Pokud vás bolí klouby a vaše pohyblivost a s ní i kvalita života se zhoršuje, něco je jistě v nepořádku. Možná se jedná o revmatoidní artritidu, lidově revma.
Nepodceňte lékařskou prohlídku
Váš praktický lékař může vyslovit podezření na tuto autoimunitní chorobu na základě vašich příznaků. Proto vás pošle na vyšetření ke specialistovi – revmatologovi. Ten musí určit, jestli se opravdu jedná právě o revmatoidní artritidu, nebo o jiný kloubní zánět. Aby byla diagnóza spolehlivá, lékař se vyptá na vaše obtíže a rodinnou anamnézu (onemocnění vyskytující se u vašich blízkých příbuzných). Pečlivě vás vyšetří a následně vás odešle k provedení různých testů.
Lze poznat revma z krve?
Při posuzování vašeho zdravotního stavu je zásadní, aby lékař pečlivě prohlédl a vyšetřil všechny klouby vašeho těla. Zaměří se na otoky, bolest, zarudnutí kůže a omezení pohyblivosti. Pro revmatoidní artritidu je typické, že postihuje klouby symetricky. Při tomto tzv. fyzikálním vyšetření se může rovněž prokázat i zvýšená teplota či přítomnost revmatických uzlíků. Následně vás revmatolog odešle na krev. Jak lze poznat artritidu z krve? Revmatoidní artritida je, jak již bylo zmíněno, autoimunitní onemocnění charakteristické tím, že tělo vytváří protilátky proti strukturám kloubu. Tyto protilátky lze z krve zjistit. Někdy je to ovšem svízelné – revmatoidní faktor se prokáže u 80 % pacientů a na druhou stranu tento faktor prokazujeme i u jiných kloubních onemocnění. To protilátka anti-CCP ukazuje na diagnózu revmatoidní artritidy více jednoznačně, ale prokazujeme ji jen u 60 % pacientů. Posuzuje se i sedimentace a hodnoty CRP (signalizují přítomnost zánětu).
Posviťme si na klouby
Dále přichází ke slovu zobrazovací metody – rentgen, ultrazvuk, magnetická rezonance. Pokud se ale například na rentgenu nenaleznou žádné změny, neznamená to, že je revmatoidní artritida vyloučena. Jen změny v kloubu ještě nejsou tak velké, aby se projevily na snímku.
Je známo, že mysl je silným spojencem v boji s řadou nemocí, revmatické choroby nevyjímaje. Projevy onemocnění se často zhoršují stresem, a proto se na úspěchu léčby nemalou měrou podílí i duševní pohoda pacienta. V případě dětí to platí dvojnásob.
Juvenilní idiopatická artritida je dlouhodobé zánětlivé onemocnění kloubů, které se objeví už v dětském věku. Jsou pro něj charakteristické bolesti, otoky a omezení pohybu v kloubu. Zejména bolest pak dokáže pořádně potrápit nejen dětské pacienty, ale i jejich rodiče. Ti pak vyzkouší kromě pravidelného rozcvičování i řadu léků s různým efektem.
Zavedení biologických léčiv přineslo mnohým nemocným novou naději a zásadní změnu. Počet pacientů léčených těmito moderními a vysoce účinnými preparáty stále roste – jen od roku 2005 do roku 2009 stoupl téměř desetinásobně.
Až 70 % lidí trpících revmatoidní artritidou bojuje s ochromující únavou. Samotní pacienti považují únavu dokonce za větší problém než bolest, kterou jim choroba způsobuje. Naštěstí se dá tato vyčerpanost zmírnit.
Revmatoidní artritida je autoimunitní zánětlivá revmatická choroba, jíž trpí zhruba jedno procento naší populace. I když nejčastěji postihuje lidi ve středním a vyšším věku, nevyhýbá se ani mladým ženám, které by rády založily rodinu. Sama revmatoidní artritida (RA) mateřství nebrání a těhotenství může probíhat nekomplikovaně. „Graviditu je ale nutno dobře naplánovat na dobu, kdy je žena, respektive její nemoc, v dobrém stavu, tedy s nižší aktivitou, a kdy nebere léky, které se neslučují s těhotenstvím,“ upozorňuje MUDr. Dana Tegzová z Revmatologického ústavu a Revmatologické kliniky, 1. LF UK, Praha.
