícím vážnější revmatickou chorobou bylo po dlouhou dobu těhotenství spíše rozmlouváno. Dnes už je možné za předpokladu specializované lékařské péče miminko počít a úspěšně donosit.
Aerobní cvičení, posilování a flexibilita, to je zdravý pohybový mix při artritidě. Neexistuje totiž důvod, proč byste nemohli cvičit, samozřejmě poté, co vše zkonzultujete se svým revmatologem. Od bolestí zad vám totiž pomůže ulevit i vhodné cvičení! Důležité je zařadit do tréninku cviky podporující nejen vaši sílu ale i ohebnost a pružnost...
Příznaky revmatoidní artritidy se mohou projevit již v raném dětství. V různé formě postihují revmatické nemoci více než sto ze sta tisíc dětí. Dnes téměř 30leté Američance diagnostikovali revmatoidní artritidu již ve čtrnácti měsících věku. Přes kvalitní biologickou léčbu se s nemocí a s problémy, které s sebou přináší jak revmatoidní artritida sama, tak její léčba, potýká dodnes.
