Mlsejte! Artritidu i paměť zlepšují jahody a borůvky
17. 8. 2015
V létě není nouze o borůvky, maliny, brusinky, ostružiny či jahody. Kromě toho, že skvěle chutnají, mají také pozitivní vliv na naše zdraví. Díky vysokému obsahu antioxidantů působí mimo jiné příznivě i na klouby postižené artritidou.
Bobule představují, co se týče množství obsažených antioxidantů, skutečný vrchol mezi ostatními druhy ovoce. Látky s antioxidačním působením pomáhají s vychytáváním nebezpečných volných radikálů, které poškozují buňky, tkáně a celé orgány. Bobulovité ovoce tak zmírňuje průběh probíhajícího zánětu, který je u nemocných s revmatoidní artritidou příčinou nepříjemných obtíží. Některé studie rovněž prokázaly, že půl hrníčku smíšených bobulí denně zlepšuje poznávací funkce, například paměť.
Zbraň proti stárnutí
Podle odborníků roste citlivost k nepříznivým účinkům volných radikálů spolu se vzrůstajícím věkem. Zařazení dvou až tří typů bobulovitého ovoce do každodenního stravování tak představuje jedno z účinných opatření, kterými lze proti důsledkům stárnutí bojovat.
Co možná o bobulích nevíte
Jahody obsahují velké množství vitamínu C a kyseliny listové.
Borůvky jsou bohaté na takzvané antokyany, antioxidanty, které jim propůjčují typickou modrofialovou barvu. Zatímco borůvky obsahují 20 typů těchto látek, jiné bobule pouze tři až čtyři.
Maliny a ostružiny se chlubí vysokým obsahem zdraví prospěšné vlákniny. Jeden šálek těchto „darů přírody“ zajistí třetinu doporučené denní dávky vlákniny, která podporuje trávení, zabraňuje zácpě a chrání proti rakovině tlustého střeva.
Brusinky jsou často užívány jako prevence proti zánětům močového ústrojí. Představují také účinná probiotika, která podporují růst prospěšných bakterií v trávicím traktu.
Bobulovité ovoce můžete konzumovat v čerstvé, ale také zmražené či sušené podobě.
Cílenou léčbu si můžeme představit jako zkušeného odstřelovače. Její hlavní pracovní náplní je precizní zaměření terče, stisknutí spouště a úspěšné zneškodnění protivníka zásahem přesným na milimetr. Tajuplně znějící léčba vyvinutá díky pokrokům molekulární biologie se uplatňuje v terapii řady závažných onemocnění, a to včetně revmatoidní artritidy.
Na výročním zasedání Radiologické společnosti v Severní Americe padlo v prosinci 2009 překvapivé tvrzení – nadměrná fyzická aktivita může u mužů a žen ve středním věku způsobit postižení kolenních kloubů a také zvyšovat riziko vzniku osteoartritidy.
Děti s juvenilní idiopatickou artritidou trpí bolestmi, otoky a zhoršením hybnosti kloubů. Jedním z příznaků této nemoci bývá také únava. Napovíme, jak malého pacienta podpořit a čím mu vrátit chuť do života.
Lupénka je chronické zánětlivé onemocnění, které postihuje především kůži. Podle odhadů se s ní potýkají zhruba 2–3 % populace, kterým může nepříjemně zasahovat do života. Prozatím nemáme žádný lék, který by lupénku dokázal zcela vyléčit, ale i tak existuje celá řada možností, jak ji dostat pod kontrolu. A to včetně neustále se rozvíjející cílené biologické léčby.
Myslete na své zdraví. Pečujte o své tělo. Tyto věty dnes a denně vidíme a slyšíme takřka na každém kroku. Zdaleka ne každý si však tyto rady bere k srdci. Přitom pár hodin týdně stačí na to, abyste se cítili mnohem lépe. U lidí s revmatoidní artritidou to platí dvojnásob.
U některých pacientů má revmatoidní artritida cyklický průběh. Příznaky se mohou na několik týdnů, ale i let výrazně zmírnit, nebo dokonce mohou vymizet. Pak se vrátí v období, kterému říkáme vzplanutí. To může trvat také různě dlouho. Jak tuto etapu zvládnout?