Mlsejte! Artritidu i paměť zlepšují jahody a borůvky
17. 8. 2015
V létě není nouze o borůvky, maliny, brusinky, ostružiny či jahody. Kromě toho, že skvěle chutnají, mají také pozitivní vliv na naše zdraví. Díky vysokému obsahu antioxidantů působí mimo jiné příznivě i na klouby postižené artritidou.
Bobule představují, co se týče množství obsažených antioxidantů, skutečný vrchol mezi ostatními druhy ovoce. Látky s antioxidačním působením pomáhají s vychytáváním nebezpečných volných radikálů, které poškozují buňky, tkáně a celé orgány. Bobulovité ovoce tak zmírňuje průběh probíhajícího zánětu, který je u nemocných s revmatoidní artritidou příčinou nepříjemných obtíží. Některé studie rovněž prokázaly, že půl hrníčku smíšených bobulí denně zlepšuje poznávací funkce, například paměť.
Zbraň proti stárnutí
Podle odborníků roste citlivost k nepříznivým účinkům volných radikálů spolu se vzrůstajícím věkem. Zařazení dvou až tří typů bobulovitého ovoce do každodenního stravování tak představuje jedno z účinných opatření, kterými lze proti důsledkům stárnutí bojovat.
Co možná o bobulích nevíte
Jahody obsahují velké množství vitamínu C a kyseliny listové.
Borůvky jsou bohaté na takzvané antokyany, antioxidanty, které jim propůjčují typickou modrofialovou barvu. Zatímco borůvky obsahují 20 typů těchto látek, jiné bobule pouze tři až čtyři.
Maliny a ostružiny se chlubí vysokým obsahem zdraví prospěšné vlákniny. Jeden šálek těchto „darů přírody“ zajistí třetinu doporučené denní dávky vlákniny, která podporuje trávení, zabraňuje zácpě a chrání proti rakovině tlustého střeva.
Brusinky jsou často užívány jako prevence proti zánětům močového ústrojí. Představují také účinná probiotika, která podporují růst prospěšných bakterií v trávicím traktu.
Bobulovité ovoce můžete konzumovat v čerstvé, ale také zmražené či sušené podobě.
Trápí vás revma? Pak jste možná – zejména v mrazivém počasí – zažili, že vaše prsty až mrtvolně zbledly, zchladly a měli jste pocit, že vám musí upadnout bolestí.
Anti-TNF neboli anti-tumor nekrotizující faktor je chemická látka, která je součástí léčiv používaných po celém světě k léčbě zánětlivých onemocnění, jako je revmatoidní artritida, lupénka nebo Bechtěrevova choroba. Napovíme, jak funguje a kdy je či není vhodné její nasazení.
Stejně jako každý rok i letos spadá na 12. říjen Světový den artritidy. A podobně jako v předchozích letech má i letošní ročník své téma. Tentokrát je to „Living Better, Ageing Well“, které lze přeložit jako „Žít lépe, stárnout důstojně“.
Revmatoidní artritida je obecně považována za chronické celoživotní onemocnění. Díky moderní léčbě však dochází u řady nemocných k dramatickému zlepšení projevů a zpomalení průběhu onemocnění. Cílem současné léčby je kromě zlepšení kvality života nemocných také dosažení remise, tedy stavu, při kterém dochází k ústupu příznaků nemoci.
Bolesti kloubů při každodenních činnostech zná většina revmatiků. Není však důvod propadat beznaději nebo zbytečně trpět bolestmi. Existují triky a pomůcky k usnadnění prací, kterým se vyhýbáte obloukem.
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covid-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Mj. na to jsme se zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
