Mlsejte! Artritidu i paměť zlepšují jahody a borůvky
17. 8. 2015
V létě není nouze o borůvky, maliny, brusinky, ostružiny či jahody. Kromě toho, že skvěle chutnají, mají také pozitivní vliv na naše zdraví. Díky vysokému obsahu antioxidantů působí mimo jiné příznivě i na klouby postižené artritidou.
Bobule představují, co se týče množství obsažených antioxidantů, skutečný vrchol mezi ostatními druhy ovoce. Látky s antioxidačním působením pomáhají s vychytáváním nebezpečných volných radikálů, které poškozují buňky, tkáně a celé orgány. Bobulovité ovoce tak zmírňuje průběh probíhajícího zánětu, který je u nemocných s revmatoidní artritidou příčinou nepříjemných obtíží. Některé studie rovněž prokázaly, že půl hrníčku smíšených bobulí denně zlepšuje poznávací funkce, například paměť.
Zbraň proti stárnutí
Podle odborníků roste citlivost k nepříznivým účinkům volných radikálů spolu se vzrůstajícím věkem. Zařazení dvou až tří typů bobulovitého ovoce do každodenního stravování tak představuje jedno z účinných opatření, kterými lze proti důsledkům stárnutí bojovat.
Co možná o bobulích nevíte
Jahody obsahují velké množství vitamínu C a kyseliny listové.
Borůvky jsou bohaté na takzvané antokyany, antioxidanty, které jim propůjčují typickou modrofialovou barvu. Zatímco borůvky obsahují 20 typů těchto látek, jiné bobule pouze tři až čtyři.
Maliny a ostružiny se chlubí vysokým obsahem zdraví prospěšné vlákniny. Jeden šálek těchto „darů přírody“ zajistí třetinu doporučené denní dávky vlákniny, která podporuje trávení, zabraňuje zácpě a chrání proti rakovině tlustého střeva.
Brusinky jsou často užívány jako prevence proti zánětům močového ústrojí. Představují také účinná probiotika, která podporují růst prospěšných bakterií v trávicím traktu.
Bobulovité ovoce můžete konzumovat v čerstvé, ale také zmražené či sušené podobě.
Dědičnost hraje důležitou roli při přenosu a vzniku širokého spektra chorob, včetně revmatických onemocnění. Vztah genů a revmatických nemocí však není tak jednoduchý, jak by se na první pohled mohlo zdát. Za jejich vznikem totiž stojí více než jen genová výbava zděděná po rodičích.
Revmatologická onemocnění se bohužel nevyhýbají ani dětem. Dokazuje to juvenilní idiopatická artritida, chronické onemocnění postihující jedince mladší 16 let. Také v jeho léčbě se uplatňuje cílená terapie. Je ale její podávání pro děti bezpečné?
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
S chladnějším počasím, deštěm nebo změnami atmosférického tlaku se u některých lidí s bolestmi kloubů jejich potíže stupňují. Jak se říká, cítí to v kostech. Na otázku, zda tato závislost opravdu platí a proč, hledali odpověď vědci z Argentiny a Floridy.
Revmatoidní artritida je dlouhodobé a komplikované onemocnění především kvůli tomu, že dosud není známa jeho příčina. Ze stejného důvodu není proto snadná ani jeho léčba. Lékaři volí tzv. léčbu symptomatickou, která ovlivňuje příznaky (symptomy) nemoci, ale vlastní vyvolávající příčinu samozřejmě nevyřeší