Revmatoidní artritida škodí i srdci. Víme, jak se bránit
18. 3. 2014
Lidé s revmatoidní artritidou či jiným chronickým zánětlivým onemocněním mají vyšší riziko srdečních onemocnění. Jak se s takovým rizikem vypořádat?
Srdeční nemoci a artritida
Revmatoidní artritida téměř
zdvojnásobuje riziko srdečního infarktu v prvních 10 letech od diagnózy.
Navíc jde toto zvýšení ruku v ruce s tíží revmatického onemocnění,
proto jsou lidé s těžkou artritidou k srdečním chorobám ještě
náchylnější. V horší pozici jsou také ženy s časnou menopauzou – což
znamená její nástup před 45. rokem života. Vyšší výskyt srdečních potíží
byl popsán i u žen revmatiček, které porodily větší množství dětí
(obzvláště bylo-li jich sedm a více). To vše dokumentuje velice blízký
vztah mezi revmatoidní artritidou, hormony a onemocněním srdce.
Zánět v lidském těle
Revmatoidní
artritida je chronické onemocnění. Hlavní roli u této choroby hraje
zánět. Někteří vědci mají za to, že u takto nemocných lidí může být
zvýšena zánětlivá aktivita v celém těle, tedy včetně postižení cév.
Týká-li se proto proces koronárních tepen, které zásobují srdeční
svalovinu, může dojít například k již zmíněnému srdečnímu infarktu.
Sedm kroků pro snížení „srdečního“ rizika
Každý člověk však může udělat několik věcí, díky kterým lze snížit pravděpodobnost srdečního infarktu:
Nekuřte.
Jezte větší množství zeleniny, ovoce, nízkotučných bílkovin (drůbeží maso, ryby, ořechy) a celozrnného pečiva.
Naopak se vyhýbejte potravinám slaným, s nasycenými tuky a velkým množstvím cholesterolu.
Mějte dostatek fyzické aktivity.
Docházejte na pravidelné lékařské prohlídky.
Pravidelně si nechte měřit krevní tlak, hladinu cukru a cholesterolu v krvi.
Udržujte si zdravou váhu – obézní lidé jsou k srdečním onemocněním náchylnější.
Terapie i pro srdce?
Některé
přípravky běžně užívané v léčbě revmatoidní artritidy bohužel mohou
samy o sobě zvyšovat riziko srdečního onemocnění. Patří k nim:
nesteroidní antirevmatika,
prednison a další steroidní látky.
Naopak metotrexát či jiné léky skupiny DMARDs a cílená terapie mohou riziko srdečního onemocnění snižovat.
Zanedbání léčby autoimunitních onemocnění, mezi něž patří i revmatoidní artritida, se projevuje zvýšeným výskytem přidružených nemocí se závažnými důsledky, v nejhorších případech i smrtí.
Pacientská organizace Revma Liga pomáhá jedincům s revmatoidní artritidou již 30 let. Mj. se spolupodílela na prosazení úhrady cílené biologické léčby (z veřejného zdravotního pojištění) i pacientům ve středně těžkém stadiu nemoci. Jakým aktivitám se zástupci této organizace věnovali a věnují v době pandemie covid-19? Co brání v České republice ideální dostupnosti péče pro revmatiky? A jaká doporučení mají (nejen) pro nově diagnostikované pacienty s RA? Mj. na to jsme se zeptali Edity Müllerové, předsedkyně Revma Ligy.
Chronická bolest dokáže významně narušit kvalitu života osoby, která jí trpí. V lepším případě znepříjemňuje, v tom horším přímo znemožňuje běžné aktivity, jakými jsou například sport, sex nebo spánek. Proti bolesti je ale možné bojovat. A pomyslným bitevním polem – kromě fyzického těla – může být i duše pacienta.
Lázeňská léčba je jednou z nejstarších metod, jak bojovat s revmatoidní artritidou. Pomocí různých procedur lze pacientům ulevit od jejich bolesti. Jsou tedy lázně skutečně zázračným lékem na tuto nemoc?
Obě výše uvedené zdravotní komplikace jsou v posledních letech na vzestupu. Vědce proto začalo zajímat, zda obezita nemůže zvyšovat pravděpodobnost rozvoje revmatoidní artritidy.
Zatímco například revmatoidní artritida je poměrně časté a také známé onemocnění, u něhož mohou od loňského roku lékaři svým pacientům již od středně těžkého stadia předepisovat biologickou léčbu, u systémové sklerodermie (SS) je to jinak. Tato revmatická nemoc je vzácná, její projevy jsou velmi různorodé, a proto bývá diagnostika choroby zdlouhavá a obtížná. Jde přitom o velmi závažné onemocnění, což demonstruje také příběh 41leté pacientky Michaely Linkové.