Možné léčebné účinky marihuany jsou v posledních letech diskutovány stále častěji. Američtí vědci nedávno zveřejnili studii, která odhalila prospěšný vliv hlavní psychoaktivní složky této rostliny na průběh některých autoimunitních chorob.
revmatoidní artritida,
roztroušená skleróza,
cukrovka prvního typu.
Proto
se vědci z celého světa soustředí na hledání nových terapeutických
možností. Mezi ty by podle studie provedené na univerzitě v Jižní
Karolíně mohlo v budoucnu patřit také konopí.
Změny na úrovni genů
Tetrahydrocannabinol neboli
THC obsažený v konopí je často zmiňován v souvislosti se
svými následujícími schopnostmi, které jsou využitelné například u
onkologických pacientů podstupujících náročnou chemoterapii:
mírní bolesti,
tlumí nevolnost,
povzbuzuje apetit.
Jeho
potenciální využitelnost v terapii autoimunitních onemocnění vědci
vysvětlují schopností THC ovlivnit takzvanou mikroRNA. Ta se podílí
na procesu, kdy je informace uložená v genu převedena do reality
(například do nějaké struktury či funkce). Touto cestou lze zasáhnout do
imunitních procesů a ztlumit zánět, který u autoimunitních chorob
představuje hlavní příčinu všech obtíží.
Opatrnost je na místě
Nové
poznatky by však rozhodně neměly vést nemocné k samoléčbě marihuanou.
THC a další látky obsažené v konopí totiž svými dalšími účinky na lidský
organismus mohou průběh některých autoimunitních onemocnění spíše
zhoršit než zlepšit. Nezbývá než vyčkat na výsledky dalších výzkumů,
které potvrdí účinnost a bezpečnost THC při léčbě konkrétních chorob.
Chrupavka z kmenových buněk skýtá naději pro poškozené kolenní klouby. Vědci totiž zjistili, že chrupavka může vzniknout použitím dospělých kmenových buněk kostní dřeně a kůže, a v současnosti navíc experimentují s rozličnými chemickými a mechanickými stimuly, aby zlepšili její vlastnosti.
Juvenilní idiopatická artritida je agresivní, svízelné a někdy invalidizující onemocnění, které postihuje děti do 16 let. Ovšem optimismus mladých pacientů a jejich nezlomná vůle žít naplno jsou obdivuhodné.
Běžným příznakem u více než poloviny pacientů s juvenilní idiopatickou artritidou (JIA) bývá únava. Vyskytuje se nejčastěji u dětí s aktivním onemocněním. Přijít na původ obtíží nemusí být vůbec jednoduché, někdy je od lékařů, rodičů i samotných malých pacientů k objasnění příčiny zapotřebí doslova detektivní práce.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
Vitaminy jsou látky, které se jako součásti různých enzymů účastní řady pochodů v těle. Přijímáme je v potravě a většinou o nich ani nevíme. Když řekneme například větu „Vezmi si mrkev, abys dobře viděl,“ ve skutečnosti tím říkáme: „Vitamin A v mrkvi obsažený dokáže ochránit oči před případnou infekcí.“
O mnoha onemocněních se tradují různé mýty, zkazky a polopravdy. Nejinak je tomu i u revmatických zánětů. Platí například, že revma je nemocí starých a bolí při něm jenom klouby?