Možné léčebné účinky marihuany jsou v posledních letech diskutovány stále častěji. Američtí vědci nedávno zveřejnili studii, která odhalila prospěšný vliv hlavní psychoaktivní složky této rostliny na průběh některých autoimunitních chorob.
revmatoidní artritida,
roztroušená skleróza,
cukrovka prvního typu.
Proto
se vědci z celého světa soustředí na hledání nových terapeutických
možností. Mezi ty by podle studie provedené na univerzitě v Jižní
Karolíně mohlo v budoucnu patřit také konopí.
Změny na úrovni genů
Tetrahydrocannabinol neboli
THC obsažený v konopí je často zmiňován v souvislosti se
svými následujícími schopnostmi, které jsou využitelné například u
onkologických pacientů podstupujících náročnou chemoterapii:
mírní bolesti,
tlumí nevolnost,
povzbuzuje apetit.
Jeho
potenciální využitelnost v terapii autoimunitních onemocnění vědci
vysvětlují schopností THC ovlivnit takzvanou mikroRNA. Ta se podílí
na procesu, kdy je informace uložená v genu převedena do reality
(například do nějaké struktury či funkce). Touto cestou lze zasáhnout do
imunitních procesů a ztlumit zánět, který u autoimunitních chorob
představuje hlavní příčinu všech obtíží.
Opatrnost je na místě
Nové
poznatky by však rozhodně neměly vést nemocné k samoléčbě marihuanou.
THC a další látky obsažené v konopí totiž svými dalšími účinky na lidský
organismus mohou průběh některých autoimunitních onemocnění spíše
zhoršit než zlepšit. Nezbývá než vyčkat na výsledky dalších výzkumů,
které potvrdí účinnost a bezpečnost THC při léčbě konkrétních chorob.
Na vzniku nebo vzplanutí revmatoidní artritidy se podílejí i zevní vlivy. Ukazuje se, že mezi ně patří i kouření cigaret. Švédští vědci si dali za cíl zjistit, jaký je vztah mezi výskytem revmatoidní artritidy různé závažnosti, mírou kouření cigaret a genetickými předpoklady pro revmatoidní artritidu...
Jedním z velmi nepříjemných projevů revmatoidní artritidy bývá postižení drobných kloubů hřbetů, prstů a zápěstí rukou. Postupně může dojít až ke znetvoření, což mívá široký dopad na život nemocného.
V současné době je cílená biologická léčba standardem v léčbě mnoha onemocnění, včetně nádorových nemocí či autoimunitních chorob (včetně revmatoidní artritidy, psoriázy či Bechtěrevovy choroby). Její využití s sebou nese řadu benefitů, přesto však není vhodná pro každého. V některých případech nemůže být podána vůbec, v některých je na ošetřujícím lékaři, aby zvážil její přínosy a rizika.
Na takzvanou fibromyalgii, chorobu obtěžující nemocného především trvajícími bolestmi svalů a povětšinou i celkovou únavou, bohužel dnešní medicína ještě tak úplně nevyzrála. Lékaři toto onemocnění zatím neumí zcela vyléčit, dokážou však poskytnout alespoň částečnou úlevu od potíží, které fibromyalgii provází.
„Revma“ má většina lidí spojeno s pokročilým věkem. Určitá forma této nemoci ale místo dospělých a seniorů cílí na děti. Jmenuje se juvenilní idiopatická artritida (JIA). Naučit se s touto nemocí žít museli i Jana a Josef, rodiče dvou synů. A především starší z jejich potomků Dan, kterému byla JIA diagnostikována v necelých pěti letech.
