Zacvičte s revmatoidní artritidou pod vedením fyzioterapeuta!
2. 11. 2016
Léky, změny v životosprávě i pravidelný pohyb – to vše má pozitivní vliv na průběh revmatoidní artritidy. Aby vám však sport neublížil a cvičení mělo jen pozitivní dopady, to by měl ohlídat odborník, tedy fyzioterapeut.
Připravte si seznam
Pokud nevíte, jak najít vhodného fyzioterapeuta, zkuste se zeptat svého ošetřujícího lékaře. Možná má s některým dobré zkušenosti či s takovým odborníkem přímo spolupracuje. Než se však ke specialistovi vypravíte, zapřemýšlejte nad tím, co vám na svém zdravotním stavu vadí nejvíce a co byste rádi zlepšili. Je to chůze do schodů? Omezuje vás bolest kloubů při oblíbeném sportu? Nebo si nemůžete vyfénovat vlasy, protože kvůli zatuhlosti ramenních kloubů nezvednete ruce nad hlavu? S konkrétními potížemi se fyzioterapeutovi svěřte, ušije vám pohybový plán na míru.
Domácí úkoly plňte svědomitě
Jistě znáte ten pocit, kdy se ráno probudíte a nemůžete se doslova ani hnout. Zapamatujte si, které klouby jsou nejvíce zatuhlé a bolí, a na ty se s fyzioterapeutem zaměřte. Pomoci může více cílených cviků, které budete doma v pravidelných intervalech opakovat. Pokud se někdy budete cítit unavení a rozbolavělí, nemusíte provádět všechny cviky najednou. Svůj „domácí úkol“ si rozdělte do kratších úseků a ty rozložte do celého dne. Při cvičení však buďte důslední. Uvidíte, že se brzy stanete pohyblivějšími, pružnějšími a budete se cítit lépe. Pokud už jednou s fyzioterapií začnete, pokračujte v ní. Byla by škoda ztratit kondici, o kterou jste tak dlouho usilovali.
V rozumných mezích
Dříve panoval názor, že nemocní s revmatoidní artritidou by se měli vyhýbat náročnějším typům cvičení, jako jsou aerobik, běh nebo posilování. Odborníci se domnívali, že tyto sporty průběh choroby zhoršují. Nyní se ale zjistilo, že je tomu právě naopak. Pacienti, kteří pravidelně cvičí, mají klouby zdravější než méně aktivní nemocní. Nikdy však své síly nepřeceňujte. I s mírou zátěže vám poradí fyzioterapeut. Stanoví její navyšování tak, abyste si neublížili.
Hlavním cílem léčby revmatoidní artritidy je navození klidového stadia, či alespoň snížení aktivity nemoci na minimum. Zabránit nevratnému poškození kloubů je důležité pro každodenní život pacienta. Skutečným průlomem je v tomto směru tzv. cílená léčba.
Když se řekne revma, většina lidí si představí stáří a s ním spojené změny na kloubech. Je to však mylné spojení. Opotřebování kloubů je příčinou artrózy, zatímco revmatoidní artritida je autoimunitní onemocnění, které postihuje nejčastěji mladé lidi, nezřídka i děti.
Podle nového výzkumu britských lékařů se zdá, že by mohl být překonán jeden z mýtů o revmatoidní artritidě. Revmatici už pravděpodobně nebudou varováni před pohybem, ale naopak jim pohyb a posilování mohou přinést úlevu!
Nejen chůze, ale i oblékání, osobní hygiena, stravování a příprava potravy či například psaní nebo i jen zvedání předmětů může být pro pacienta s revmatoidní artritidou obtížně řešitelné až neřešitelné.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Máte artritidu a myslíte si, že další onemocnění vás už nemůže potkat? Přičítáte každou bolest, která vás postihne, právě artritidě? Bohužel se můžete mýlit. Jedním z nejčastějších onemocnění, které se s artritidou pojí, je totiž osteoporóza, a i při ní se setkáte s bolestmi kloubů a kostí.
