Přinášíme skvělou zprávu všem, kteří trpí bolestivými klouby. Pokud milujete koupání, můžete při pobytu ve vodě spojit příjemné s užitečným. Vodní cviky jsou totiž fajn možností, jak kloubům zasaženým revmatickou nemocí pomoci.
Voda nás totiž nadnáší, a klouby tak nemusí nést tíhu celého těla.
Kromě toho toto cvičení zlepšuje sílu svalů a zdatnost
kardiovaskulárního systému, ale také přináší lepší rovnováhu, obratnost a
vytrvalost. Nejlepší ze všeho však je, že pohyb ve vodě je mnohem
zábavnější a jednodušší než klasické suchozemské posilování.
Sedm doporučených cviků
Kromě
bazénu, moře či jezera budete potřebovat i dvě pomůcky: plaveckou
„žížalu“ a malý gymnastický míč. Samotné cviky jsou velmi jednoduché, a
tak z nich nemusíte mít strach, i když nejste příliš dobří plavci.
Běh ve vodě. Velmi
jednoduchým pohybem napodobujete klasický běh, důležité však je, aby
vaše nohy byly celou dobu v kontaktu se dnem. Běhání ve vodě je
základním cvikem, který můžete kombinovat s méně náročnými. Vždy cvičte
přibližně 3 minuty a poté odpočívejte.
Pavouk. Stoupněte si proti okraji bazénu a snažte se po něm chodit nahoru a dolů. Horní část těla přitom stabilizujete pohybem rukou.
Cvik se žížalou I. Postavte
se na dno bazénu s nataženýma nohama, žížalu uchopte oběma rukama v
jejím středu a snažte se ji tlačit na dno, dokud nebudete mít nad
hladinou pouze hlavu. V této pozici vydržte 1–2 minuty.
Cvik se žížalou II. Tentokrát
si střed žížaly dejte pod chodidlo, pokrčte nohu v koleni a druhou se
opírejte o dno. Snažte se v této pozici balancovat několik minut.
Cvik se žížalou III. Ve větší hloubce se na žížalu posaďte jako na kolo a nohama „šlapejte do pedálů“. K tomu můžete přidat i pohyb horních končetin.
Gymnastický míč I. Vestoje uchopte míček do natažených rukou a ponořte ho do úrovně pasu – v této pozici vydržte asi 30 vteřin.
Gymnastický míč II. Pohyb je podobný běhu ve vodě, tentokrát však s ponořeným míčem ve vašich rukou.
Toto
je jen výčet základních cviků, které vám uleví od bolesti při
revmatoidní artritidě. Fantazii se však meze nekladou a vy můžete hledat
inspiraci i z jiných zdrojů. Čím více pohybu si dopřejete, tím
vděčnější vaše ztuhlé a bolestivé klouby budou.
Práce vsedě je pro řadu lidí samozřejmostí i za „běžných“ okolností. Ovšem s dobou covidovou přišel i významný fenomén práce z domova. Jak si poradit s dlouhým sezením u počítače často v ne příliš optimálních podmínkách, aniž bychom si zdevastovali svou tělesnou schránku?
Revmatoidní artritida patří mezi autoimunitní onemocnění, u kterých si dosud odborníci nejsou jisti, co přesně je způsobuje. Dosud je známo několik rizikových faktorů, včetně genetických, které se na vzniku revmatoidní artritidy podílejí. Jak ale přesně ke spuštění chorobného procesu dochází, zatím nikdo neví.
Léčba je vždy o spolupráci mezi lékařem a pacientem. A žádná úspěšná spolupráce se neobejde bez otevřené komunikace. Ani v případě revmatoidní artritidy tomu není jinak. Velmi pomůže, pokud budeme při pravidelných návštěvách v ordinaci upřímně mluvit o všech těžkostech, obavách a očekáváních spojených s nemocí a léčbou.
Revmatoidní artritida (RA) je autoimunitní onemocnění postihující primárně klouby. Může ale zasahovat i další orgány včetně gastrointestináního traktu (GIT). Pacienti s RA mají o 70 % vyšší výskyt zažívacích obtíží než obecná populce. Projevy jsou rozmanité a mohou zahrnovat ztrátu chuti k jídlu, úbytek hmotnosti, nadýmání, bolesti břicha, zácpu, průjem, reflux či podráždění žaludku, vznik vředů, krvácení do trávicího traktu, nevolnosti, zvracení a další. Příčinou může být samotná RA, medikace podávaná v terapii tohoto onemocnění, nebo také průvodní autoimunitní choroba. Souvislost RA se zažívacím traktem lze nalézt i v etiopatogenezi nemoci, na které se podle některých studií podílí složení střevního mikrobiomu.
Ve snaze udržet revmatoidní artritidu pod kontrolou a zabránit znovuvzplatutí zánětu je velmi důležité dodržovat léčebný plán. Patří k němu zejména pravidelné užívání předepsaných léků podle doporučení lékaře...
Revmatoidní artritida je stejně jako další autoimunitní choroby považována za tzv. multifaktoriální onemocnění. To znamená, že se na jejím vzniku podílí více okolností, od vrozených dispozic po životní styl. Podle vědců patří mezi možné spouštěče artritidy také bakterie žijící v našich střevech.
