Zacvičte s revmatoidní artritidou pod vedením fyzioterapeuta!
2. 11. 2016
Léky, změny v životosprávě i pravidelný pohyb – to vše má pozitivní vliv na průběh revmatoidní artritidy. Aby vám však sport neublížil a cvičení mělo jen pozitivní dopady, to by měl ohlídat odborník, tedy fyzioterapeut.
Připravte si seznam
Pokud nevíte, jak najít vhodného fyzioterapeuta, zkuste se zeptat svého ošetřujícího lékaře. Možná má s některým dobré zkušenosti či s takovým odborníkem přímo spolupracuje. Než se však ke specialistovi vypravíte, zapřemýšlejte nad tím, co vám na svém zdravotním stavu vadí nejvíce a co byste rádi zlepšili. Je to chůze do schodů? Omezuje vás bolest kloubů při oblíbeném sportu? Nebo si nemůžete vyfénovat vlasy, protože kvůli zatuhlosti ramenních kloubů nezvednete ruce nad hlavu? S konkrétními potížemi se fyzioterapeutovi svěřte, ušije vám pohybový plán na míru.
Domácí úkoly plňte svědomitě
Jistě znáte ten pocit, kdy se ráno probudíte a nemůžete se doslova ani hnout. Zapamatujte si, které klouby jsou nejvíce zatuhlé a bolí, a na ty se s fyzioterapeutem zaměřte. Pomoci může více cílených cviků, které budete doma v pravidelných intervalech opakovat. Pokud se někdy budete cítit unavení a rozbolavělí, nemusíte provádět všechny cviky najednou. Svůj „domácí úkol“ si rozdělte do kratších úseků a ty rozložte do celého dne. Při cvičení však buďte důslední. Uvidíte, že se brzy stanete pohyblivějšími, pružnějšími a budete se cítit lépe. Pokud už jednou s fyzioterapií začnete, pokračujte v ní. Byla by škoda ztratit kondici, o kterou jste tak dlouho usilovali.
V rozumných mezích
Dříve panoval názor, že nemocní s revmatoidní artritidou by se měli vyhýbat náročnějším typům cvičení, jako jsou aerobik, běh nebo posilování. Odborníci se domnívali, že tyto sporty průběh choroby zhoršují. Nyní se ale zjistilo, že je tomu právě naopak. Pacienti, kteří pravidelně cvičí, mají klouby zdravější než méně aktivní nemocní. Nikdy však své síly nepřeceňujte. I s mírou zátěže vám poradí fyzioterapeut. Stanoví její navyšování tak, abyste si neublížili.
Kvůli kloubním obtížím se řada jedinců s revmatoidní artritidou vyhýbá pravidelnému pohybu a intenzivnějšímu cvičení. A to nejčastěji kvůli strachu ze zhoršení nemoci, bolestí pohybového aparátu či poškození kloubů. Opak je pravdou – pravidelná fyzická aktivita revmatikům jednoznačně prospívá a pomáhá jim ulevovat od bolestí. Výběr vhodné pohybové aktivity je ale nutné konzultovat s odborníkem, který podle zdravotního stavu pacienta určí vhodný druh aktivity a intenzitu zátěže.
Aerobní cvičení, posilování a flexibilita, to je zdravý pohybový mix při artritidě. Neexistuje totiž důvod, proč byste nemohli cvičit, samozřejmě poté, co vše zkonzultujete se svým revmatologem. Od bolestí zad vám totiž pomůže ulevit i vhodné cvičení! Důležité je zařadit do tréninku cviky podporující nejen vaši sílu ale i ohebnost a pružnost...
Ve snaze udržet revmatoidní artritidu pod kontrolou a zabránit znovuvzplatutí zánětu je velmi důležité dodržovat léčebný plán. Patří k němu zejména pravidelné užívání předepsaných léků podle doporučení lékaře...
Mezi přípravky biologické léčby patří také inhibitory TNF. Ty se s úspěchem používají u stále širšího spektra autoimunitních onemocnění a nedávno dokončená studie ukázala, že více než uspokojivé výsledky přinášejí i u velké části pacientů trpících juvenilní idiopatickou artritidou (JIA).
Nejsnazším a nejúčinnějším způsobem, který vám usnadní život s revmatoidní artritidou, je preventivní ochrana kloubů. Je to soubor činností a drobných triků, které vám při minimálních nákladech přinesou velký užitek a ochrání vaše ruce před vznikem deformit.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.