Mlsejte! Artritidu i paměť zlepšují jahody a borůvky
17. 8. 2015
V létě není nouze o borůvky, maliny, brusinky, ostružiny či jahody. Kromě toho, že skvěle chutnají, mají také pozitivní vliv na naše zdraví. Díky vysokému obsahu antioxidantů působí mimo jiné příznivě i na klouby postižené artritidou.
Bobule představují, co se týče množství obsažených antioxidantů, skutečný vrchol mezi ostatními druhy ovoce. Látky s antioxidačním působením pomáhají s vychytáváním nebezpečných volných radikálů, které poškozují buňky, tkáně a celé orgány. Bobulovité ovoce tak zmírňuje průběh probíhajícího zánětu, který je u nemocných s revmatoidní artritidou příčinou nepříjemných obtíží. Některé studie rovněž prokázaly, že půl hrníčku smíšených bobulí denně zlepšuje poznávací funkce, například paměť.
Zbraň proti stárnutí
Podle odborníků roste citlivost k nepříznivým účinkům volných radikálů spolu se vzrůstajícím věkem. Zařazení dvou až tří typů bobulovitého ovoce do každodenního stravování tak představuje jedno z účinných opatření, kterými lze proti důsledkům stárnutí bojovat.
Co možná o bobulích nevíte
Jahody obsahují velké množství vitamínu C a kyseliny listové.
Borůvky jsou bohaté na takzvané antokyany, antioxidanty, které jim propůjčují typickou modrofialovou barvu. Zatímco borůvky obsahují 20 typů těchto látek, jiné bobule pouze tři až čtyři.
Maliny a ostružiny se chlubí vysokým obsahem zdraví prospěšné vlákniny. Jeden šálek těchto „darů přírody“ zajistí třetinu doporučené denní dávky vlákniny, která podporuje trávení, zabraňuje zácpě a chrání proti rakovině tlustého střeva.
Brusinky jsou často užívány jako prevence proti zánětům močového ústrojí. Představují také účinná probiotika, která podporují růst prospěšných bakterií v trávicím traktu.
Bobulovité ovoce můžete konzumovat v čerstvé, ale také zmražené či sušené podobě.
Lékaři různých oborů, často pak revmatologové, se setkávají s dotazy nemocných na účinnost tzv. biolampy, biosvětla, polarizovaného světla nebo světelné terapie.
Ačkoliv juvenilní idiopatickou artritidou trpí především děti a v dospělosti se upravuje, nese s sebou tato nemoc další rizika. Lidé, kteří ji v mládí prodělali, nemohou vykonávat všechny činnosti a povolání jako zdravá populace.
Hlavním cílem léčby revmatoidní artritidy je navození klidového stadia, či alespoň snížení aktivity nemoci na minimum. Zabránit nevratnému poškození kloubů je důležité pro každodenní život pacienta. Skutečným průlomem je v tomto směru tzv. cílená léčba.
Přestože české pojišťovny od roku 2005 zdesetinásobily své výdaje na biologickou léčbu, stále to nestačí. Česká republika ve srovnání se západními zeměmi výrazně zaostává. Biologická léčba je jednou z nejpřevratnějších novinek, které se v medicíně v posledních dvaceti letech objevily...
Revmatoidní artritida i o něco méně známá psoriatická artritida jsou choroby charakteristické postižením kloubů. V obou případech je na vině imunitní systém, který napadá zdravé buňky vlastního organismu. Přesto se jedná o odlišná onemocnění a jako k takovým je nutné k nim přistupovat. V následujících řádcích budou popsány společné rysy obou chorob i znaky, pomocí kterých je možné je od sebe odlišit.
Cílenou léčbu si můžeme představit jako zkušeného odstřelovače. Její hlavní pracovní náplní je precizní zaměření terče, stisknutí spouště a úspěšné zneškodnění protivníka zásahem přesným na milimetr. Tajuplně znějící léčba vyvinutá díky pokrokům molekulární biologie se uplatňuje v terapii řady závažných onemocnění, a to včetně revmatoidní artritidy.
