Revmatoidní artritida škodí i srdci. Víme, jak se bránit
18. 3. 2014
Lidé s revmatoidní artritidou či jiným chronickým zánětlivým onemocněním mají vyšší riziko srdečních onemocnění. Jak se s takovým rizikem vypořádat?
Srdeční nemoci a artritida
Revmatoidní artritida téměř
zdvojnásobuje riziko srdečního infarktu v prvních 10 letech od diagnózy.
Navíc jde toto zvýšení ruku v ruce s tíží revmatického onemocnění,
proto jsou lidé s těžkou artritidou k srdečním chorobám ještě
náchylnější. V horší pozici jsou také ženy s časnou menopauzou – což
znamená její nástup před 45. rokem života. Vyšší výskyt srdečních potíží
byl popsán i u žen revmatiček, které porodily větší množství dětí
(obzvláště bylo-li jich sedm a více). To vše dokumentuje velice blízký
vztah mezi revmatoidní artritidou, hormony a onemocněním srdce.
Zánět v lidském těle
Revmatoidní
artritida je chronické onemocnění. Hlavní roli u této choroby hraje
zánět. Někteří vědci mají za to, že u takto nemocných lidí může být
zvýšena zánětlivá aktivita v celém těle, tedy včetně postižení cév.
Týká-li se proto proces koronárních tepen, které zásobují srdeční
svalovinu, může dojít například k již zmíněnému srdečnímu infarktu.
Sedm kroků pro snížení „srdečního“ rizika
Každý člověk však může udělat několik věcí, díky kterým lze snížit pravděpodobnost srdečního infarktu:
Nekuřte.
Jezte větší množství zeleniny, ovoce, nízkotučných bílkovin (drůbeží maso, ryby, ořechy) a celozrnného pečiva.
Naopak se vyhýbejte potravinám slaným, s nasycenými tuky a velkým množstvím cholesterolu.
Mějte dostatek fyzické aktivity.
Docházejte na pravidelné lékařské prohlídky.
Pravidelně si nechte měřit krevní tlak, hladinu cukru a cholesterolu v krvi.
Udržujte si zdravou váhu – obézní lidé jsou k srdečním onemocněním náchylnější.
Terapie i pro srdce?
Některé
přípravky běžně užívané v léčbě revmatoidní artritidy bohužel mohou
samy o sobě zvyšovat riziko srdečního onemocnění. Patří k nim:
nesteroidní antirevmatika,
prednison a další steroidní látky.
Naopak metotrexát či jiné léky skupiny DMARDs a cílená terapie mohou riziko srdečního onemocnění snižovat.
44letý Zdeněk patří mezi pacienty, které dlouhou dobu trápily bolesti zad, ovšem příčinu svých potíží neznal. Už na střední škole na tělocviku například při fotbale opakovaně upadl, měl problémy se zvednout a pak ho několik dní bolela záda. Stejně tak na vojně a později při nástupu do zaměstnání. Až pozorná oční lékařka jej v 27 letech nasměrovala na revmatologii.
Pokud vás bolí klouby a vaše pohyblivost a s ní i kvalita života se zhoršuje, něco je jistě v nepořádku. Možná se jedná o revmatoidní artritidu, lidově revma.
Jedná se o dvě naprosto odlišné nemoci, ovšem s podobnými názvy – ty pletou hlavu laické veřejnosti i studentům medicíny. Společné mají jen jedno: vznikají v případě, kdy se imunita vymkne kontrole.
Už naše babičky spojovaly zhoršení kloubních potíží s blížící se změnou počasí. Přestože se může zdát, že jde o pochybné povídačky a pověry, někteří vědci potvrzují možný nepříznivý vliv změn atmosférického tlaku na náš organismus.
Revmatoidní artritida je chronické onemocnění kloubů, které medicína v současné době neumí úplně vyléčit. Na druhou stranu terapie v posledních letech zaznamenala velký pokrok. Jedinci s revmatoidní artritidou vstupují do léčebného procesu se směsicí očekávání, strachu a obav. Lékaři nahlížejí na problém z jiného úhlu pohledu, a tak může docházet v jejich vztahu k nejasnostem a následné nespokojenosti. To ostatně potvrzují výsledky rozsáhlého dotazníkového výzkumu, kterého se zúčastnili jedinci s revmatoidní artritidou i jejich lékaři po celém světě.
Zánětlivé autoimunitní onemocnění revmatoidní artritida ovlivňuje nemocné po všech stránkách. Mají bolesti, zejména zad a kloubů, bývají unavení, a proto obvykle musí výrazně ubrat ze svého životního tempa. Pochopitelně se to týká i zaměstnání. Říci, či neříci o své nemoci zaměstnavateli? Žádat o snížený úvazek? Případně změnit kvalifikaci? To vše a mnoho dalšího pacienti řeší, jak vyplývá i z příběhů dvou mladých žen s revmatickou nemocí.
