Přinášíme skvělou zprávu všem, kteří trpí bolestivými klouby. Pokud milujete koupání, můžete při pobytu ve vodě spojit příjemné s užitečným. Vodní cviky jsou totiž fajn možností, jak kloubům zasaženým revmatickou nemocí pomoci.
Voda nás totiž nadnáší, a klouby tak nemusí nést tíhu celého těla.
Kromě toho toto cvičení zlepšuje sílu svalů a zdatnost
kardiovaskulárního systému, ale také přináší lepší rovnováhu, obratnost a
vytrvalost. Nejlepší ze všeho však je, že pohyb ve vodě je mnohem
zábavnější a jednodušší než klasické suchozemské posilování.
Sedm doporučených cviků
Kromě
bazénu, moře či jezera budete potřebovat i dvě pomůcky: plaveckou
„žížalu“ a malý gymnastický míč. Samotné cviky jsou velmi jednoduché, a
tak z nich nemusíte mít strach, i když nejste příliš dobří plavci.
Běh ve vodě. Velmi
jednoduchým pohybem napodobujete klasický běh, důležité však je, aby
vaše nohy byly celou dobu v kontaktu se dnem. Běhání ve vodě je
základním cvikem, který můžete kombinovat s méně náročnými. Vždy cvičte
přibližně 3 minuty a poté odpočívejte.
Pavouk. Stoupněte si proti okraji bazénu a snažte se po něm chodit nahoru a dolů. Horní část těla přitom stabilizujete pohybem rukou.
Cvik se žížalou I. Postavte
se na dno bazénu s nataženýma nohama, žížalu uchopte oběma rukama v
jejím středu a snažte se ji tlačit na dno, dokud nebudete mít nad
hladinou pouze hlavu. V této pozici vydržte 1–2 minuty.
Cvik se žížalou II. Tentokrát
si střed žížaly dejte pod chodidlo, pokrčte nohu v koleni a druhou se
opírejte o dno. Snažte se v této pozici balancovat několik minut.
Cvik se žížalou III. Ve větší hloubce se na žížalu posaďte jako na kolo a nohama „šlapejte do pedálů“. K tomu můžete přidat i pohyb horních končetin.
Gymnastický míč I. Vestoje uchopte míček do natažených rukou a ponořte ho do úrovně pasu – v této pozici vydržte asi 30 vteřin.
Gymnastický míč II. Pohyb je podobný běhu ve vodě, tentokrát však s ponořeným míčem ve vašich rukou.
Toto
je jen výčet základních cviků, které vám uleví od bolesti při
revmatoidní artritidě. Fantazii se však meze nekladou a vy můžete hledat
inspiraci i z jiných zdrojů. Čím více pohybu si dopřejete, tím
vděčnější vaše ztuhlé a bolestivé klouby budou.
Lázeňská léčba má u nás velkou tradici. Využívá se jako součást léčby při četných onemocněních včetně revmatoidní artritidy. Wellness pobyty získávají na popularitě zejména v posledních letech. Jsou pro revmatiky vhodné stejně jako lázně?
Léčba je vždy o spolupráci mezi lékařem a pacientem. A žádná úspěšná spolupráce se neobejde bez otevřené komunikace. Ani v případě revmatoidní artritidy tomu není jinak. Velmi pomůže, pokud budeme při pravidelných návštěvách v ordinaci upřímně mluvit o všech těžkostech, obavách a očekáváních spojených s nemocí a léčbou.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Řada lidí si spojuje chlad a vlhko mimo jiné se zhoršením kloubních bolestí. Věří, že počasí může souviset s mírou bolesti a potažmo tak ovlivňovat kromě kloubů i náladu. Opravdu zde existuje jasná souvislost, nebo je to jen další zakořeněný mýtus?
Přestože je revmatoidní artritida v první řadě kloubním onemocněním, nezřídka ovlivňuje také psychiku nemocného. Kromě skutečnosti, že se jedná o chronickou a obtížně léčitelnou chorobu, mohou k jistým duševním neduhům přispívat také některé léky.
Řada pacientů s psoriatickou artritidou se svých ošetřujících lékařů ptá, zda bezlepková dieta může pomoci při jejich onemocnění a zda by ji měli dodržovat. V současné době žádné takové obecné doporučení neexistuje a jasné důkazy o vztahu stravy obsahující lepek a průběhu jednotlivých autoimunitních onemocnění chybí. Mimo to je lidský organismus velmi komplexní systém a choroba u každého jedince probíhá odlišně. Všechny tyto skutečnosti je proto nutné brát v úvahu a případné doporučení bezlepkové diety zvažovat s ohledem na potřeby konkrétního pacienta.
